Proč nezačne Česko s čerpáním evropských peněz včas?

Dva důvody, proč se bát o budoucnost eurodotací: selhání kontroly nad unijními penězovody a vláda bez politické podpory.

Dvě důležité zprávy z tohoto týdne, které mají společného jmenovatele: v pondělí informoval web Novinky.cz, že by se novým ministrem pro místní rozvoj v úřednickém kabinetu Jiřího Rusnoka měl stát starosta Kyjova František Lukl; ve středu Český rozhlas upozornil na zprávu Evropské komise, jež konstatovala, že český auditní orgán, zjednodušeně řečeno ministerstvo financí, při dosavadní kontrole bruselských peněz selhalo.

Tím společným jmenovatelem je fakt, že se Česko dostává do velmi nevýhodné pozice při nadcházejících vyjednáváních o rámcovém rozpočtu EU na roky 2014 až 2020, díky němuž by k českým žadatelům o dotace mělo přitéci zhruba půl bilionu korun. Současná politická krize okolo pádu vlády a obava Bruselu ze zneužívání svěřených prostředků totiž zásadním způsobem ohrožují včasné spuštění čerpání eurodotací od ledna příštího roku.

Problém první: Vláda bez politického mandátu

Výměna vládní garnitury, a to včetně ministra pro místní rozvoj, který koordinuje čerpání evropských peněz, zpomalí přípravy dohody o partnerství, která je podmínkou pro rozdělování unijních prostředků. Aniž bychom chtěli starostu Kyjova Lukla podceňovat, pouhé nastudování složité problematiky eurodotací novému ministrovi zabere několik měsíců. Prostor na učení však úřednická vláda nemá. Ministr pro místní rozvoj bude muset okamžitě začít vyjednávání o vzniku nové implementační struktury, jejímž prostřednictvím se evropské peníze rozdělí. Právě tato otázka však mezi ministerstvy, příspěvkovými organizacemi a kraji vyvolává intenzivní politické třenice.

Ministr pro místní rozvoj bude muset okamžitě začít vyjednávání o vzniku nové implementační strukturyPo prázdninách navíc startují politická vyjednávání nad zněním dohody o partnerství s Evropskou komisí. Úřednická vláda bez silného politického krytí, která je jen přechodným řešením do příštích sněmovních voleb, bude v tomto ohledu vážně oslabená.

Co to může mít za následek? Brusel například bazíruje na schválení zákona o úřednících, který v současnosti leží v Poslanecké sněmovně a čeká na projednání. Vláda, která se neopírá o většinu v parlamentu — pokud tedy platí, že ji současná koalice nepodpoří — bude mít s prosazením této klíčové normy problém, zvláště pak, pokud ČSSD předloží vlastní návrh zákona o úřednících, o čemž už v dubnu hovořil předseda sociálnědemokratického klubu Jeroným Tejc.

Problém druhý: Nedůvěra

Česko vstoupí do vyjednávání s Evropskou komisí oslabeno i kvůli tomu, že Brusel nedůvěřuje ministerstvu financí, jež v dohledu nad eurodotacemi v minulosti selhalo. Už loni unijní auditoři zjistili, že český dohled nad evropskými penězi je horší než na Sicílii. Od té doby sice úřad Miroslava Kalouska přijal řadu nápravných opatření, pochybnosti však přetrvávají.

Úřad Miroslava Kalouska přijal řadu nápravných opatření, pochybnosti však přetrvávajíDle několika na sobě nezávislých zdrojů ČESKÉ POZICE, které jsou s procesem vyjednávání obeznámeni, bude Evropská komise schválení dohody o budoucnosti EU fondů podmiňovat, například tím, abychom v příštích sedmi letech dotace vynakládali na nízkouhlíkovou ekonomiku, výzkum a takzvané měkké projekty, které vyplývají ze strategie Evropa 2020. Českým politikům by se však spíše zamlouvalo, kdyby větší objem peněz končil v infrastrukturních projektech typu výstavby dálnic.

Zprávy z tohoto týdne naznačily, že se cesta k rychlé dohodě a včasnému spuštění eurodotací podstatně zkomplikovala. Jako realistický termín startu prvních operačních programů se tak dle informací ČESKÉ POZICE jeví až podzim 2014.

Počet příspěvků: 2, poslední 5.7.2013 11:32 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.