Růst tuzemské ekonomiky sice zpomaluje, ale firmy ani stát přidávat nepřestaly. Pracujícím tak v peněženkách po výplatě zůstává více. Podle Českého statistického úřadu vzrostla v minulém čtvrtletí meziročně průměrná mzda o 2290 korun na rekordních 34 105 korun. „Celkově trh práce zůstává přehřátý a je tu nedostatek lidí. Růst byl tažen i platy ve veřejné sféře, kde se stále promítá zvýšení platů ve školství v letošním roce. I v tržních odvětvích se však růst udržel silný a jen nepatrně pod sedmi procenty,“ vysvětluje příčiny hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Právě v odvětví vzdělávání vzrostl meziročně průměrný plat o 11,4 procenta na 33 639 korun. Ve školství se přitom vláda chystá přidávat dál a růst platů ve státní sféře by měl pokračovat nadále i jinde. Například podle návrhu sociálních demokratů by platy ve veřejné sféře měly příští rok vzrůst o 5,2 procenta. Ovšem resort financí navrhuje přidat jen tři procenta. Celkově bude letos mzdový růst v celém hospodářství ve srovnání s loňským rokem, kdy se mzdy zvýšily o 7,6 procenta, o něco nižší. Podle ekonomů se bude pohybovat kolem sedmi procent.
Důležitý medián
V případě podniků by to mělo být ještě méně. „Z šetření Svazu průmyslu mezi členskými firmami vyplývá, že podniky očekávají za celý rok 2019 růst mezd o 5,04 procenta,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Pomaleji než průměrná mzda rostl oproti předminulému čtvrtletí mzdový medián.
Medián, tedy peníze, které pobírá člověk přesně uprostřed, pokud by se sestupně seřadily mzdy a platy lidí v ekonomice, vzrostl o 6,9 procenta na 29 127 korun. Důvodem, proč je důležité sledovat medián, je, že na průměrnou mzdu v Česku takřka dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou. Podle odhadů ekonomů ovšem medián prolomí psychologickou hranici 30 tisíc korun ještě letos. |
Medián, tedy peníze, které pobírá člověk přesně uprostřed, pokud by se sestupně seřadily mzdy a platy lidí v ekonomice, vzrostl o 6,9 procenta na 29 127 korun. „Svižný růst mezd se tentokrát více soustředil do odvětví, kde jsou mzdy spíše nadprůměrné, konkrétně do veřejné sféry a odvětví peněžnictví,“ vysvětlil ekonom Michal Skořepa z České spořitelny. To, že rychleji rostly výdělky u lépe honorovaných odvětví, potvrzují i data.
„Patrné je to u odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, kde je mzda v rámci české ekonomiky v průměru nejvyšší: ve druhém čtvrtletí vzrostla o 8,5 procenta k 63 850 korunám. Lze se domnívat, že došlo k výplatě bonusů či prémií, proto výdělky v tomto odvětví rostly výrazněji než ve zbytku ekonomiky, což jinak není až tak obvyklé,“ říká hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
Důvodem, proč je důležité sledovat medián, je, že na průměrnou mzdu v Česku takřka dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou. Podle odhadů ekonomů ovšem medián prolomí psychologickou hranici 30 tisíc korun ještě letos. „Spíše ale až v závěrečném čtvrtletí letošního roku,“ říká Jáč. Závěr roku pak vidí jako reálný i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Dlouhodobě neudržitelný růst
Už teď je nicméně vidět, že ekonomika zpomaluje – a s tím i platový růst. „Ochlazování ekonomiky navzdory stále ještě přehřátému trhu práce povede ke zpomalování dynamiky růstu mezd. Očekávám, že po zbytek roku budeme pozorovat mírné oslabení mzdové dynamiky, která by dle našeho odhadu měla za celý rok 2019 dosáhnout nominálně 6,9 procenta a v roce příštím by měla dál zvolnit na 4,9 procenta,“ říká třeba Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Ochlazování ekonomiky navzdory stále ještě přehřátému trhu práce povede ke zpomalování dynamiky růstu mezd. Současný růst mezd vysoko nad růstem produktivity je dlouhodobě neudržitelný. |
Růst lehce přes sedm procent očekává i Michal Skořepa. „To je sice zřetelně nad dlouhodobě udržitelnými tempy, nicméně krátkodobě zatím česká ekonomika jako celek tato tempa růstu snáší velmi dobře,“ říká. Dle Horské je víc než sedmiprocentní růst mezd po dobu dvou let pro průmysl už příliš a začne propouštění. „Úspory a nové technologie jsou jednou z cest, jak přežít intenzivní tlak na růst mzdových nákladů,“ varuje.
Současný růst mezd vysoko nad růstem produktivity je dlouhodobě neudržitelný i podle Pavla Sobíška. „Plošné problémy mzdová dynamika během letošního prvního půlroku nepůsobila, protože na tom byly podniky stále ještě dobře z hlediska zakázek. Jakmile vývoj zakázek zeslábne, projeví se problém rychlého růstu mezd naplno,“ domnívá se.
Patrně tak skončilo období razantního plošného přidávání. „Podniky začínají více oceňovat výkon a loajalitu, což nahrává kvalifikovanějším pracovníkům s delší dobou strávenou u jednoho zaměstnavatele,“ doplňuje hlavní ekonom UniCredit Bank. Podle Radomíra Jáče přijde citelnější zpomalení tempa růstu mezd až v roce 2020. „Pro něj očekávám celoroční nárůst průměrné mzdy o 5,5 procenta, s dalším zpomalením růstu pod pět procent v roce 2021,“ uzavírá Jáč.
