Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Prolomte tabu – sdělte svá poslední přání včas

  10:35
Domácí hospic Cesta domů spustil minulý týden kampaň Mojesmrt.cz. Jak říká jeho ředitel Marek Uhlíř, „v Česku lidé umírají hůř, než by museli“. I proto, že máme obavu včas hovořit o smrti, takže se na sklonku života potýkáme s nejistotou, zda naše poslední cesta proběhne, jak bychom si přáli. Kampaň to má změnit. I díky interaktivní aplikaci.

Ilustrační snímek foto: Shutterstock

Mladý muž v trafice přede mnou kupuje několik poštovních známek – dostává barevné a usmívají se z nich postavičky z dětského komiksu Čtyřlístek. Platí, ale zůstává stát opodál, dokud nezaplatím já. Vrací se a nesměle se paní za pultem ptá, zda by neměla známky s jiným motivem: „Víte, potřebuji poslat parte...“

Den nato, ve středu 17. září, vcházím do hospicového občanského sdružení Cesta domů na prezentaci právě odstartované kampaně Mojesmrt.cz.

 „V Česku lidé umírají hůř, než by museli,“ říká na úvod ředitel sdružení Marek Uhlíř (na toto téma ČESKÁ POZICE nedávno publikovala s Markem Uhlířem obsáhlý rozhovor). Nejen proto, že byť si 78 procent z nás (podle průzkumu agentury STEM/MARK) přeje zemřít doma mezi blízkými, většina lidí prožije poslední chvíle sama v nemocnicích a LDN. Dvě pětiny z dotazovaných navíc kvůli různým obavám nemluví ani o smrti, ani o posledních přáních. A tak ani pečující neznají naše plány a plnění našich posledních přání je pro ně těžké.

Sdílejte svůj seznam

Projekt Mojesmrt.cz vznikal téměř rok, kreativní koncept je (pro bono) dílem agentury Yinachi, kampaň navazuje na projekty v zahraničí, vlastní je „zábavní“ interaktivní webová aplikace.

Popsat lze také podobu pohřbu – lidé totiž často netuší, že svůj popel mohou nechat rozptýlit kdekoliv, pokud s tím bude majitel pozemku souhlasit

Do sedmibodového seznamu posledních přání si můžete zapsat hudbu, kterou byste si chtěli nechat na svém pohřbu zahrát. „Člověk si může nechat zahrát, co chce. Nikde není psáno, že to musí být z cédéčka. Klidně tam může být živá kapela,“ podotýká autor aplikace Libor Vaněk s tím, že podobné je to i třeba s oblečením, kdy se zemřelí oblékají standardně do obleku či kostýmu. A přitom by se k nim víc hodily jejich oblíbené šaty nebo rybářské kalhoty... V případě uložení do rakve je také možné dát zesnulému na cestu i různé cennosti či drobnosti, které měl rád.

Popsat lze také podobu pohřbu – lidé totiž často netuší, že svůj popel mohou nechat rozptýlit kdekoliv, pokud s tím bude majitel pozemku souhlasit. Díky aplikaci je možné se zamyslet i nad tím, co by se mělo stát po smrti s knihami, psem či kolem. Nechybí ani rada, jak postupovat při uzavření závěti.

Tři pilíře

„Kampaň, jejímž cílem je, aby měl každý šanci podílet se na svém osudu a jeho uzavření, je zamýšlena jako víceletá, v jejím úvodu jsme se zaměřili na cílovou skupinu 15 až 30 let,“ vysvětluje Uhlíř. „Aplikaci budeme šířit po sociálních sítích a v projektových hodinách občanské nauky na základních a středních školách,“ dodává mediální koordinátor Cesty domů Ondřej Nezbeda.

Kampaň prostřednictvím virálních spotů podpoří rovněž desítka známých osobností

Kampaň prostřednictvím virálních spotů podpoří rovněž desítka známých osobností, například rapper Bonus, herečky Jana Plodková a Kristýna Liška Boková, socioložka Jiřina Šiklová, herec Pavel Liška a další.

Projekt má tři pilíře: internetové stránky Mojesmrt.cz coby informační zdroj ohledně tématu smrti a umírání, samotnou aplikace a nakonec rozpoutání diskuse na téma umírání prostřednictvím šíření seznamů posledních přání.

„Máme mnohaleté zkušenosti s lidmi, kterým zbývá patnáct dní života, takže si dovolím říci, že poměrně dobře víme, co považují za přípustné,“ podotýká Uhlíř. Kdo ví, zda by to nakonec nebyly i ty postavičky Čtyřlístku na obálce s parte...

Aby se vše neodehrálo jinak

Záštitu nad kampaní Mojesmrt.cz převzala ombudsmanka Anna Šabatová, která k tomu napsala:

Ombudsmanka Anna Šabatová.

„Smrt je jedna z mála jistot v našem velmi nejistém světě. Nevíme, kdy zemřeme, nevíme, jak budeme umírat, ale víme, že nás to jednou čeká. Smrt je přirozenou součástí našeho života. Jak čas plyne, odcházejí ti, kteří na svět přišli dříve. Až odejdeme my, zůstanou zde později příchozí. Chtěla bych umřít v kruhu svých nejbližších. Pomalu se na to připravuji, abych jednou, až přijde můj čas, přijala smrt s porozuměním a vděkem. Přála bych si být pohřbena do země, přestože nejsem věřící. Chci, aby se mí blízcí a přátelé na mém pohřbu sešli a strávili spolu hezký čas, trochu smutný a trochu radostný. Přála bych si, aby jim spolu bylo dobře, může jim k tomu tiše hrát hudba, kterou jsem i já měla ráda. Vím, že o svých přáních musím mluvit, jinak se to všechno odehraje nějak jinak…“

Mojesmrt.cz

Po prvním týdnu od spuštění kampaně (od 17. do 22. září) eviduje Cesta domů 6500 unikátních návštěvníků stránek Mojesmrt.cz, kteří na webu průměrně stráví 15 minut, a 170 dokončených seznamů posledních přání.

Logo kampaně Mojesmrt.cz.
  • Realizátor kampaně: domácí hospic Cesta domů
  • Nápad a koncepce: Robert Peňažka a Karel Špindler (kreativní agentura Yinachi) a Cesta domů
  • Projektový management: Martina Dvořáková (Cesta domů) a Jana Neuwerthová (Yinachi)
  • Webová aplikace: Libor Vaněk
  • Design: Petr Kudláček
  • Web development: Clevis
  • Videa připravuje Dan Knepr (Yinachi) a Nikolas Tušl

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...