Průhlednější volební boj: Limity na výdaje i dary a jiná omezení

Od příštího roku mají předvolební kampaně podléhat přísnějším pravidlům. Zavedou se limity na částku, kterou mohou strany a hnutí utratit, i na částku, jíž mohou svého favorita podpořit firmy i jednotlivci. Všechny příjmy a výdaje pak budou na transparentních účtech a na to, že nikdo nešidí, dohlédne nový specializovaný úřad.

Praktici, kteří mají ve stranách kampaně a jejich financování na starosti, ale upozorňují, že bohulibý záměr, jak peněžní toky zpřehlednit, je plný nástražných min. A v reálu může přinést řadu problémů.Kampaně budou podle vládního návrhu nově jednoznačně vymezené daty „od do“. Ve smyslu zákona začnou jednoho konkrétního dne, a cokoli se odehraje předtím, se nebude započítávat.

Ohnutí a obejití

Tak lze pohodlně obejít výdajový limit, který je například pro volby do Poslanecké sněmovny navržen na 90 milionů. To je částka, do které se při posledním obsazování dolní komory o prsa vešla ČSSD, a hnutí ANO ji o zhruba deset milionů korun překročilo. „Kampaň podle návrhu začíná dnem vyhlášení termínu voleb, což umožní nezahrnout do účtu za volební kampaň služby, které se sjednaly nebo zaplatily před tímto dnem,“ namítá například poslanec TOP 09 Martin Plíšek.

V kontextu debaty, jak jde výdajové limity ohnout a obejít, už se stalo symbolickým hojně skloňované vodňanské kuře. Jde o jeden z produktů z podnikatelského portfolia šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Ten se před posledními sněmovními volbami pravidelně objevoval na obrazovkách v reklamě po boku hokejisty Jaromíra Jágra, kterému v pouličním Pipi grilu servíroval čtvrtku kuřete.

„Politická kampaň je v televizi mimo vymezený prostor zakázána, ale takhle se lídr jedné kandidující strany před volbami objevoval v reklamě na komerční výrobky. Obáváme se, že k podobnému ohýbání bude docházet i nadále,“ říká Jana Havelková z tiskového oddělení ODS.

Podle místopředsedy ČSSD Martina Starce, který už léta dohlíží na sociálnědemokratickou kasu, se s podobnou „invencí“ může vypořádat nově vznikající úřad. Ten by měl být méně bezzubý, než je třeba Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Nová kontrola

NKÚ sice může prověřovat zakázky a hospodaření, ale nemá žádný nástroj, jak by sám odhalená provinění potrestal. Výsledkem je, že zkontrolované instituce se sice se závěry seznámí, ale nic je nenutí, aby hledaly nápravu. Nový úřad oproti tomu bude moci dávat pokuty. Díky tomu by mohl zasáhnout v situacích, kdy se v nepolitické reklamě před volbami objeví některý z kandidátů, protože je současně i podnikatelem.

„Kdyby se před volbami objevila podpora typu vodňanské kuře a nebyla zapsána ve výroční zprávě či zprávě o volbách, bylo by to podle mě porušení zákona, které může úřad potrestat. Bude na to mít až deset let, aby zkoumal každou položku, kterou strana vykazuje nebo vede v účetnictví,“ uvádí Starec s tím, že konkrétní pravidla toho, co je či není povoleno, si po schválení zákonů nastaví úřad vyhláškami.

Další část zákonodárců má ale vedle obcházení limitů přes komerční reklamy a přelévání části výdajů před oficiální datum kampaně problém právě s úřadem samotným. Komunisté jej považují za špatný nápad principiálně, za utrácení peněz na něco, co není třeba, a za bujení byrokracie.

Zbytečné zahlcení administrativou nápadu vyčítá i generální sekretář lidovců Pavel Hořava a sociální demokrat Starec: „Klasický příklad: když si úřad vyžádá všechny informace o darech, je jednodušší vydat mu kus účetnictví v elektronické podobě než vyrábět zvláštní seznam. Při přepisování leda vznikne chyba, za kterou pak přijde sankce.“

Ponaučení z prezidentských voleb

Systém trestání za porušení pravidel je nutný, jak prokázala zatím jediná zkušenost s prezidentskými volbami. Ty byly první, v nichž fungovaly výdajové limity a povinnost vyvěsit všechny přijaté i utracené peníze na webu. Jenomže kontrolu měl svěřenou senátní výbor a jediné, co mohl dávno po vyhlášení výsledků voleb udělat, bylo konstatování, že něco bylo špatně. Bez trestu.

Nejvíce na to hřešil volební štáb vítěze Miloše Zemana. Jeho tým část jmen dárců a výši jejich příspěvku zveřejnil až po volbách – využili toho, že zákon nespecifikuje, že podporovatelé kandidátů mají být odhaleni před tím, než se začnou sčítat hlasovací lístky, protože potom už získaná informace logicky nemůže nijak ovlivnit chování voličů. Senátoři sice řekli, že to byla svévole a překročení pravidel, ale to bylo vše, co mohli udělat. V navrhovaných změnách už je výslovně řečeno, že všichni podporovatelé musejí být známi tři dny před hlasováním.

Z prezidentských voleb vzešlo ještě jedno ponaučení, které se ozývá v námitkách stranických odborníků. Na účtech prezidentských kandidátů se běžně objevovaly halířové příspěvky, které po odečtení bankovních poplatků za transakci znamenaly ztrátu, a lidé je využívali coby provokaci nebo aby v kolonce, kde se vyplňuje účel platby, poslali svůj vzkaz.

Co byla u prezidentské volby víceméně neškodná zábava, se může po schválení předložených volebních zákonů stát vážným problémem. Protože za nevyplněnou či špatně vyplněnou kolonku o účelu platby nebo chybějící identifikační údaje bude platit pokutu obdarovaná strana, hnutí nebo kandidát.

Odpovědnost za chybný dar

„Nařízení má zabránit zneužívání peněz, v praxi ale povede k trestání drobných pochybení, k nimž během vypjaté atmosféry předvolební kampaně může snadno dojít. Přispěvatelé budou muset uvést i identifikační údaje a vzhledem k jejich množství je pravděpodobné, že údaje budou nekompletní. S údaji na transparentním účtu nelze manipulovat, strana nemá možnost chybějící údaje doplnit. Trestem je v tomto případě pokuta až za dva miliony,“ uvádí Jaroslav Poláček, volební manažer TOP 09.

Obdarovaná strana má jedinou možnost, jak špatně odeslaný příspěvek napravit – vrátit jej. V případě, že by se někdo rozhodl naposílat jí desítky chybně označených halířových darů, přidělá volebnímu týmu dost práce. Podle Martina Starce existuje způsob, jak se takovým šikanózním darům bránit.

„V ČSSD například máme transparentní účet, ale nezveřejňujeme jeho číslo. To znamená, že nám nikdo nemůže poslat peníze, aniž by předtím podepsal řádnou darovací smlouvu, a my bychom o tom převodu dopředu věděli. Tím pádem nelze poslat jiné peníze, než které chceme přijmout,“ popisuje.

O tom, kdo ponese odpovědnost za chybný dar nebo překročení limitu, se mezi politiky povede ještě debata, aby zákony neskončily formalismem, který ochromí praktický chod stran před volbami. Například, pokud už politické uskupení nebo kandidát budou mít povolenou částku vyčerpanou, budou muset další podporu odmítat, aby pro ně výraz voličské sympatie neznamenal ve výsledku sankci.

Anebo nařízení, podle něhož nesmí strana či hnutí na peníze z volebního účtu sáhnout 180 dní po skončení kampaně. Důvodem je, aby na kontě ležely zdroje pro případné pokuty, které by úřad vyměřil. „Vzhledem k tomu, že se v budoucnu budou konat volby víceméně každý rok, zablokování prostředků znesnadní situaci zejména malým stranám,“ dodává Poláček.

Podrobná a pečlivá diskuse

Hlavní svár ohledně novelizace volebních zákonů už je nicméně vyřešený. Týkal se toho, jestli se mají zavádět stropy na dary od lidí i firem. Hnutí ANO bylo od počátku výrazně proti, naopak ČSSD a KDU-ČSL se stavěly výrazně pro. Výsledkem je zastropování roční výše darů od jedné osoby či firmy na třech milionech korun. Je tedy jasné, že limit bude, ale musí se ještě dořešit, jak se zamezí jeho obcházení.

Zákon sice myslí na případy, kdy by se dary od jedné společnosti posílaly přes síť majetkově spřízněných firem, sčítá i příspěvky od majitele firmy a firmy samotné. Jenomže to bude k ničemu, pokud peníze pošle anonymní akciovka, kde jsou vlastníci nedohledatelní. A naopak diskriminace může dopadnout na byznysmena, který koupí v průběhu roku společnost, jež už povolený díl nějaké straně věnovala. Takový obchodník v daném kalendářním období svému favoritovi nebude moci přispět.

Navrhované zákony, které mají proměnit předvolební klání a financování stran v průhledný a spravedlivý proces, teď čekají ve sněmovně na druhé čtení a poslanci ze všech parlamentních subjektů se shodují, že návrhy čeká podrobná a pečlivá diskuse. Zatím není kam spěchat, novinky mají začít platit až od roku 2017 a dopadnout poprvé na sněmovní nebo senátní volby, které nastanou po prvním lednu příštího roku.