Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Prosadí-li se v Německu elektromobily, obrátí to českou ekonomiku

  10:24
Dnes se na výrobě spalovacích motorů podílejí stovky českých firem. Eletromotory jsou oproti tomu jednodušší a jejich výrobu mohou převzít roboti. A ti stojí v Německu stejně jako u nás, takže čeští subdodavatelé nebudou třeba.

Elektromobil Volkswagen ID.3, ilustrační foto. foto: FLICKR

Až se v Německu, zemi vynálezu benzinového i naftového automobilového motoru, prosadí vozy na elektřinu, obrátí to českou ekonomiku naruby. Prognózuje to ekonom a bývalý centrální bankéř Pavel Kysilka. Dnes se totiž na výrobě spalovacích motorů, které se skládají z mnoha částí náročných na přesnou výrobu, podílejí stovky českých firem.

Eletromotory jsou oproti tomu jednodušší a jejich výrobu mohou převzít roboti. A ti stojí v Německu stejně jako u nás, takže čeští subdodavatelé nebudou třeba, říká vizionář v oboru robotizace, digitalizace a umělé inteligence Kysilka. Nebude to ale hned. Němečtí motoristé zatím zůstávají dieselu věrní, upozorňuje Bernard Bauer z představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory.

„Když jsem se před dvěma roky ptal šéfů německých automobilek, zda u nás, na Slovensku a v Rumunsku nechají své investice, odpověděli, že pokud tyto země nezlepší svou infrastrukturu, pak nenechají,“ říká ekonom, bývalý viceguvernér České národní banky a generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka. A neoblomí je prý ani tradiční výhoda Česka – levná a technicky zdatná pracovní síla a blízkost k Německu. To už pro ně v době robotizace a digitalizace brzy nebude hrát žádnou roli, dodává Kysilka.

Umělá inteligence a virtuální realita

Německé firmy byly po listopadu 1989 ze všech zahraničních investorů nejrychlejší. A nejpraktičtější. Nechaly za sebou ostatní zájemce o privatizaci, zejména Francouze. Zatímco Němci dávno natáhli gumovky a zkoumali československé podniky přímo v terénu, francouzské firmy se teprve rozhlížely. „Francouzi chodili ze všeho nejdříve na ministerstvo,“ říká Kysilka, tehdejší poradce ministra hospodářství. Volkswagen tak na začátku devadesátých let 20. století francouzské firmě Renault vyfoukl před nosem jeden z nejzajímavějších československých podniků, mladoboleslavskou Škodovku.

Rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové o ústupu od uhelných elektráren i jádra znamená rezolutní tah k elektromobilitě, zamýšlí se ekonom. Navíc se země otevřela zajímavým zahraničním investorům, vznikají tam obří cloudová centra Microsoftu, IBM nebo Amazonu, do nichž si německé firmy mohou sahat pro obrovské kapacity informačních a komunikačních technologií a služeb, jako je umělá inteligence či virtuální realita.

Dnes je Česko díky investici Volkswagenu druhým největším výrobcem automobilů na hlavu na světě (první je Slovensko) a odhaduje se, že mladoboleslavská firma a její subdodavatelé se na celkové výkonnosti ekonomiky (měřeno hrubým domácím produktem) podílejí více než devíti procenty. To dělá z naší Škody zásadního aktéra ve hře, jak se české ekonomice povede. Neméně důležitou kartou je stav německého hospodářství, které patrně míří do recese.

„V posledních 20 letech Německo není na špici převratných technologických změn. Tam bylo někdy před sto lety, když němečtí technici přišli se spalovacím motorem. Nejvíce inovací přichází z USA a stále více budou přicházet také z Číny,“ hodnotí Kysilka. Na druhou stranu však rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové o ústupu od uhelných elektráren i jádra znamená rezolutní tah k elektromobilitě, zamýšlí se ekonom.

Navíc se země otevřela zajímavým zahraničním investorům, vznikají tam obří cloudová centra Microsoftu, IBM nebo Amazonu, do nichž si německé firmy mohou sahat pro obrovské kapacity informačních a komunikačních technologií a služeb, jako je umělá inteligence či virtuální realita.

Podpora vlády

„Pokud se v největší chloubě Německa, výrobě aut, prosadí elektromobilita, nejen politicky, ale i ze strany spotřebitelů, bude to znamenat zásadní transformaci jednoho z největších byznysů světa, německého automobilového průmyslu. A to převrátí naruby nejen klíčové firmy, ale i tisíce jejich dodavatelů. Včetně těch našich,“ vyvozuje Kysilka, který se v poslední době nejvíce věnuje digitalizaci, robotizaci a umělé inteligenci. Co to bude znamenat pro českou ekonomiku? Dnešní spalovací motory, ať už benzinový či dieselový, jsou velmi složité, na rozdíl od elektromotorů.

„Výroba elektromotorů je mnohem jednodušší, nepotřebuje typ dodavatelů, na němž dnes stojí Česko,“ říká Kysilka. Elektromotory mají mnohem méně dílů, ty mohou vyrábět roboti, kteří jsou stejně drazí jako v Německu, takže není důvod si robotickou práci objednávat v Česku. Oproti tomu nynější výroba komponentů do spalovacích motorů je postavena na dlouhém řetězci výrob, počínaje železárnou až po perfektní, přesné zpracování, a to je dnes úkol českých subdodavatelů.

Nešlapeme dost razantně, abychom dobudovali technickou infrastrukturu, zejména vysokorychlostní sítě, ani abychom dostavěli dopravní infrastrukturu. Dále musíme velmi rychle vybudovat vědecko-výzkumnou základnu spojenou s budoucí elektromobilitou a s rozvojem umělé inteligence a některých dalších s tím spojených oborů. Tam musejí zapracovat firmy, ale tento manévr se nedá udělat bez aktivní podpory vlády.

Na subdodávkách pro automobilky se v Česku podílejí stovky firem. Počínaje gumovými rohožkami přes čalounění až po autoskla. Jak tedy přesvědčit zahraniční firmy, aby u nás zůstaly a investovaly? První na řadě je podle Kysilky dobudování infrastruktury.

„Nešlapeme dost razantně, abychom dobudovali technickou infrastrukturu, zejména vysokorychlostní sítě, ani abychom dostavěli dopravní infrastrukturu. Jsme jedna z nejlepších zemí v hustotě silniční a dálniční sítě, ale jedna z nejhorších v její kvalitě. Dále musíme velmi rychle vybudovat vědecko-výzkumnou základnu spojenou s budoucí elektromobilitou a s rozvojem umělé inteligence a některých dalších s tím spojených oborů. Tam musejí zapracovat firmy, ale tento manévr se nedá udělat bez aktivní podpory vlády,“ doporučuje Kysilka.

Dodává, že v uplynulých 20 letech vláda schválila 146 hospodářských strategií, které se neuskutečnily. Hodně se to ovšem podle něho týká i sebevědomí českých firem, které by si měly umět říct o místo na slunci.

Doby, kdy jste byli montovnou, jsou pryč

V Česku působí na šest tisíc německých firem. Daly nám v devadesátých letech přednost především kvůli vysoce technicky kvalifikované pracovní síle. Dnes ale bojují s jejím dramatickým nedostatkem a 12 let se marně pokoušejí do učňovského vzdělávání systémově vnést povinnou praxi, říká Bernard Bauer, výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Automobilky zneklidňuje i nejednoznačný postoj české vlády k podpoře elektromobility. Zvažují proto vybudovat nové výrobní závody mimo území Česka.

LIDOVÉ NOVINY: Ze všech stran slyšíme, že jedním z důvodů slabého růstu německé ekonomiky a jejích nejasných výhledů je, že vaše automobilky zaostávají v přechodu na nové technologie u motorů. Jak je to u tradiční technologické velmoci možné?

BAUER: Německá ekonomika je v posledních deseti letech stabilní a výsledek 1,4 procenta, jakkoliv může na první pohled vypadat skromně, je v kontextu zásadních globálních problémů, jako je brexit či čínsko-americké obchodní spory, velice dobrý. Pokud jde o automobilky: slovo zaostávat je trochu silné. Ostatně benzinový i dieselový motor byly v Německu vynalezeny. Obecně si myslím, že to chce čas.

Není možné během několika let přivést na trh kompletně novou technologii a získat pro ni podporu všech, důležité je naladění trhu, tedy jak jsou spotřebitelé flexibilní. Roli hraje i vyšší pořizovací cena nových typů aut. V Evropě navíc vázne budování infrastruktury, dobíjecích stanic je zatím málo. Elektromobilita je proces a diskuse o něm ani zdaleka neskončila. Ostatně ani v Česku, kde mají německé automobilky významné investice, zatím nepanuje jednotný názor, co dál.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte ve vládě?

BAUER: Jak u spotřebitelů, tak ve vládě. Na jarním kolokviu v Mladé Boleslavi uspořádaném Škodou a automobilovým sdružením SAP popsal pozvaný expert z Norska, jak tamní stát podporuje elektromobilitu. O takové podpoře premiér Babiš vyslovil jasně nesouhlasné stanovisko. To je určitý signál. Jak byste pak uvažovala v pozici výrobce automobilů? Nejspíše byste si položila otázku, zda jste si pro své investice do nových technologií vybrala správný stát.

LIDOVÉ NOVINY: Znamená to, že otázka výroby elektromobilů v Česku je pro VW uzavřená?

BAUER: Jsem přesvědčen, že ne. Při květnovém setkání bavorského ministra hospodářství s ministrem průmyslu Karel Havlíčkem jsme pochopili, že nemá na elektromobilitu tak jednoznačný názor jako premiér a že čeká, co budou podnikat automobilky. A nemůžeme vynechat otázku, kde vzít lidi. Všeobecně platí, že výrobní podniky jdou tam, kde je pracovní síla. A jak je známo, Česko má velký problém s nedostatkem pracovních sil.

LIDOVÉ NOVINY: Před deseti lety jste říkal, že německé firmy mají takový problém s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, že to může ovlivnit jejich další investice u nás. Už tehdy jste se ale pokoušeli tento klíčový nedostatek řešit. Jaké jsou výsledky?

BAUER: Před 12 lety jsme spolu s vaší státní správou začali pracovat na rozvoji takzvaného duálního vzdělávání, tedy propojení teoretického vzdělávání s praxí u technických profesí. Jeden týden škola, druhý týden odborné pracoviště v podniku. Věnovali jsme tomu velmi mnoho energie. Ale během těch let proti nám u jednacího stolu usedali stále noví lidé, s každou změnou ministra. A ti vždy začínali úplně od začátku.

Momentálně jsme v jednání s premiérem Babišem, který pochopil důležitost duálního vzdělávání, a to nejen kvůli německým, ale i lokálním investorům. A pověřil ministra Havlíčka vypracováním konceptu duálního učňovského vzdělávání. Komora i její členské firmy se na tom aktivně podílejí. Havlíček o tom jednal také s bavorským ministrem hospodářství a zdá se, že to je jedna z jeho priorit. Už existuje model budoucího systému v Moravskoslezském kraji. Záměrem je tento model posléze rozšířit do celé republiky.

LIDOVÉ NOVINY: Česku je často dávána nálepka montovny. Co tomu říkáte?

BAUER: Ve vaší zemi působí až šest tisíc německých firem a jste pro nás desátý nejdůležitější obchodní partner. A to vyvážíte více k nám než my k vám. Ale doby, kdy jste byli montovnou, jsou pryč. Už jste se v měřítku regionu střední a východní Evropy posunuli na jinou příčku žebříčku. I proto, že zdejší práce už dnes není tak levná.

LIDOVÉ NOVINY: Jak důležité jsou inovace pro průmyslové, ale malé země, jako je Česko?

BAUER: Bez inovací žádná země v globální konkurenci neobstojí a Česko je i při své velikosti výrobní velmoc, takže to pro ni platí dvojnásobně. Velmi pozitivně proto hodnotíme, že tu vznikla inovační strategie, která vytyčuje směr od jednoduchých výrobků k hi-tech. Její součástí je výzkum a vývoj, do nichž tady německé firmy v uplynulých letech hodně investovaly. A také umělá inteligence, další zásadní výzva i pro česko-německé partnerství.

LIDOVÉ NOVINY: A co další hi-tech obory, budete u nás vyrábět něco na špičkové úrovni?

BAUER: Německé firmy tady už dávno na špičkové úrovni vyrábějí. Příkladem jsou firmy Bosch a Siemens. Bosch má centrum pro výzkum a vývoj v Českých Budějovicích, kde zaměstnává české inženýry, kteří vyvíjejí pro celý svět. Globální výzkum a vývoj probíhají i v malých či středních podnicích. Jeden příklad za všechny – malá ostravská firma Brebeck Composite vyrábí pro pověstnou formuli 1. Když se ptáte, kde je potenciál česko-německé spolupráce, jsou to nanotechnologie.

Doby, kdy jste byli montovnou, jsou pryč

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...