Lidovky.cz

Profesor Jiří Drahoš: Vidím cílenou snahu poškodit Akademii věd

  7:40

Akademii věd ČR by se měl čtvrtým rokem po sobě snížit rozpočet. Podle jejího předsedy hrozí propouštění i znemožnění nákupů techniky.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Vláda na své úterní schůzi o týden odložila rozhodování o výdajích na vědu a výzkum pro příští rok. Jednou z institucí, na něž by měly dle návrhu dopadnout škrty, je Akademie věd ČR (AV) – ve svém rozpočtu by mohla přijít o stamiliony. „Ve čtvrtém roce ve funkci jejího předsedy za tím nemohu vidět nic jiného, než cílenou snahu Akademii věd poškodit. Zpočátku jsem byl poměrně naivní a kladl si otázku, proč by chtěl vlastně někdo škodit české vědě? Později jsem zjistil, že jde-li takzvaně ,o peníze‘, je každá rána pod pás ospravedlnitelná,“ říká předseda AV Jiří Drahoš v rozhovoru pro ČESKOU POZICI, který byl pořízen ještě před úterním zasedáním Vlády ČR.

Akademie věd by měla mít čtyři roky po sobě méně prostředků, které mohou citlivě zasáhnout její provoz. Už nyní „počet pracovníků v AV placených z institucionálních zdrojů klesá, nenakupujeme zdaleka všechny přístroje, které bychom kvůli udržení konkurenceschopnosti potřebovali, a velmi zvažujeme potřebné opravy chátrajících budov“, říká Drahoš.

ČESKÁ POZICE: Akademie věd ČR by měla pro rok 2013 přijít o skoro 300 milionů korun ve svém rozpočtu. S kolika miliardami vlastně počítáte?

DRAHOŠ: Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) nám navrhla meziroční snížení o 295 milionů, takže v příštím roce bychom měli dostat 4,21 miliardy korun. Od roku 2009 je to pokles už o více než 800 milionů, vše bez jakéhokoliv racionálního zdůvodnění.

ČESKÁ POZICE: Může se Akademie věd ještě víc „uskromnit“?

DRAHOŠ: Řekl bych, že si počínáme docela ekonomicky; velmi podrobná struktura našeho hospodaření je navíc každoročně zveřejňována ve zprávě pro Akademický sněm. Všechna pracoviště AV pravidelně procházejí nezávislým ekonomickým auditem. Šetřit a ušetřit se dá samozřejmě vždy – my bychom se ale neradi řídili heslem „šetřit za každou cenu“. Počet pracovníků v AV placených z institucionálních zdrojů neustále klesá, nenakupujeme zdaleka všechny přístroje, které bychom kvůli udržení konkurenceschopnosti nutně potřebovali, velmi zvažujeme potřebné opravy mnohdy chátrajících budov, a přesto jsme doložitelně nejefektivnější institucí v tomto státě v oblasti vědy a výzkumu.

ČESKÁ POZICE: Nehrozí výhledově rušení nějakých ústavů, třeba těch, které si v interním hodnocení vedly hůře?

DRAHOŠ: Nedávno dokončené mezinárodní hodnocení výkonnosti jednotlivých týmů v ústavech AV – mimochodem, žádná jiná instituce v České republice podobně náročným hodnocením nikdy neprošla – neukázalo, že bychom měli kvůli výkonnosti rušit nějaká pracoviště. Ostatně i ty hůře hodnocené týmy v AV patří v české vědě často k nadprůměru.

ČESKÁ POZICE: Když ale dojde ke snížení rozpočtu, k jakým sáhnete opatřením? Budete snižovat mzdy? Dopadne šetření na nákup přístrojů či literatury?

DRAHOŠ: Zatím stále doufám, že se nám podaří neodůvodněný návrh RVVI odvrátit – minulé pondělí jsem měl schůzku s premiérem Petrem Nečasem na téma rozpočet Akademie věd a snažil jsem se mu předložit řadu logických argumentů, proč je neustálé snižování rozpočtu AV chybné a proč poškozuje českou vědu. Pevně doufám, že premiér tyto argumenty uzná. Pokud se ptáte, co by snížení o takřka 300 milionů znamenalo, je to jednoduché: buď propustit zhruba 450 lidí, nebo zastavit nákupy všech velkých přístrojů, případně zrušit veškeré stavební aktivity, včetně oprav budov ústavů. To všechno je zásadně špatně!

ČESKÁ POZICE: Možný úbytek vědců není pěknou vizitkou.

DRAHOŠ: Připomínám, že Česká republika má v rámci evropské sedmadvacítky podprůměrný počet výzkumníků na tisíc obyvatel – například našimi politiky často adorované severské státy jsou na tom následovně: Finsko má třikrát více lidí ve výzkumu a vývoji, Švédsko, Norsko a Dánsko dvakrát více než ČR – a totéž platí pro USA, Japonsko, Jižní Koreu a řadu dalších států. Musím se tedy ptát, jaký smysl by měla další redukce u nás, zejména pak redukce v Akademii věd, v nejprestižnější vědecké instituci v Česku?

ČESKÁ POZICE: Co by pro vás znamenalo stopnutí nákupů potřebných technologií?

„Zastavíme-li nákup přístrojů, nebudeme schopni soutěžit o granty ani v rámci ČR, natožpak v mezinárodním měřítku.“DRAHOŠ: Zastavíme-li nákup nejen unikátních, ale i v civilizovaném světě zcela běžných přístrojů, nebudeme schopni soutěžit o grantové prostředky ani v rámci ČR, natožpak v mezinárodním měřítku. Mimochodem, v loňském roce získala Akademie věd od státu v institucionálních prostředcích jen něco přes čtyřicet procent svého celkového finančního obratu; asi třicet procent jsme si vysoutěžili doma i ve světě a přes 25 procent jsme si vydělali ve spolupráci s průmyslem za patenty, licence, služby a podobně. Ukažte mi jedinou vysokou školu v tomto státě, která má ve výzkumu podobně úspěšnou bilanci.

ČESKÁ POZICE: Může se ještě Akademie věd snížení bránit, lobbovat, jak údajně radili někteří členové vládní RVVI?

DRAHOŠ: Celá situace mi připadá naprosto absurdní: RVVI argumentuje tím, že je zde politická objednávka na zvýšení financování vysokých škol a průmyslového výzkumu, a to na úkor jediné instituce, tedy Akademie věd. Jen tak mimochodem – financování výzkumu na vysokých školách výrazně roste už po řadu let, a to i v době, kdy finance pro AV klesají. Ale zpět k oné absurditě: sám bych očekával, že rada poradí a navrhne premiérovi a vládě nějakou smysluplnou strukturu rozpočtu – to má ostatně v popisu práce. Poté může vláda korigovat tento návrh uplatněním zdůvodněných politických priorit a poslat takto upravený rozpočet do parlamentu. Opačný postup je pro mě naprosto nelogický, byť mi bylo ono lobbování v dobré víře doporučeno jedním členem rady – ale argumentovat logikou v tomto státě asi nemá valný smysl.

ČESKÁ POZICE: Proč má mít Akademie věd patrně jako jedna z mála nižší rozpočet než loni, ačkoliv u jiných dojde i k mírnému navýšení? Jak vám to bylo zdůvodněno?

DRAHOŠ: Tuto otázku jsem kladl opakovaně radě a minulý týden i panu premiérovi. Jediné zdůvodnění, jehož se mi dostalo ze strany rady, bylo ono údajné politické zadání.

ČESKÁ POZICE: Peníze Akademie věd klesají již čtvrtým rokem za sebou. Jak si to vysvětlujete?

DRAHOŠ: Ve čtvrtém roce ve funkci jejího předsedy za tím nemohu vidět nic jiného, než cílenou snahu Akademii věd poškodit. Zpočátku jsem byl poměrně naivní a kladl si otázku, proč by vlastně někdo chtěl škodit české vědě – vždyť v případě AV jde prokazatelně o její nejlepší část. Později jsem zjistil, že jde-li takzvaně „o peníze“, je každá rána pod pás ospravedlnitelná. Těmi ranami pod pás míním nejen permanentní snahu o nezdůvoděnou redukci našeho rozpočtu, ale i lživé a na veřejnosti špatně vyvratitelné argumenty typu „všem ve vědě klesá rozpočet, takže i Akademie věd si musí utáhnout opasek“. Pravda je ale taková, že všem ostatním aktérům ve vědě a výzkumu institucionální financování roste, jedině Akademii věd dlouhodobě klesá.

ČESKÁ POZICE: Řada lidí i v jiných institucích spekuluje, že může jít o pozvolnou a cílenou likvidaci Akademie věd. Souhlasíte s tím?

DRAHOŠ: Byl bych jistě rád, kdyby se ukázalo, že jde pouhou o spekulaci. Vývoj financování v posledních letech mi však příliš důvodů k optimismu nedává.

ČESKÁ POZICE: Dokážete si v horizontu například dekády představit úplné „splynutí“ Akademie věd s univerzitami?

„Byrokracie na vysokých školách je podstatně větší než na ústavech Akademie věd, a budou-li tyto ústavy podléhat fakultám, jejich práci to nijak neprospěje.“DRAHOŠ: Na otázku o splynutí AV s univerzitami odpovídám už dlouhou dobu stejně: dokážu si představit cokoliv a budu nápomocen čemukoliv, co pomůže české vědě – včetně toho, že by Akademie věd získala zpět doktorská studia v plném rozsahu nebo si zřídila vlastní vysokou školu.

Pak ale položím otázku já: Co znamená splynutí či spojení akademie s univerzitami a jak to vlastně pomůže zlepšit českou vědu? Znamená to například formální přičlenění našich ústavů k nějakým fakultám vysokých škol? Co zlepší v české vědě například spojení Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy s Fyzikálním ústavem AV, Matematickýcm ústavem AV a Astronomickým ústavem AV? Má-li to být čistě formální začlenění, pak tvrdím, že to výsledky české vědy jen zhorší, protože byrokracie na vysokých školách je podstatně větší než na ústavech Akademie věd, a budou-li tyto ústavy podléhat fakultám, jejich práci to nijak neprospěje, právě naopak.

ČESKÁ POZICE: Jak probíhá spolupráce se školami, nezdvojuje se výzkum?

DRAHOŠ: Už dlouhodobě existuje mimořádně intenzivní spolupráce mezi ústavy Akademie věd a vysokými školami, přičemž výzkum je komplementární, to znamená, že nedochází k žádným duplicitám – mimochodem, to je rovněž jeden z pseudoargumentů lidí, kteří do organizace vědy a výzkumu bohužel mluví, ale ve skutečnosti o věci nic nevědí. Takže přestaňme mluvit o splývání a řešme daleko naléhavější problémy českého výzkumu, vývoje a inovací – všimněte si, že slovo věda je už skoro zakázaný pojem!

ČESKÁ POZICE: Máte pravdu, že termín věda se příliš neužívá a je vytlačován pojmy výzkum, vývoj, inovace... Proč potřebujeme silnou Akademii věd?

DRAHOŠ: Silná Akademie věd je garantem skutečné a dlouhodobé prosperity České republiky. Bez silné akademie bychom brzy ztratili civilizační, industriální a intelektuální konkurenceschopnost. Bez kvalitní vědy a jejích výsledků bychom nebyli schopni reagovat na výzvy současného světa, které je nutno reflektovat a prakticky se s nimi vyrovnat. Samotná povaha vědecké práce přitom vyžaduje kontinuitu, dlouhodobost a efektivní soustředění kapacit v perspektivních nebo strategických směrech výzkumu. V Česku umí takové podmínky zajistit jen Akademie věd. Právě neuniverzitní výzkum, stejně jako v jiných nejvyspělejších zemích světa, má předpoklady pro to, aby bylo možné reagovat na řadu aktuálních společenských výzev a nabízet odpovídající nástroje k jejich řešení.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.