S odstupem času se vracíme k infarktovému lednu, kdy ministerstvo práce a sociálních věcí zavedlo nový „funkční-nefunkční“ systém výplaty sociálních dávek. Vzedmulo to emoce mediální i úřednické, ministr Jaromír Drábek spolu se svým první náměstkem Vladimírem Šiškou, který za zavádění nového systému odpovídal, čelili podezření ze střetu zájmů.
Když nyní emoce do jisté míry utichly a případem se začal zabývat antimonopolní úřad, s chladnější hlavou se můžeme vrátit k otázkám, proč se vlastně systém měnil a komu změna vyhovuje. ČESKÁ POZICE nabízí podrobný pohled odpovědného náměstka Vladimíra Šišky, jenž v oboru IT a telekomunikaců působí dvacet let. Než se však dostaneme k podrobnostem o konci jednoho monopolu a možnostem nového systému, nejprve stručná rekapitulace událostí.
Kritický start
Výtky se na ministra Drábka valily ze všech stran: Od úředníků úřadů práce, kteří se za ostrého provozu učili s novým systémem pracovat i o víkendech. Od příjemců dávek, z nichž někteří si stěžovali, že je neobdrželi v termínech, na které byli zvyklí. Chaos přiživovaly excelovské tabulky a interní komunikace s hlášeními chyb systému, jež unikaly do médií z IT oddělení úřadů práce. Společnost OKsystem, která do konce roku pro MPSV celý systém monopolně dodávala a spravovala dlouhých 19 let, dokonce nabídla, že je připravena okamžitě nasadit všechny své aplikace upravené pro nový systém; za zhruba 150 milionů korun.
Na přetřes přišli subdodavatelé systému pro společnost Fujitsu, zejména společnosti Vítkovice IT Solutions, která má dle serveru Týden vazby na ministra Drábka a náměstka Šišku, či společnost Skill, v níž má dle Parlamentních listů 40procentní podíl Antonín Kočí, otec poslankyně Kristýny Kočí.
Počátkem března začal smlouvy na tvorbu a dodávku nového systému prošetřovat Úřad pro ochranu veřejné soutěže, jak informoval server Aktuálně.cz. MPSV prý nevypsalo na vývoj programů pro výplatu sociálních dávek žádnou veřejnou soutěž a zakázku zadalo pouze na základě smlouvy, kterou v roce 2008 podepsalo ministerstvo vnitra za ministrování Ivana Langera (ODS) s firmou Fujitsu na dodávku licencí od Microsoftu a souvisejících služeb, a údajně nikoliv na vývoj nových programů.
Vyplaceno vše, nebo nikoliv?
Přestože ministr Drábek v pořadu ČT Události, komentáře v úterý 13. března uvedl, že za leden a únor byly všechny sociální dávky vyplaceny v zákonném termínu (tedy do konce příslušného měsíce), předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása mu oponoval. Dle něj bylo dosud chybně vyplaceno nebo vyplaceno vůbec nebylo kolem 10 až 20 procent dávek. „A musím říci, že především v oblasti správního řízení je dneska situace úplně zoufalá, protože lidé čekají na rozhodnutí půl roku až osm měsíců,“ uvedl Krása.
Drábek připustil, že ministerstvo prověřilo řadu podnětů od jednotlivců, kteří měli za to, že nedostali v řádném termínu vyplacenou dávku, nicméně až na několik případů, „a říkám do 10 případů, se nám potvrdilo to, že ten proces probíhal podle zákona“. „To tak bylo i minulý rok. A pokud nějaké správní řízení trvá šest nebo osm měsíců, ano, i to se může stát při prošetřování sociální situace, při prošetřování zdravotního stavu, ale rozhodně to není chyba toho nového systému,“ dodal Drábek.
O konci jednoho monopolu
ČESKÁ POZICE: Proč se MPSV v rámci sociální reformy rozhodlo pro zavedení nového systému výplaty sociálních dávek, když ten dosavadní od společnosti OKsystem dle kritiků ministerstva tak bezvadně fungoval?
ŠIŠKA: První úkol, který jsem od ministra Jaromíra Drábka po příchodu do funkce dostal, bylo zmapovat situaci a připravit naplnění programového prohlášení vlády. Jedním z nutných opatření byla realizace takzvané sociální reformy 1, protože sociální systém v České republice je neúměrně drahý a neefektivní. Reformu jsme připravili v několika krocích. Prvním bylo sloučit úřady práce do jednoho, aby bylo možné je efektivně řídit. Legislativní proces se oproti původním plánům protáhl, a změna přišla až vloni 1. dubna, kdy superúřad práce reálně vznikl. Zároveň probíhaly legislativní práce nad novelami zákonů týkajících se výplaty sociálních dávek, což není nic neobvyklého. Dílčí změny se děly pravidelně každé tři roky a každé tři roky se nějakým způsobem musel upravovat software systému jejich výplaty.
ČESKÁ POZICE: Jaké byly v tomto ohledu zkušenosti s dlouhodobým dodavatelem celého systému, společností OKsystem?
ŠIŠKA: Byla vybrána před 19 lety a naprostá majorita jejího obratu plynula z ministerstva práce a sociálních věcí. Dalo by se říci, že OKsystem fungoval jako takové externí výpočetní středisko ministerstva (od roku 1993 činily celkové příjmy firmy od MPSV více než čtyři miliardy korun, jen v posledních pěti letech představovaly dle údajů v obchodním rejstříku průměrně více než 80 procent celkového obratu firmy – pozn. red.). Když nastal nějaký problém se systémem, třeba v souvislosti s implementací změn kvůli nové legislativě, OKsystem ho vždy nakonec upravil. Ne vždy to bylo včas, ale nikdy se to neřešilo tak dramatickým způsobem jako letos v lednu při zavádění zcela nového systému.
ČESKÁ POZICE: Například?
ŠIŠKA: Třeba v roce 2004 se upravovaly dávky a ještě do pololetí to nefungovalo, jak mělo. Ale nechci znevažovat práci OKsystem, to tak je, systémy se tak chovají a jejich nastavení není jednoduché.
ČESKÁ POZICE: Proč jste se tedy rozhodli pro vybudování zcela nového systému výplaty dávek a ukončení monopolu firmy OKsystem?
ŠIŠKA: Připravili jsme teze reformy, věděli jsme, co a jak budeme upravovat. Jde nám o to, abychom správně posuzovali dávky a správně je vypláceli. Podstatné bylo zároveň dosáhnout úspor v provozních nákladech. Požádali jsme dodavatele (OKsystem), aby při sjednávání ceny šel na dramaticky nižší částky, a o slevě jsme vyjednávali asi čtyři měsíce. Dodavatel se ale opíral o výsledky jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), které proběhlo za dob úřednické vlády Jana Fischera (společnosti OKsystem jím byly prodlouženy všechny smlouvy, které původně platily do konce roku 2010 – pozn. red.). Opíral se o své hodinové sazby s tím, že naopak požadoval inflační nárůst. Nedohodli jsme se a dodavateli jsme oznámili, že budeme postupovat jiným způsobem, protože potřebujeme dosáhnout změny cen.
ČESKÁ POZICE: Proč se dodavatelem nového systému stala společnost Fujitsu?
ŠIŠKA: Platná rámcová a prováděcí smlouva, uzavřená s Fujitsu v roce 2008 ministerstvem vnitra, se týká licencí, produktů a služeb nad produkty a nad licencemi společnosti Microsoft – ta v licenční politice nemá vlastní prodej, ale vždy přes své certifikované partnery. Takže smlouva umožňuje realizaci toho, co jsme potřebovali: zabezpečit, aby data byla na jednom místě a vázala se ke klientovi, rodnému číslu, a abychom věděli o člověku všechno – co, jak a proč pobírá. S cílem maximalizovat úspory nákladů jsme se rozhodli, že přejdeme na jednotnou platformu Microsoftu, k čemuž ostatně úřady státní správy z důvodu úspor vyzývá i vládní usnesení. A vytvořili jsme koncept takzvané jednotné datové základny.
ČESKÁ POZICE: Do té doby data klientů na jednom místě nebyla?
Definitivní jasno kolem nových zákonů bylo až kolem loňského listopadu, přičemž všechny detaily a změny ovlivňovaly do poslední chvíle i finální podobu systémuŠIŠKA: Data byla distribuovaná po jednotlivých dávkových systémech. Takže jednoho člověka jste si našel projížděním jednotlivých databází, nebo se tu složitě vytvářela různá rozhraní a „udělátka“, která data nějakým způsobem konsolidovala. Což naráželo na umělé překážky v takzvané ochraně osobních údajů, přičemž zákon o jejich ochraně má pro tyto účely ministerstva výjimku... Svůj koncept jsme pouze přizpůsobili platným zákonům, chovali se v souladu s usnesením vlády a realizovali jsme platnou smlouvu, vysoutěženou podle řádného výběrového řízení. A vedle toho byla postavena smlouva s dodavatelem platná 19 let a soutěžena pouze na základě JŘBU, tedy argumentu, že nejde změnit dodavatele...
ČESKÁ POZICE: Co po rozhodnutí změnit kompletně celý systém výplaty dávek s novým dodavatelem následovalo?
ŠIŠKA: Začali jsme kroky, které se nevážou ke změnám zákonů. Vytvořili jsme jednotnou datovou základnu, infrastrukturu, tedy to, čemu se říká obecně cloud. Čili standardní outsourcing nějakých činností, který se v české státní správě používá 15 let, jako je pronájem prostor, housing, všechno, co internet má. Šli jsme jen metodou selského rozumu. Pro dodavatele jsme vytvořili mikrotýmy, aby se mohli lépe připravit na služby, které od ledna poskytují. Definitivní jasno kolem nových zákonů však bylo až kolem loňského listopadu, přičemž všechny detaily a změny ovlivňovaly do poslední chvíle i finální podobu systému. Pak jsme se připravovali na leden.
ČESKÁ POZICE: Bylo od počátku uzavření smlouvy na nový systém s Fujitsu jasné, že uspoříte?
ŠIŠKA: Součástí zadání bylo stanovení maximální cenové hladiny za komplex služeb. Celý projekt navíc realizujeme i z evropských prostředků, a to má svá pravidla. Základní zadání je mít v roce 2013 polovinu nákladů roku 2011. Je to strukturované do všech segmentů ICT, včetně hardwaru, služeb, personálních nákladů. Čím méně spravujeme HW, tím méně potřebujeme obslužného personálu.
Výdaje ministerstva práce a Úřadu práce ze zdrojů státního rozpočtu (SR) i z fondů Evropské unie (EU). Jedná se o různé druhy nákladů, včetně pořízení hardware. V letech 2010 a 2011 dosahovaly zhruba 1,6 miliardy korun. Letos se sníží zhruba o 300 milionů, v příštím roce o dalších 300 milionů oproti roku 2012. Kumulativní úspora v letech 2012 až 2014 činí asi 1,5 miliardy. Pouze na zdrojích ze státního rozpočtu poklesnou celkové výdaje na IT v roce 2012 na 0,85 miliardy ze zhruba 1,5 miliardy v období 2010 až 2011. Pramen: MPSV.
O podezřelých vazbách
ČESKÁ POZICE: Subdodavatele modulů pro výplatu jednotlivých dávek si vybíralo Fujitsu?
ŠIŠKA: Společně s Microsoftem. Byla stanovena přísná kritéria, zda jsou firmy schopny pracovat na platformě Microsoftu. Všichni subdodavatelé mají dlouholeté zkušenosti s produkty, jsou certifikovaní Microsoftem a měli dostatek zdrojů, aby vyčlenily kapacitu na náš projekt. V létě nám Fujitsu předložilo ke schválení seznam subdodavatelů, což není nic nepřirozeného, takto se v tomto oboru pracuje standardně.
ČESKÁ POZICE: Přesto však média upozornila na provázanost některých subdodavatelů i s ministrem Drábkem...
ŠIŠKA: Vzhledem k firmám, které tu platí daně, to dle mého byla nepochopitelná mediální masáž. Už jsem to někde řekl veřejně. Já pracuji 20 let v oboru a mám tisíce známých ve firmách po celém světě. Jsou proto diskvalifikovaní? Znám lidi v Siemensu – přestaneme kupovat tramvaje? Deset let pracuji v komorách, čtyři roky jsem ředitelem mezinárodní obchodní komory, znám majitele největších firem na světě. A chodíme spolu na kávičku...
ČESKÁ POZICE: Jeden z modulů pro výplatu dávek, konkrétně sociálních, stále dodává OKsystem. To je součást dohody s vámi?
ŠIŠKA: Ano. Obecně proti OKsystem nic nemám, vážím si jejich odborné erudice v této oblasti, jenom obchodně to pojali na jinou dobu. Dohodli jsme se s nimi, že pokud půjdou na naši cenovou hladinu, zůstane jim alespoň část minulého obchodu. Dohadování o ceně je komplikovanější, než jsem si představoval. Předevčírem (ve středu minulého týdne – pozn. red.) jsme se dohodli na cenách na letošní rok.
ČESKÁ POZICE: V jaké výši? Cena za jejich modul, kterých je pro jednotlivé druhy dávek celkem devět, je údajně téměř stejná jako za všechny ostatní dohromady...
ŠIŠKA: Původní nabídka byla ještě vyšší. Respektujeme, že přes jejich systémy se vyplácejí dávky za rok 2011, že budou muset přejít do archivního systému. Na letošní rok považujeme sjednanou cenu za kompromisní. Nyní budeme vyjednávat ceny na příští rok. Nechci předjímat, ale uvedený graf tyto ceny obsahuje.
O výhodách systému v „cloudu“
ČESKÁ POZICE: V čem se zásadně liší nový systém od toho původního od OKsystem?
ŠIŠKA: Do konce loňského roku platila základní doktrína, která koncepčně odpovídá dvaceti letům zpátky: bezpečnost je na síti. Aplikace byla nahrána v každém počítači, do kterého má úředník přístupová práva, a pak máte obrovským způsobem zabezpečenou síť. Nový koncept vychází z trendu, který všichni používáme. Viz internetové bankovnictví – také se připojíte odkudkoliv, potřebujete jen prohlížeč ve správné verzi. Aplikace běží někde v zabezpečeném prostředí, kam se dostanete jen se svým přístupovým právem. Přístupové heslo má své role, můžete s ním dělat jen úkony, které jsou přesně nadefinované. Tím se výrazně omezují možnosti defektů a nabourání do sítě. A v informatice platilo, platí a platit bude stále, že největší bezpečnostní problém je mezi opěradlem židle a klávesnicí... Bezpečnost, o které se bavíme u nového systému, je řádově jiná.
ČESKÁ POZICE: Když se změní nějaký zákon a následně kvůli tomu bude třeba některý modul například pro výplatu konkrétní dávky přeprogramovat, ušetříte oproti minulému systému?
Předtím každá změna zákona představovala desítky i stovky milionů korun za úpravu systémuŠIŠKA: To je zásadní otázka, protože smlouva je nastavena tak, že platíme za systém, který odpovídá aktuálnímu znění zákonů. Za změnu zákona se tedy nic neplatí. Předtím každá změna zákona představovala desítky i stovky milionů korun. Úspory jsou nesmírně důležitou částí nového systému. Nyní platíme za rok včetně DPH 211 milionů korun za všechny aplikace (kromě modulu pro výplatu sociálních dávek, který dodává OKsystem;jen za ten letos MPSV zaplatí více než 160 milionů korun – pozn. red.), včetně nových, které předtím nebyly: zdravotně postižení, veřejná služba či takzvaný formulář pracovníka sociálních služeb a další funkce. Vloni jsme za celý systém od OKsystem zaplatili více než 450 milionů...
ČESKÁ POZICE: Mluvíme o provozních nákladech?
ŠIŠKA: Pro nás jsou to teď provozní náklady. Předtím byly oddělené provozní náklady a vývoj. I v grafech proto porovnáváme porovnatelná čísla.
ČESKÁ POZICE: Jaká je výhoda „cloudového“ řešení, pokud nastane nějaký problém s aplikací?
ŠIŠKA: Problémy při nasazování nového systému se objeví vždy, to je standardní situace a postupně se odstraňují. Například když se provádí jedinečná operace, která se vyskytne jednou za měsíc, a nastane problém, odešle se hlášení týmu, který ho zpravidla do dvou dní odstraní. Jakmile se nasadí nová verze, mají ji okamžitě všichni, kdo jsou do systému připojeni. To je velmi efektivní řešení řízení celého provozu.
Dokážeme identifikovat chování určité skupiny občanů
ČESKÁ POZICE: Přináší systém nějaké nadstavbové možnosti?
ŠIŠKA: Nově budeme třeba schopni anonymizovat data a pokládat je jako vrstvy nad mapové podklady. Takže například uvidíme, kde jsou oblasti s určitými výskyty potíží, protože podle typu dávky či intervence, jaké člověk dostává, dokážeme identifikovat, jak se chová určitá skupina, třeba i po jednotlivých činžácích. Tedy dokážeme vyvolat reakci, že sociální pracovníci obcí nebo neziskové organizace mohou působit efektivně v oblastech, kde problém vzniká. Nejde to ze dne na den, ale předpokládáme, že v březnu nebudeme mít problémy a od dubna se budeme věnovat ergonomii a využití celého potenciálu systému, který jsme vybudovali. A jeho dalšího propojování tam, kde nám to zákon umožňuje.
V minulém systému úředník člověka neviděl, autonomně rozhodoval systém, což považujeme za chybu
ČESKÁ POZICE: Objevila se rovněž kritika kvůli bezpečnosti osobních dat. Například jak je možné, že úředník vidí veškerá data klienta...
ŠIŠKA: No protože je to státní úředník a potřebuje data klienta pro svou práci! Že je v minulém systému úředník neviděl a autonomně rozhodoval systém, považujeme za chybu. Jestli nám někdo vyčítá, že nemyslíme na člověka, tak nyní máme systém, kdy pracuje člověk s člověkem. Máte kolem pěti, šesti set standardizovaných situací a pak 300 nestandardních. Ty musíte řešit prostřednictvím takzvaného správního uvážení – jako kvalifikovaný pracovník musíte zvážit všechny okolnosti kolem. Drtivou většinu úkonů tedy může dělat člověk s nějakou kvalifikací a dejme tomu tři procenta by měl dělat člověk s vysokou kvalifikací. My v této chvíli dokážeme práci našich lidí rozdělit a zefektivnit. Dneska již identifikujeme lokality, kde máme mnohočlenné rodiny, cizince, oblasti s kombinacemi různých typů nároků, typicky severní okresy, kde budeme posilovat tyto „špekaře“, specialisty na komplikovanější případy.
ČESKÁ POZICE: Umožňuje nový systém snižovat stavy úředníků?
ŠIŠKA: V této chvíli považujeme stav počtu úředníků na úřadech práce za stabilizovaný, budeme je ale převádět na jiné činnosti. Když snížíme náročnost strojové práce, budeme mít více kapacit na práci s klienty, a to je náš cíl. Zefektivní se i výplaty dávek a jejich administrace. Dnes se jich vyplácí 1,5 milionu. Již nyní jsme provedli agregaci dávek, máme devět dávkových titulů a jejich počet jsme snížili řádově.
ČESKÁ POZICE: Může systém lépe odhalit případy, kdy lidé pobírali dávky neoprávněně?
ŠIŠKA: Už odhaluje. U mnoha lidí, kteří tvrdili, že nedostali dávku, jsme zjistili, že na ni neměli nárok.
ČESKÁ POZICE: Podle nových pravidel?
ŠIŠKA: Ani podle těch starých... Nový systém je prostě přesnější. Kontrolu vyplácení máme v jednotném výplatním místě. Pro naše lidi je trochu komplikované se s tím naučit pracovat, předpokládá to větší koordinovanost s účtárnou. Tam, kde jsou i ředitelé více osvícení, to jde rychleji, ale efekt je dnes ve finále takový, že se nám množí počty dávek, u nichž zjišťujeme, že lidem, byť se jich dožadují, na ně nevzniká nárok. A není to chybou starého systému. Ten nový jen odhalil některé procesní chyby v minulosti. I proto se dělají reformy – obvykle panuje názor odborníků, že v sociální oblasti je třeba udělat systémovou reformu minimálně jednou za deset let právě proto, aby se odhalily zažité procesy, které vedou nakonec k tomu, že systém je děravý. To není výtka proti ničemu, to je prostě potřeba občas udělat.