Navzdory koronavirové krizi šly výdělky v Česku nahoru. V červenci až září, před úderem druhé covidové vlny, lidé v průměru měsíčně brali 35 402 korun, tedy o 1716 korun hrubého více než ve stejném období loni. Meziročně si tedy lidé polepšili průměrně o 5,1 procenta, po odečtení inflace o 1,7 procenta. Zhruba dvě třetiny Čechů ovšem na průměrnou mzdu nedosáhnou. Mzdový medián, tedy hodnota uprostřed mzdové škály, kdy polovina hodnot mezd je nižší a polovina vyšší, vzrostl rovněž o 5,1 procenta na 31 183 korun.
Některé profese, jejichž činnost se na pozadí pandemické krize dostala do popředí, si přitom polepšily výrazněji. Zaměstnanci ve zdravotních a sociálních službách dostali v průměru přidáno o 4315 korun. Je to především důsledek změny jejich platových tarifů. Růst mezd překvapil, obecně se čekalo méně. Ekonomové to přičítají zejména tomu, že se zaměstnanci po jarním lockdownu vrátili zpátky do práce.
Jen číslo
„Velká část zaměstnanců se s návratem ekonomiky k normálnímu fungování během letních měsíců vrátila zpět do zaměstnání. Pominuly tak důvody pro krácení jejich mezd, ať už to bylo vlivem nuceného uzavření provozoven obchodů a služeb, nedostatečné poptávky, nebo starání se o nezletilé děti,“ vysvětluje analytik Komerční banky Martin Gürtler. K růstu mezd přispěl i nedostatek pracovníků v určitých profesích umocněný tím, že se z Česka vrátily domů desítky tisíc cizinců.
Pro řadu lidí je průměrná mzda jen číslo. Je totiž propočtena na celé úvazky, přičemž ze statistik vyplývá, že řada lidí pracuje na úvazky částečné. |
„Odchod zahraničních pracovníků do zemí jejich původu se firmám prodražil. Češi totiž odmítali nastupovat na hůře placené pozice, což firmy nutilo k navyšování mezd,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Pro řadu lidí, jak upozorňuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, je průměrná mzda jen číslo. Je totiž propočtena na celé úvazky, přičemž ze statistik vyplývá, že řada lidí pracuje na úvazky částečné. Co bude příští rok?
„Podniky hledí do budoucna s velkými obavami a tomu odpovídá i jejich mzdové rozhodování. Velká část z nich zatím neví, co si bude moci dovolit,“ shrnuje hlavní analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková výsledky nedávných komorových průzkumů. S určitostí lze podle ní říci pouze jedno – firemní benefity zatím zůstávají nedotčené. Maximálně se mění jejich skladba. Třeba vitaminy zdarma vytěsní část firmou zaplacených hodin ve fitness centru.
Jiné je to ve velkých podnicích, v nichž fungují odbory. Jak řekl šéf největší odborové centrály ČMKOS Josef Středula, kolektivní vyjednávání o mzdách je v plném proudu a většina smluv se uzavírá v lednu. Odbory jsou si podle něho plně vědomy, že v mnoha firmách koronavirová pandemie ovlivnila ekonomické výsledky. Ale zároveň vědí, že je i mnoho takových, kde je situace stabilní, a že někde naopak probíhá dynamický růst.
Mírné zhoršení nezaměstnanosti
„Vyjednávání vždy vychází z konkrétních podmínek každé firmy. Nikdy se nestalo, že by náš neúměrný tlak na mzdy způsobil ekonomické potíže, a nebude tomu ani nyní,“ zdůrazňuje Středula. Odborářský boss přidává jeden postřeh: odboroví vyjednavači narážejí na to, že zaměstnavatelé mají tendenci se ohánět tím, že se zaměstnancům automaticky zvýší výplata díky zrušení superhrubé mzdy a ponechání daně z příjmu na 15 procentech. „Tuto tendenci odmítáme,“ zdůraznil Středula.
Podle Úřadu práce ČR si v listopadu hledalo zaměstnání více než 274,5 tisíce lidí, což znamená míru nezaměstnanosti 3,8 procenta. Oproti říjnu to znamená jen mírné zhoršení. Analytici to přičítají programům na podporu zaměstnanosti a boomu internetového obchodování a navazujících oborů. |
Někde už kolektivní vyjednávání skončila. Ve Škodě Auto se uzavřela první etapa vyjednávání na konci listopadu. Výsledkem je jednorázová prémie čtyři tisíce korun a zavedení nových zaměstnaneckých benefitů. Od letošního roku se zaměstnancům zvýšily mzdové tarify o 5,7 procenta, v dubnu příštího roku k tomu má přibýt další přídavek. A na jaře bude o tarifech další kolo jednání. Objevila se i informace o vývoji na trhu práce.
Podle Úřadu práce ČR si v listopadu hledalo zaměstnání více než 274,5 tisíce lidí, což znamená míru nezaměstnanosti 3,8 procenta. Oproti říjnu to znamená jen mírné zhoršení. Analytici to přičítají programům na podporu zaměstnanosti a boomu internetového obchodování a navazujících oborů.Obecně ale, jak upozorňuje analytik finanční společnosti Citfin Tomáš Volf, rostl počet volných pracovních míst rychleji než počet zájemců o práci. K mání bylo v listopadu bezmála 318 tisíc pracovních nabídek.
