Proč letiště? Proč po Havlovi nepřejmenovat třeba Lipno?

Proč má tajemník zesnulého prezidenta Vladimír Hanzel pravdu, když zpochybňuje přejmenování letiště v pražské Ruzyni.

Jak se dalo předpokládat, s Havlovým jménem se dějí věci. Nejviditelnější je samozřejmě iniciativa, která chce po Václavu Havlovi pojmenovat letiště v Ruzyni. S nápadem prý přišel ještě před prezidentovým úmrtím jakýsi zahraniční známý filmového producenta Fera Feniče. Ten po Havlově skonu oslovil jeho přátele, z nichž zřejmě nikdo nenašel dobrý důvod se nad nápadem pozastavit. (Pod příslušnou výzvu se k datu vydání tohoto článku připojilo 66 tisíc signatářů.)

Ozval se však Havlův tajemník Vladimír Hanzel. Pro agenturu ČTK zcela prozaicky podotkl, že Havel s postupujícím věkem lety letadlem čím dál více nesnášel. A vůbec by bylo vhodné přihlédnout k preferencím zesnulého, protože to omezuje prostor pro případnou manipulaci s jeho památkou. Jistě by nebylo vhodné pojmenovat po Havlovi například zbrojovku; ani humanitární.

Hanzel navíc podotkl, že přestože je letiště vstupní branou do země, je i komerční záležitostí, což je „prvek v rozporu s jeho (Havlovou) povahou“. To už docela zajímavě ochromuje pádnost a naivní čistotu původní iniciativy.

Trumfnout by to mohl snad jen megalomanský nápad přejmenovat Sněžku nebo Lipno či něco podobně olbřímíhoPojmenováním letiště po Havlovi by jistě bylo možno nabýt dojmu, že jsme jako společnost pro uctění prezidentovy památky udělali něco hodně velkého, protože letiště je velké. Z tohoto pohledu by to snad mohl trumfnout již jen megalomanský nápad přejmenovat Sněžku nebo Lipno či něco podobně olbřímího, když už po Havlovi nebude pojmenován onen proslulý okrouhlický náhon, v němž se rozjařený Havel div neutopil. Jenže ten je opravdu mrňavý a ideologicky zřejmě nepříliš vyhovující.

Přejmenování letiště po Havlovi je bezpohlavní akt, k ničemu totiž nezavazuje, nic neevokuje. Havlův tajemník Hanzel proto naprosto případně soudí, že Havlovo jméno by mělo nést spíše divadlo, škola, knihovna, univerzita nebo koncertní sál. To jsou totiž pravá místa, kde by Havlovo jméno skutečně rezonovalo a inspirovalo by ke studování a sledování toho, co bylo vlastně jeho nejvlastnějším odkazem.

Fero Fenič na to sice namítá, že Havel nebyl jen prezidentem umělců a intelektuálů, jenže Havel se rád vrátil z kůže politika do kůže umělce, kde mu to také – po pravdě řečeno – šlo nejlépe. A navíc, k uctění Havlovy památky by se pak lidé shromažďovali právě v divadlech, školách, knihovnách, univerzitách či koncertních sálech. Což by právě politikům, respektive jejich kultivaci opravdu nemohlo uškodit.

Počet příspěvků: 14, poslední 30.12.2011 09:12 Zobrazuji posledních 14 příspěvků.