CEE Bankwatch zkoumala vliv dvou státních investičních ekologických programů Panel a Zelená úsporám na zaměstnanost v České republice. Dle ní oba programy pomohly vytvořit okolo 25 tisíc nových pracovních míst. Studii vypracovali ekonomové Miroslav Zámečník a Jan Hlaváč ve spolupráci s Hnutím Duha a Nadací Heinricha Bölla.
Ve studi se mimo jiné uvádí, že by se v ČR mohla spotřeba energií snížit až o 60 procent díky výstavbě pasivních domů, lepší izolaci a dalším opatřením. Přitom domácnosti, školy, nemocnice, obchody, kanceláře a jiné budovy spotřebují až 28 procent energie vyrobené především z plynu a hnědého uhlí, což ČR přijde přibližně na 6,1 miliardy eur (zhruba 156 miliard korun).
Program Panel
Zaměřoval se na podporu oprav bytových domů postavených panelovou technologií a jím poskytnuté dotace činily celkem 776 milionů eur (zhruba 19 miliard korun). Od roku 2001, kdy vznikl, do roku 2010, tedy za devět let, pomohl vytvořit či udržet víc než 58 980 pracovních míst – průměrně 6 553 pracovních míst ročně. Zároveň se mu podařilo získat téměř 1,92 miliardy eur (zhruba 49 miliard korun) soukromých investic. Díky programu se v ČR renovovala téměř čtvrtina z 1,2 milionu panelových domů.
Program Zelená úsporám
Zaměřuje se na podporu instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie i investic do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. Od dubna 2009 do července 2010 vytvořil celkem 19 059 pracovních míst a dostal žádosti za celkem 470 milionů eur (zhruba dvanáct miliard korun). Podle spoluautora studie Miroslava Zámečníka je jedním z nejúspěšnějších protikrizových opatření. Česká republika získala na tento program finanční prostředky z prodeje takzvaných emisních kreditů Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů.
Z pozitivních ekonomických důsledků, které měly tyto dva investiční programy, autoři zmiňují podporu malých podniků, které zaměstnávají místní obyvatelstvo a poskytují zakázky pro místní dodavatele. Dále fakt, že na rozdíl od velkých infrastrukturních staveb rozvíjejí pracovní příležitosti rovnoměrně v rámci všech regionů ČR a nesoustředí se jen na velká města. V neposlední řadě státní investice podpořily odvětví silně zasažení finanční krizí, například stavebnictví.
Autoři uvádějí, že Česká republika by mohla sloužit jako příklad pro vlády ostatních členských států EU, jak naložit s penězi, které obdrží v rámci politiky soudržnosti v letech 2014 až 2020. Především ve střední a východní Evropě, kde je velký prostor pro snižování spotřeby energie pomocí finančních prostředků z EU. Investice do energetických úspor by také mohly zmírnit negativní dopady hospodářské recese v Evropě.
