Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Psí problém: Inspiruje se Praha Vídní?

  8:46

Česká metropole si s nezodpovědnými pejskaři neví rady. Civilizovaný model přitom zdárně funguje u sousedů.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Radní městské části Praha 4 Lucie Michková připravila vyhlášku, která by zásadně změnila pravidla pro volné pobíhání psů v hlavním městě. Chce vymezit takzvané psí zóny, kde by mohla zvířata volně pobíhat. Všude jinde by to měla zakázané a musela by být na vodítku.

Ve čtvrté městské části, odkud návrh vzešel, žije nejvíce psů z celé Prahy – aktuálně jich je tam registrováno 8634. Ročně městská část vyveze asi 220 tun psích exkrementů a na jejich odklízení vydá kolem šesti milionů. Největší část výkalů skončí tam, kde má – v sáčcích a k tomu uzpůsobených koších.

Zaměstnanci radnice spočítali, že například ve starých Nuslích každoročně posbírají čtyři tuny exkrementů přímo na ulici. Náklady na jejich odklízení z ulice jsou nejvyšší, protože je potřeba zaplatit zvláštní pracovní sílu.

Psi mohou nyní paradoxně volně pobíhat po komunikacích, ulicích, náměstích a podobněÚdaje za celou Prahu nejsou k dispozici, protože odklízení výkalů si zajišťují jednotlivé městské části samy. Problémy s exkremetny však hlásí téměř všechny a snaží se je řešit různými způsoby. Po změně legislativy volají především MČ poblíž centra, například Praha 2.

V současnosti jsou zákony v této oblasti nastaveny značně nelogicky. Psi mohou paradoxně volně pobíhat po komunikacích, ulicích, náměstích a podobně. Na vině je změna zákona o pozemních komunikacích, který dříve pobíhání psů po komunikacích zakazoval, při novelizaci z roku 2002 však toto omezení vypadlo. Silnice a chodníky navíc nepatří zrovna k místům ideálním k venčení a volné pobíhání psů.

Jediný předpis, který reguluje pohyb psů, je obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy o ochraně veřejné zeleně. Podle ní je zakázáno nechat psy volně pobíhat po veškeré veřejné zeleni ve městě. Městské části pak mohou v parcích vyznačit určitá území, kde je volné pobíhání psů povoleno, což také dělají.

Majitelé psů pravidla často nerespektují

Tato místa ale zpravidla nejsou oddělena od zbytku parků, takže není zaručeno, že se psi nezaběhnou a nevykonají potřebu i tam, kde se pohybují lidé. Majitelé psů navíc pravidlo často porušují, protože zkrátka nemají kde jinde psa legálně nechat proběhnout, pokud ho nechtějí nechat přejet autem na ulici. Ohraničených zón vyhrazených pro psy a jejich majitele je totiž v Praze jen pár desítek, většinou nepříliš velkých. Takže do nich pejskaře nic nežene a strážníkům nezbývá nic jiného, než stále dokola majitele psů poučovat, vykazovat je ze zeleně, případně jim udělovat drobné pokuty.

Stovky provinění se sankcí

Volné pobíhání psů městští strážníci v Praze v prvním pololetí 2013 zjistili ve 1210 případech a udělili pokuty zhruba ve výši 30 000 korun. Výkaly dle statistiky městské policie neodklidilo 221 majitelů a strážníci za tento přestupek udělili 31 pokut ve výši 7900 korun.

Ani represe ale příliš nefunguje. „Jakmile přijde do parku strážník, pejskař po sobě vždy uklidí. Jen se však otočí, tak jde slušné chování mnohdy stranou,“ uvedl mluvčí městské policie v Praze Pavel Čihák. Množí se tak konflikty mezi majiteli psů a ostatními občany, dochází k napadení psa psem i člověka psem. Ročně je v Praze hlášeno kolem tří set takových případů.

Vyhláška, kterou radní Michková připravila, by jednotlivým 57 městským částem umožnila na svém území zřídit alespoň jednu zónu, kde by se mohli psi volně pohybovat. Všude jinde by museli být na vodítku. Chce tím zabránit nejen konfliktům, ale i problémům s exkrementy. Psí zóny by však musely být dostatečně velké, aby motivovaly majitele k jejich návštěvě. Mimo ně pak návrh předpokládá, že majitel bude mít svého psa na vodítku a pod dohledem. Exkrement pak spíše odstraní, protože nebude moci například předstírat, že mu pes nepatří.

„Podobnou vyhlášku má i řada českých měst, například Chomutov. Nelze, aby psi běhali, kde chtějí, často bez dozoru. Toto řešení je přijatelné pro majitele psů i lidi, kteří se do parku přijdou rekreovat a nechtějí si sednout do lejna,“ říká Michková.

Primátor chce Prahu jako Vídeň

Podobná vyhláška, jakou navrhuje Michková, platí již řadu let ve Vídni, která je co do rozlohy s Prahou srovnatelná. A kdo někdy v poslední době rakouskou metropoli navštívil, musel uznat, že vyhláška tam funguje. Ať už navštívíte jeden z mnoha vídeňských parků, nebo se procházíte po kterékoliv ulici, stěží se vám přihodí, že šlápnete do něčeho mazlavého.

Vzhledem k tomu, že pražský primátor Tomáš Hudeček v červnu v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že vzorem je pro něj – co se veřejného prostoru a kvality života týče – právě Vídeň, rozhodli jsme se mu (a nejen jemu), ukázat malé srovnání legislativy upravující volné pobíhání psů.

Takzvaných Hundezonen je ve Vídni celkem 150 a jejich rozhloha dosahuje zhruba 900 tisíc metrů čtverečních. Psi tam mohou volně pobíhat. Zóny jsou rozvrženy tak, aby každý majitel psa měl zónu poblíž bydliště, všude jinde musejí být psi vedeni na vodítku, případně mít košík. V parcích a rekreačních oblastech pak platí striktní zákaz pouštění psa z vodítka a policisté tento prohřešek přísně pokutují. Nejen kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby lidé, kteří si přijdou do parku na trávu odpočinout, nesedli do psí moči nebo výkalů.

Praha je psím rájem

Pokud se bude vedení města chtít v ohledu čistoty ulic přiblížit Vídni, nebude mít snadnou úlohu. Strážníci i zástupci pražských městských částí se totiž shodují, že je to tak trochu o lidech. Rakušané by si málokdy dovolili po svých psech neuklidit.

Především se ale město bude muset vypořádat s tím, že psů je v Praze na počet obyvatel o mnoho více než v rakouské metropoli. Zatímco ve Vídni žije 1,731 milionu obyvatel, hlášeno je tam 57 tisíc psů – psa má tedy každý třicátý Vídeňan. V Praze je na 1,262 milionu obyvatel hlášeno 93 tisíc psů, v průmětu má tedy psa každý třináctý Pražan.

Toto číslo navíc není úplné. Městští strážníci se denně setkávají s tím, že psi nemají známku či tetování a do této statistiky se nedostanou. Veřejným tajemstvím je, že mnoho psů si jejich majitelé nahlásí mimo Prahu, například u rodičů na vesnici, protože zatímco v Praze je roční poplatek 1500 korun, v malých obcích se pohybuje v řádu maximálně několika stokorun. Bohužel zatím nikdo nevymyslel mechanismus, jak tomuto úniku před poplatky zamezit.

Vídeň

  • Počet obyvatel: 1,731 milionu (2012)
  • Rozloha: 414,6 km²
  • Počet psů: 57 000 (2012)
  • Počet psích zón: 150 o rozloze zhruba 900 metrů čtverečních, přibližně 16 m2 na jednoho psa
  • Vyhláška: Na veřejných místech, jako jsou ulice, náměstí, zemědělské a lesnické oblasti a volně přístupné části domů, farem, hospod a malých zahrad musejí být psi na vodítku nebo mít po celou dobu košík, ve veřejných parcích a rekreačních plochách musejí být vždy na vodítku.

Praha

  • Počet obyvatel: 1,262 milionu (2011)
  • Rozloha: 496 km²
  • Počet psů: 93 000
  • Počet psích zón: Několik desítek v řádu desítek metrů čtverečních. Platí zákaz pobíhání psů po městské zeleni, v ulicích regulováno není.

Pražský radní Lukáš Manhart namítá, že tolik zelených ploch, jako má Vídeň, v Praze není. S povinností mít psy na vodítku, kterou magistrátu Michková navrhuje, nesouhlasí. A právě souhlas městské rady je rozhodující, protože jen ta může vydávat obecně závazné vyhlášky. 

Znovu se bude problém s vybranými městskými částmi a kynology projednávat u kulatého stolu zřejmě v říjnuMichková však trvá na tom, že prostor pro zóny by se našel. „Mnoho zeleně, kde by mohly zóny být, patří například hlavnímu městu a stačilo by tyto pozemky pro účely psích zón uvolnit,“ namítá. S návrhem vyhlášky obeslala už miunlý rok všech 57 městským částí. Podle ní většina souhlasí a až na výjimky mají i vhodný prostor.

„Vedeme diskuse u kulatých stolů s městskými částmi i s kynology a chceme tuto problematiku řešit. Radní Michková však tím, že městské části sama obesílá, obchází klasický postup připomínkového řízení a příliš na řešení spěchá,“ reagoval pro ČESKOU POZICI Manhart. 

Rovněž rozeslal všem 57 městským částem dopis, ve kterém je požádal, aby se k problému vyjádřily. Podle něj odpovědělo jen deset radnic, z nichž jen asi třetina by uvítala návrh Michkové. Znovu se bude problém s vybranými městskými částmi včetně té čtvrté a s kynology projednávat u kulatého stolu zřejmě v říjnu.

Autor: