Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Projekt Národní elektronický nástroj aneb Jak to nedělat

  10:22

Systém na elektronizaci veřejných zakázek za stovky milionů se ne a ne spustit. Další vývoj je nejasný.

foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro CanuČeská pozice

Neustále odsouvaný, plný zmatků a nejasností a velmi drahý. Tak by se dal shrnout projekt Národní elektronický nástroj (NEN), který již od roku 2012 připravuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Cílem projektu je, aby úřady měly nástroj na zadávání veřejných zakázek elektronicky. NEN by je měl vést průběhem celého procesu veřejné zakázky, a eliminovat tak dohady o tom, jaký postup je v různých případech správný.

ČESKÁ POZICE se projektu v minulosti již věnovala a z předchozích článků je evidentní, že projekt neběží zrovna hladce. Dobře vidět je to už na faktu, že podle původních záměrů měl projekt běžet v ostrém provozu již začátkem roku 2013, přičemž testovací provoz měl být spuštěn v prosinci roku 2012. Nestalo se ani jedno z toho a v lednu 2014 systém stále není dokončen. Kdo bude jeho provozovatelem, není dosud známo, protože tendr ještě není uzavřený. Předání hotového systému ministerstvu se očekává na konci března a nový termín ostrého provozu je stanoven na červenec letošního roku. Co stojí za bezmála dvouletým zpožděním a jaké fascinující zvraty projekt provázely a provázejí?

Tendr a poradci

Pro pochopení celého příběhu je třeba uvést, že v projektu NEN jde o dvě různé veřejné zakázky. První se týká vývoje samotného systému. Tento tendr vyhrála v roce 2012 společnost Datasys, přičemž jejím úkolem bylo systém postavit. Druhý tendr se týká provozovatele systému (na pět let), protože ministerstvo jednoduše nemá kapacitu na to, aby takový kolos samo provozovalo. První pokus se zrušil loni v dubnu, protože nabídky od firem sice byly, ale nebylo co provozovat. Systém NEN v té době navzdory původním očekáváním vyvinut nebyl a nic nenasvědčovalo tomu, že by se na tom v dohledné budoucnosti mohlo něco změnit. Proto MMR tendr raději zrušilo a loni v létě vypsalo nový.

V současnosti resort hodnotí došlé nabídky. Podle informací ČESKÉ POZICE dorazily celkem čtyři (ceny jsou uvedeny včetně DPH):

  • cenově nejvýhodnější zaslala společnost CESA na 106,5 milionu korun;
  • na druhém místě s nabídkou 211,1 milionu je T-Mobile;
  • třetí příčku obsadilo konsorcium Telefónica O2 a Tesco SW s nabídkou 228,5 milionu;
  • poslední místo obsadilo konsorcium Techniserv a Česká pošta s nabídkou 229,3 milionu korun.

Pokud by hlavním kritériem byla cena, bylo by rozhodování jednoduché a jasné. Nicméně tak jednoduché to není. „V tomto řízení byla dle vnitřních postupů MMR nastavena minimální váha kritéria ceny na 55 procent. Nastavení hodnotících kritérií bylo potvrzeno jako vhodné vzhledem k předmětu veřejné zakázky technickým poradcem a záměr byl schválen panem ministrem,“ sdělil ČESKÉ POZICI před časem mluvčí MMR Marek Ženkl.

Technickým poradcem tendru je firma BDO IT, v jejíchž statutárních orgánech se v minulosti objevovali dva lidé jménem Koníček – otec a syn  Připomeňme, že u původního tendru na provozovatele byla váha ceny o pět procentních bodů vyšší, tedy 60 procent. Samotné MMR v jedné z vyhlášek k zákonu o veřejných zakázkách požaduje, aby zadavatelé zakázek na služby vždy zdůvodnili nastavení kritérií, pokud je váha ceny nižší než 60 procent. V dokumentaci k této zakázce se stran zdůvodnění relativně nízké váhy nabídkové ceny lze dočíst prakticky pouze tuto formulaci: „Vzhledem ke složitosti smluvního plnění není žádoucí vybírat uchazeče pouze na základě jeho nabídkové ceny.“

Zajímavá je i role zmíněného technického poradce. Byť to MMR přímo nepotvrdilo, jde pravděpodobně o firmu BDO IT, v jejíchž statutárních orgánech se v minulosti objevovali dva lidé jménem Koníček – otec a syn. František Koníček nyní zastává funkci ministra práce a sociálních věcí v demisi, jeho syn Martin Koníček je na stránkách firmy BDO uveden jako kontaktní osoba a podle informací ČESKÉ POZICE stále za firmu aktivně vystupuje. BDO IT se v minulosti podílela jako konzultant na řadě státních zakázek, například na České správě sociálního zabezpečení při centralizaci dat v roce 2006.

Aktualizace:

Proti nepřesnostem uvedeným v článku se ohradila společnost BDO IT i Martin Koníček:

Společnost BDO IT není technickým poradcem. Vykonáváme funkci technického dozoru, to jsou dva rozdílné pojmy. Naším úkolem je dohlížet na to, aby vše, co se týká vývoje systému NEN, bylo v pořádku, to znamená podle norem a dalších záležitostí. Stejně tak se nepodílíme na hodnocení nabídek ani jako člen komise ani jako poradce u zakázky na provoz NEN. Naše role se týká vývoje NEN, nikoli jeho provozování. To je jiná zakázka, s níž nemáme nic společného,“ napsal ČESKÉ POZICI Miloslav Rut z BDO IT.

„S firmou BDO IT již nemám nic společného. Bohužel na neaktualizovaném webu skupiny BDO zůstaly na mě kontakty, ale je to způsobeno jen neaktualizací webu, ničím jiným. Už jsem požádal, aby to odstranili. Z firmy jsem odešel v roce 2012, můj podíl odkoupil pan Rut a od té doby nemám s firmou nic společného a nejednám za ni,“ sdělil ČESKÉ POZICI Martin Koníček.

Reakce ČESKÉ POZICE: Ministerstva pro místní rozvoj jsme se dotazovali, zda zmiňovaným technickým poradcem je BDO IT, ale otázka zůstala bez odpovědi. Jelikož má ČESKÁ POZICE k dispozici smlouvu mezi MMR a BDO IT s názvem Zpracování návrhu řešení národního elektronického nástroje (NEN), provádění autorského dozoru nad softwarovou realizací NEN včetně vytvoření vazeb NEN na ostatní moduly NIPEZ, chybně jsme vyvodili, že firma působí i v oblasti zakázky na provoz, což MMR nevyvrátilo, byť na to bylo tázáno. Za tuto chybu se omlouváme.

Zprávy o aktivním vystupování Martina Koníčka za BDO IT máme ze dvou různých zdrojů, byť ani jeden nespojuje Koníčka s NEN, ale s jinými tendry téže firmy. Koníček však pravdivost těchto informací popírá.

Rozpor kolem Tesco SW

Jelikož je váha nabídkové ceny relativně nízká, otevírá se pro MMR široký prostor při výběru budoucího provozovatele systému. A při vhodném rozdělení bodů v jednotlivých kategoriích může nejvyššího bodového ohodnocení dosáhnout i firma s cenovou nabídkou výrazně vyšší, než jaká je současná nejlevnější nabídka (tedy nabídka CESA za 106,5 milionu korun).

Kromě ceny totiž zbývá pro hodnocení výhodnosti nabídky ještě 45 procent, v nichž jsou faktory jen obtížně kvantifikovatelné. Celá tato část se hemží slovními spojeními jako „nejvhodnější řešení“ či „nejlépe vyhovující potřebám zadavatele“. Na jednu stranu jde o požadavky zcela oprávněné, na druhou stranu tyto formulace otevírají značný prostor pro subjektivní hodnocení. MMR sice ČESKÉ POZICI nesdělilo, kdo sedí v hodnotící komisi, ale dá se čekat, že půjde o úředníky MMR a že důležité slovo v hodnocení nabídek bude mít BDO IT.

Ve spletenci firem, které se kolem zakázky pohybují, je ještě jedna pozoruhodná skutečnost. Soutěž na vývoj NEN vyhrála v roce 2012 firma Datasys. Té ale práce nešla zrovna od ruky. Dá se tak usuzovat z toho, že kvůli nedodržení termínů dostala od MMR milionovou pokutu. V průběhu vývoje NEN si Datasys navíc přibral jednoho klíčového subdodavatele v podobě firmy Tesco SW, jež je v současnosti podle zdrojů ČESKÉ POZICE prakticky hlavním strůjcem celého systému.

Společnost Tesco SW přitom na ministerstvu dobře znají. Vytváří systém na monitorování evropských fondů. (Z tohoto odstavce jsme vypustili větu o účasti společnosti Tesco na vývoji systému na monitorování evropských fondů v roce 2001. Toto tvrzení totiž vycházelo z chybné interpretace agenturní zprávy – pozn. red.) Nyní Tesco SW vyhrála i výběrové řízení na monitorovací systém evropských fondů pro roky 2014 až 2020.

Pro pochopení určitého rozporu je třeba se podívat do smluv z roku 2012 k vývoji systému NEN. V článku VIII. Smlouvy mezi MMR a Datasysem je jasně napsáno, že firma, která zvítězila v tendru na vývoj systému, se nesmí účastnit tendru na provoz systému, a to ani jako subdodavatel. MMR se tedy v té době evidentně snažilo předejít tomu, aby systém stavěla i provozovala jedna a ta samá firma.

Ve smlouvě mezi MMR a Datasysem stojí, že firma, jež zvítězila v tendru na vývoj systému, se nesmí účastnit tendru na provoz systému, a to ani jako subdodavatelTehdy ale nešlo tušit, že problémy Datasysu s vývojem aplikace budou natolik masivní, že si najme subdodavatele Tesco SW, který odvede značnou část práce na vývoji systému. A nyní se Tesco SW v konsorciu s Telefónicou O2 hlásí do tendru na provoz systému NEN s nabídkou 189,5 milionu korun bez DPH. Prakticky vzato se tak firma, která má lví podíl na vývoji NEN, účastní tendru na jeho provoz, což je varianta, kterou se MMR ve smlouvě s dodavatelem snažilo vyloučit.

Projekt není ukázkou „dobré praxe“

Z právního hlediska je to v pořádku, protože smlouva je mezi Datasysem a MMR, přičemž se nezmiňuje o subdodavatelích, ale fakticky vzniká stav, jemuž se MMR zněním smlouvy s Datasysem snažilo předejít. Resort tento fakt odmítl v minulosti komentovat s tím, že tendr ještě není ukončen, a proto nemá podle jeho mínění smysl cokoli předjímat.

Účast společnosti Tesco SW v konsorciu se společností Telefónica O2 ve výběrovém řízení na projekt NEN není v rozporu s žádnými smluvními vztahy, zákony či pravidly výběrového řízení,“ sdělil ČESKÉ POZICI mluvčí Tesco SW Tomáš Jelínek.

Jaký bude další vývoj tendru na provoz i samotného systému NEN, je nyní nejasné. „Vývoj NEN probíhá dle aktualizovaného harmonogramu, tj. s termínem ukončení 31. března 2014,“ sdělil ČESKÉ POZICI mluvčí MMR Ženkl s tím, že komise nyní hodnotí nabídky a odhadovat, kdy bude vybrán provozovatel, je velmi obtížné. „Platí předpoklad ukončení zadávacího řízení v termínu, který vybranému provozovateli umožní zahájení provozu dle harmonogramu,“ dodal Ženkl.

Pokusme se projekt NEN v několika bodech shrnout:

  • Systém má téměř dvouleté zpoždění.
  • Dodavatelům systému byly již vyplaceny desítky milionů korun.
  • Firma, která má na vývoji systému zásadní podíl, se uchází i o jeho provoz, čehož se MMR v minulosti zjevně snažilo vyvarovat.
  • Tendr na provoz NEN se táhne již velmi dlouho a stále není jasné, jaký bude jeho výsledek.
  • Rozpětí nabízených cen je sice obrovské, ale s ohledem na nastavení hodnotících kritérií to nemusí mnoho znamenat.

MMR má v gesci i zákon o veřejných zakázkách a rovněž spravuje veškeré systémy spojené s touto agendou. Tím pádem by zakázky tohoto ministerstva měly být určitou výkladní skříní a ukázkou toho, jak to dělat správně. Z toho, co jsme popsali výše, vyplývá jasně, že NEN nelze považovat právě za takovou ukázku – jak ministerstvo ve svých dokumentech rádo uvádí – „dobré praxe“.

Aktualizace:

Na text článku po jeho publikaci reagoval i Tomáš Pfeffer ze sdružení INDOC, které se dlouhodobě zabývá korupcí a netransparentností ve veřejných zakázkách, zejména v oblasti IT:

„Trefný článek redaktora Táborského popsal průšvih projektu Národního elektronického nástroje. Sám se pod jeho tristní zhodnocení podepisuji, avšak současně se nemohu nezeptat: proč se autor s chirurgickou přesností vyhýbá pojmenování zodpovědných úředníků? Zrovna v tomto případě je to velmi snadné. Nic není potřeba složitě rozplétat. NEN měl (a dokud ho nová ministryně Jourová nevyhodí, tak stále bude mít) na starosti RNDr. Jiří Svoboda, dlouholetý šéf Odboru elektronizace veřejných zakázek a koncesí na MMR. Jediné, čím tento člověk vynikal, bylo maskovat žalostně neproduktivní výsledky své práce. Elektronizace veřejných zakázek pod jeho taktovkou přešlapovala na místě a vyprodukovala spíše nepotřebný a nepřehledný balast. A je úplně jedno, zda šlo o prostý diletantismus, či Svoboda slepě plnil pokyny svého nadřízeného náměstka Mgr. Jana Sixty. Ten se svého času proslavil neoblomným tvrzením, že není pravdou to, že by velká většina veřejných zakázek byla úmyslně manipulována a byl tam korupční zájem.“