Ministerstvo obrany (MO) vybralo vojenské uniformy, které nesplňují armádní standardy. Zadavatel zakázky za více než 40 milionů korun nebral ohled na požadavky předepsané českým obranným standardem (ČOS 108001). Tento technický předpis, na jehož respektování dohlíží Úřad pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti (Úř OSK SOJ), stanovuje, jaké odstupy mezi maskovacími skvrnami na uniformě musí výrobce dodržet. A zmíněný úřad tvrdí, že předpis musí být v armádních tendrech dodržen.
ČESKÁ POZICE se tři týdny snažila od MO získat vyjádření, proč zmíněný standard nebyl v tendru dodržen a kdo za to nese vinu. Marně. „Vzhledem k tomu, že tendr dosud není uzavřen a běží lhůta pro vypořádání námitek, nelze k němu nyní sdělit bližší podrobnosti. Relevantní informace poskytneme, jakmile to bude možné,“ sdělil v polovině března tiskový mluvčí MO Jan Pejšek. Způsob, jakým ministerstvo obrany na naše dotazy (ne)reagovalo, naznačuje, že zakázka není zcela v pořádku.
Zdánlivý detail
Jako jediná normu ČOS v tendru splnila firma Koutný, přesto však zakázku nezískala. Na postup MO si proto stěžovala u šéfa resortu obrany. Ministr Alexandr Vondra (ODS) však stížnosti nevyhověl. „Přezkoumáním postupu zadavatele ve veřejné zakázce jsem neshledal v souvislosti s výběrem nejvhodnější nabídky porušení zákona, které by mělo za důsledek vyhovění námitkám stěžovatele,“ napsal Vondra. Firma Koutný proto podala stížnost k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Podle Pavla Koutného, majitele firmy, MO nedodrželo požadavek českého obranného standardu, kterým se řídí výstroj a výzbroj Armády ČR (AČR). V něm se mimo jiné uvádí, že rozestupy maskovacího vzoru pro výstrojní součástky se musejí na látce opakovat minimálně po 60 centimetrech na délku a 90 centimetrech na šířku (lineární opakovatelnost). Tyto rozestupy mezi maskovacími skvrnami zaručují větší „neviditelnost“ uniformy, a tudíž i maskování vojáků.
Problém v inkriminované veřejné zakázce spočívá v tom, že se MO spokojilo s menšími rozestupy maskovacího potisku, aniž by to však deklarovalo v zadávací dokumentaci tendru. Ze tří uchazečů (STV Group, Blažek Praha a Koutný) splňoval předepsané armádní standardy pouze Koutný, přesto zakázku za desítky milionů korun získal někdo jiný – STV Group.
Proč si armáda vytváří obranné standardy, když je pak resort obrany nerespektuje?
Zvláštní je i další skutečnost. A sice to, že Koutný detaily kamufláže konzultoval s Vojenským opravárenským podnikem Šternberk (VOP–026), jenž byl odborným garantem této armádní zakázky. Zaměstnanci státního podniku Koutnému řekli, že jeho původní vzor látky nesplňuje lineární opakovatelnost. Koutný proto investoval několik set tisíc korun a u výrobce látky, kterým byla firma Svitap J.H.J., nechal vyměnit válec, který na látku nanáší maskovací potisk. Učinil tak proto, aby dodržel armádní normy. Při druhé konzultaci již zaměstnanci VOP–026 potvrdili, že potisk byl v pořádku. Na výsledek tendru to ale vliv nemělo.
„Problém je v tom, že ČOS s požadavkem lineární opakovatelnosti 60 na 90 cm vyšel v lednu 2007. V armádě to ale nikdo nekontroloval. Sami jsme pro armádu v minulosti dodávali uniformy se starým rozměrem, tedy 60 na 74 cm. Řídili jsme se vždy mustrem, který jsme od armády dostali. Správně se ale ministerstvo obrany mělo řídit platným ČOS. Když to řeknu hloupě, ministerstvo nechce přiznat, že to od roku 2007 dělá špatně,“ řekl ČESKÉ POZICI Koutný, který se domáhá vyřazení dalších dvou účastníků tendru, protože nesplnili armádní předpisy.
Úřad: Maskování musíte dodržet
A na stejnou věc, tedy zda nedodržení ČOS bude znamenat vyřazení z tendru, se Koutný dotazoval i ministerstva obrany a již zmíněného úřadu pro obrannou standardizaci (Úř OSK SOJ). V prvním případě se nedozvěděl nic nad rámec již známých informací z podmínek tendru. „Zadavatel trvá na splnění požadavků uvedených v zadávacích podmínkách,“ napsal Koutnému Pavel Bulant, ředitel resortní sekce MO odpovědné za vyzbrojování.
Úř OSK SOJ však odpověděl přesněji. „Zmiňovaný standard ČOS 108001 je uváděn v příslušných technických specifikacích materiálu osobního použití, které jako příloha návrhu smlouvy tvoří součást zadávací dokumentace. S ohledem na uvedené předpokládáme, že minimálně vítězná nabídka bude splňovat požadavky čl. 9.1 (lineární opakovatelnost – pozn. red.) předmětného ČOS. V opačném případě musí být nabídka vyloučena,“ uvedl v reakci na dotaz ředitel úřadu Martin Dvořák. ČESKÁ POZICE má kopii odpovědi.
ČESKÉ POZICI se dále podařilo získat kopii dopisu, v němž ministr Vondra obhajoval postup svých úředníků. „Z hlediska maskování jednotlivce nemusí být významné, pokud bude maskovací vzor o rozměru 60 x 74 cm, protože v tom případě dojde ke zhoršení rozpoznání maskovacího vzoru pouze částečně. Vzhledem k tomu, že v zadávací dokumentaci je uvedeno, že vzor musí odpovídat potisku AČR a není stanoven rozměr lineární opakovatelnosti, vyhovují rozměry maskovacího vzoru 60 x 74 cm i 60 x 90 cm,“ reagoval na stížnost firmy Koutný Alexandr Vondra.
Úř OSK SOJ však tvrdí, že podle zadávací dokumentace měla být lineární opakovatelnost dodržena podle platné ČOS. V opačném případě totiž vyvstává otázka, proč si armáda vytváří jakési obranné standardy, když je resort obrany nerespektuje.
Vysoce postavený úředník resortu obrany, který si nepřál být jmenován, ČESKÉ POZICI řekl, že za stížností Koutného vidí konkurenční boj mezi armádními dodavateli. Ten s ubývajícími prostředky armády sílí. „Rybník se vypouští a kaprům narostly zuby,“ dodal důvěryhodný zdroj.
Jak obléknout vojáky bez průšvihu?
MO vypsalo loni výběrové řízení na nákup uniforem vzor 95 za 70 milionů korun. Zakázku resort rozdělil na dvě části. Pochybnosti provázela již první část nákupu. Do finále se totiž, jak informovala ČESKÁ POZICE v článkuXena stomilionovou armádní zakázku na uniformy nezíská. Zatím., kvalifikoval jediný uchazeč, a sice společnost Xena Praha, jejíž jednatelka se zná s rodinou náměstka ministra obrany Rudolfa Blažka. V druhé části tendru za více než 40 milionů korun se zase objevily problémy s dodržováním armádních standardů.