Předvolební rej všechno spolehlivě přehluší. A tak se letos ani pořádně nekoná oblíbený mediální lov na předpokládané laureáty státních vyznamenání, která v povolební pondělí 28. října bude poprvé udělovat prezident Miloš Zeman.
A že jich asi nebude zrovna málo. Prezident už dříve avizoval, že si to zřejmě napoprvé ve funkci užije a rozdá medailí více, než jeho předchůdce Václav Klaus. Ten loni ocenil medailemi za zásluhy a státními řády 22 osobností a celkem za deset let poctil 229 lidí. Václav Havel byl „rozdavačnější“, když postupně ve Vladislavském sále Pražského hradu rozdal 540 vyznamenání.
Medaile pro atomového dědka
Prezident Zeman už také oproti tradici mlčenlivého Hradu prozradil jméno jedné vyznamenané. Při návštěvě Lidic ve Středočeském kraji řekl, že ocení autorku tamního pomníku nacistických obětí Marii Uchytilovou. Výtvarnice zemřela den před sametovou revolucí a instalace pomníku se nedožila.
Další jména jsou už z roviny spekulací a zaručených kuloárních zpráv. Nejlépe se potvrzují tak, že dotyčný dostane dotaz, zda je na Hrad pozván. To je třeba případ herce a zpěváka Jiřího Suchého, který by měl dostat zřejmě medaili za zásluhy prvního stupně. Druhý stupeň má již od poloviny 90. let. Z umělecké branže se pak mluví ještě o hudebnících Vladimíru Mišíkovi a Radimu Hladíkovi, jež navrhli někdejší poslanci za ODS.
Jako prezident byl Klaus z titulu své funkce nositelem Řádu Bílého lva I. stupně a rovněž řádu T.G. Masaryka
Stejně jako předešlí prezidenti ani Zeman zřejmě nevynechá své přátele. A tak se s jistotou hovoří o tom, že pro vyznamenání si přijde exministr průmyslu z dob Zemanova premiérování Miroslav Grégr. Patrně za zásluhy o atomovou energii (tvrdě se zasazoval o výstavbu Temelína, až si vysloužil přezdívku atomový dědek), případně za přínos ekonomii privatizací důlního průmyslu v podobě odprodeje státního podílu v Mostecké uhelné společnosti. Ze zakladatelů Sdružení přátel Miloše Zemana, které stálo na počátku prezidentovy cesty na Hrad, by měl svou medaili získat také Karel Srp, šéf Jazzové sekce. Bez šancí pak není ani podnikatel „baťovského typu“ (Zeman se nechal slyšet, že právě takové byznysmeny chce oceňovat) František Čuba.
Dále se mluví o hlasatelce Kamile Moučkové či filozofovi Erazimu Kohákovi.
Vzkaz do předvolebního boje pak vypustila Konfederace politických vězňů. Ta poprvé na Hrad neodeslala svůj návrh na vyznamenání některého z vězňů komunistického režimu.
Klaus je měl, vraťme mu je
Zajímavé ovšem je, že se vůbec nemluví o bývalém prezidentovi Václavu Klausovi. Pravda, zjišťovat, zda má pozvánku na pondělní ceremoniál, je bezpředmětné. Má, stejně jako ji měl za Klausova úřadování na Hradě vždy i Václav Havel. Rozpoznat z toho, zda ocení svého předchůdce Miloš Zeman, tedy nelze.
Jako nositel státních řádů se ale Klaus přímo nabízí. Jako prezident byl z titulu své funkce nositelem Řádu Bílého lva I. třídy a rovněž řádu T.G. Masaryka I. třídy, tedy nejvyšších státních vyznamenání. Po dokončení mandátu jich pozbyl. Podle zákona o státních vyznamenáních by mu je na doživotí mohly propůjčit svým usnesením obě komory Parlamentu, tak jak to učinily v roce 2003 u Václava Havla. Zároveň přitom schválily zákon „Václav Havel se zasloužil o stát“.
Miloš Zeman by udělením těchto řádů Václavu Klausovi při pondělním slavnostním večeru obešel Parlament. Zákon mu to nezapovídá, a to je, jak jsme si již zvykli, pro Zemana jasná zelená. Jistě by si zdůvodnil, že Klaus má „zvláště vynikající zásluhy o stát, zejména v politice...“, jak začíná zákonný popis Řádu Bílého lva.
Pokud Zeman Klausovi skutečně nejvyšší státní vyznamenání propůjčí, jistě se vyrojí řada komentářů odsuzujících takový krok jako vděk za podporu v prezidentské kampaniPokud prezident Zeman Klausovi skutečně nejvyšší státní vyznamenání propůjčí (Čechům se neudělují, jen propůjčují), jistě se vyrojí řada komentářů odsuzujících takový krok jako vděk za podporu v prezidentské kampani nebo jen naschvál Parlamentu. Odhlédneme-li od antipatií ke Klausovi, rozjitřených zejména spornou amnestií, tyto pocty by dostat měl. Deset let byl prezidentem a i přes své stařecké vrtochy si jistou úctu za to zaslouží. Jen tentokrát by bylo dobré vynechat zákon inspirovaný Masarykem, že se Klaus zasloužil o stát. S tou povinnou úctou k úřadu se to nemá přehánět.
A ještě jeden nápad na závěr. Nebylo by špatné uzákonit, že prezidenti se, pokud se tedy neproviní velezradou, stanou po dokončení mandátu doživotními nositeli státních řádů. Nebude se pak muset debatovat, jestli jim je po té době, co je nosili, půjčíme znova.
