Teorie je OK, ale co uděláte páni politici s tou praxí? Asociace PPP, která sdružuje subjekty působící v oblasti investic a služeb poskytovaných veřejné sféře, v anketě mezi politiky zjišťovala, jaká je nálada, co se týče partnerství veřejné a soukromé sféry (PPP – Public Private Partnership). A dále ještě důležitější věc: jaké znalosti tito lidé o PPP mají.
Na úvod je nutné poznamenat, že průzkumu, do nějž bylo zapojeno zhruba sto politiků na „centrální“ i regionální úrovni, se aktivně zúčastnila necelá polovina dotazovaných. Všem byla přislíbena anonymita, názory konkrétních individuálních aktérů jsme se tedy nedozvěděli, ani detailní rozbory odpovědí jednotlivých dotazů. Zástupci Asociace PPP pouze připouštějí, že v došlých odpovědích byly podstatné rozdíly – někdo reagoval jednou větou, někdo sofistikovaně s velkou znalostí věci. Navzdory tomu stojí výstupy z ankety za zmínku.
Asociace PPP položila šest dotazů:
- Co si myslíte o konceptu PPP?
- V čem vidíte hlavní přínosy konceptu PPP?
- Znáte nějaký projekt realizovaný na základě tohoto modelu? Pokud ano, můžete ho stručně popsat?
- Máte nějakou přímou zkušenost s projekty PPP? Pokud ano, prosíme o stručný popis.
- Myslíte, že by veřejní činitelé měli podporovat PPP projekty? Pokud ano, jak?
- Znáte Asociaci PPP? Pokud ano, jaký máte názor na její fungování?
Nejdůležitější se z průzkumu nedozvíme
Za hlavní výhodu partnerství veřejné a soukromé sféry politici považují využití finančních zdrojů a odborných znalostí privátní sféry, a to při zajištění infrastrukturních projektů, na které stát nemá peníze a zkušenosti s jejich řízením. Účastníci ankety se domnívají, že důležitost PPP projektů bude narůstat, především kvůli blížícímu se konci poskytování evropských dotací a snaze vlády snižovat schodek veřejných financí.
Stát by měl určit oblasti, v nichž PPP projekty využít, stanovit jasné a měřitelné cíle jednotlivých projektů a kontrolovat realizaci projektu
Oslovení politici se shodli na roli, kterou by v PPP projektech měl sehrát stát. Jejich názor je jasný – určit oblasti, ve nichž PPP projekty využít, stanovit jasné a měřitelné cíle jednotlivých projektů a kontrolovat realizaci projektu. Na otázku, zda by veřejní činitelé měli podporovat PPP projekty, se většina respondentů přiklonila k odpovědi ANO, ovšem s podmínkou, že to bude v souladu s veřejným zájmem.
Účastníci ankety si dokázali vzpomenout i na úspěšné PPP projekty. Nejčastěji zmiňovanými byly v této souvislosti dům pro seniory ve Vysokém Mýtě a Parkovací dům Rychtářka v Plzni. Zde měli jednodušší pozici regionální politici – žádný úspěšný projekt PPP na celostátní úrovni totiž dosud v Česku neexistuje. Těch zpackaných případů je však již několik. A nevyšly zrovna lacino.
Mezi důvody, jež brání rozšíření PPP projektů v České republice, politici jmenovali především korupční prostředí, nedůvěru mezi veřejnou a soukromou sférou, komplikovanost a složitost PPP projektů a malou zkušenost státu a jeho úředníků s jejich přípravou a řízením.
Pokud vůbec lze hodnotit náladu a znalosti na základě kusých informací z ankety, můžeme konstatovat, že politici jsou k PPP projektům více méně nakloněni a jejich teoretické znalosti v průměru obstojné. Ale to nejpodstatnější se z průzkumu nedozvíme – co hodlají udělat, aby další případné pokusy nedopadly stejně jako ty, které tuto metodu „proslavily“: dálnice D47, Ústřední vojenská nemocnice, vlekoucí se příprava D3...