Lidovky.cz

Proč Gazprom šíří mýty o těžbě břidlicového plynu

USA

  8:48

Bude-li v Evropě možné komerčně využívat hydraulické drcení, cena plynu prudce klesne. To by mohlo mít zásadní politický dopad i na Rusko.

foto: © Česká pozice, UrbČeská pozice

Cena plynu se v USA snížila na osminu v České republice. Tento plynový boom se zrodil ze spojení dvou technologií – horizontálního vrtání, které umožňuje vrtat z jednoho bodu v okruhu několika kilometrů, a hydraulického drcení, při němž se rozbíjejí břidlice a uvolňuje plyn za použití vysokotlaké vody smíchané s pískem a chemikáliemi. V USA existuje několik set tisíc horizontálně vrtaných a hydraulicky drcených plynových vrtů. To vyvolalo hospodářský boom, protože každý vrt vytváří 420 pracovních míst.

V Evropě zatím žádné takové komerční vrty nejsou. Polsko však už vydalo licence pro průzkum všech oblastí s ložisky břidlicového plynu na svém území. Ukrajina právě otevřela své území pro průzkum břidlicového plynu. Velká Británie jej asi brzy zahájí. Francie hydraulické drcení zakázala a Bulharsko na ně uvalilo moratorium na dobu neurčitou. Český parlament je zřejmě připraven udělat totéž.

Hydraulické drcení by v ČR snížilo množství zemního plynu dováženého z Ruska i jeho cenu. A bylo by také výzvou pro uhelnou a jadernou energetiku, protože by nabídlo levnější a ekologičtější alternativu. Nijak tedy nepřekvapuje, že tato odvětví i vývozci plynu jsou proti této technologii. Nepřekvapují však ani ani argumenty na podporu této technologie v odvětví samotném.

Ve spojitosti se stovkami tisíců vrtů nastaly v USA čtyři otřesy, přičemž žádný nezpůsobil ztrátu života či majetku

Ekologické aspekty hydraulického drcení zkoumaly dvě nedávné studie. První vzešla z mého Energetického institutu při Texaské univerzitě v Austinu, druhá z Královské společnosti v Londýně, jež částečně vycházela z naší studie. Má hydraulické drcení negativní dopady?

Dvě metody dokazování

K dokazování, že jedna věc způsobuje druhou, používají vědci dvě metody. Za prvé srovnávají pravděpodobnosti událostí s hypotetickou příčinou nebo bez ní. Například u kuřáků je osmkrát vyšší pravděpodobnost onemocnění rakovinou plic než u nekuřáků. U některých uživatelů mobilních telefonů vznikají mozkové nádory, ale ne víc než u lidí, kteří je nepoužívají. Mobilní telefony tedy nezpůsobují rakovinu, ale kouření ano.

Za druhé vědci hledají mechanismy, které spojují příčinu a následek. Kapaliny proudí mechanicky působením gravitace. Je mýtem, že drtící kapaliny mohou pronikat do podzemních vod skrz dva až pět kilometrů tvrdé skály. Podzemní vody mohou být znečištěné jen shora. Asi třetina kapaliny, která je tlačena dolů, teče nazpět.

„Vyprodukovaná voda“, pozůstatky dávných moří, které byly v podzemí stovky milionů let, jsou velmi slané a mohou obsahovat radioaktivní prvky, vytékají na povrch i s vodou vracející se z vrtu. Když se ukládají do jímek na povrchu, mohou prosakovat. Když prší, mohou se rozlít. Studie Texaské univerzity i Královské společnosti místo toho doporučují jejich ukládání do uzavřených kontejnerů. Poté by měly být upravované, aby se z nich odstranily potenciálně nebezpečné prvky.

V USA bylo chybou, že regulační orgány a firmy nevyžadovaly ani neprozrazovaly složení chemické sloučeniny. To by měl požadovat zákon. Je rovněž třeba analyzovat chemické složení vodních vrtů před hydraulickým drcením a po něm a zjišťovat případný vliv. Takové studie v USA nenašly známky znečištění.

Nikoli technický, ale politický problém

Zeměkouli tvoří tektonické desky. Když se hýbou, vznikají otřesy a zemětřesení, většinou příliš slabé, aby je bylo možné pozorovat. Vstřikují-li se do nějakého zlomu kapaliny, mohou působit jako mazadlo, jež může uvést do pohybu malé desky a vyvolat pouze malé otřesy.

Skutečný problém v případě hydraulického drcení je politický, nikoli technický či dokonce ekologickýHydraulickým drcením se nevstřikuje dostatečné množství kapaliny, aby způsobila silné zemětřesení. Nemělo by se však provádět v tektonických zlomech. Ve spojitosti se stovkami tisíců vrtů nastaly v USA čtyři otřesy, přičemž žádný nezpůsobil ztrátu života či majetku. Studie Královské společnosti ukazuje, že tyto otřesy nejsou horší než ty spojené s tradiční těžbou uhlí.

Nehody následkem uvolňování skleníkových plynů a výronům zemního plynu se stávají jen zřídka. Jsou ale stejně obvyklé jako u konvenčních plynových vrtů. Je možné uplatňovat stejné předpisy. V oblastech bohatých na plyn mohou existovat plynové kapsy, které se vypouštějí do zásob vody a vyvolávají „flambovací“ scény známé z dokumentárních filmů. V oblastech hydraulického drcení se to stávalo předtím, než se tato technologie začala používat, a bude se to stávat i poté.

Při hydraulickém drcení se používá hodně vody v porovnání s tím, co se děje v koupelně. Ale v porovnání se zemědělstvím a jako procento její celkové spotřeby je to zanedbatelné. Skutečný problém v případě hydraulického drcení je politický, nikoli technický či dokonce ekologický.

Zvýšení energetické nezávislosti

Putinův režim závisí na prodeji uhlovodíků. Platí se z něj ruský stát a klientelistický systém, v němž si stoupenci a podporovatelé ruského prezidenta Vladimira Putina žijí jako ve vatě. Mnohá rozhodnutí Gazpromu jsou politická. Firma například platí dlouhé plynovody vyhýbající se Ukrajině. Politické funkce a podfuky však na něco přijdou. Analytici odhadují, že Gazprom potřebuje zhruba dvanáct dolarů za tisíc krychlových stop zemního plynu (zhruba 32 metrů krychlových), aby pokryl své náklady. Ve východní Evropě inkasuje asi 16 dolarů za tisíc krychlových stop. V USA přijde asi na dva dolary.

Cena plynu v USA poklesla, protože hydraulické drcení zahltilo trh levným plynem. Bude-li v Evropě možné komerčně používat hydraulické drcení, cena plynu prudce klesne. To by mohlo přinutit Rusko, aby si začalo vydělávat na živobytí, a mít pro něho zásadní politické dopady.

Téměř ve všech evropských zemích jsou nějaká ložiska břidlicového plynu. Komerční využití těchto zdrojů zvýší jejich energetickou nezávislost, sníží poptávku po dovozu plynu a jeho cenu, zlepší obchodní bilanci a vytvoří lokální pracovní místa. V porovnání s USA je problémem všech evropských zemí, že těžební práva vlastní centrální vlády. Místní správa finančně neprosperuje stejně jako ta v Pensylvánii nebo v Texasu, nemluvě o Severní Dakotě a Wyomingu. Evropští farmáři nemohou zbohatnout přes noc jako v USA. Lepší zákony by měly vlastníkům a místní správě umožnit, aby z těžby plynu získávali vyšší podíly.

Zlatý grál – zákaz technologie

Význam francouzského zákazu, bulharského a pravděpodobně i českého moratoria není ekonomický. Příjmy Gazpromu z Bulharska a ČR jsou relativně malé. I když obě země začnou využívat své zdroje břidlicového plynu, budou muset určité množství či dokonce většinu plynu dál dovážet. Zlatým grálem pro Gazprom je zákaz technologie nebo moratorium na ni v celé Evropské unii. Čím víc zemí zvolí takovou politiku, tím silnější bude argumentace pro ni v Bruselu a Štrasburku.

Komerční využití břidlicového plynu zvýší energetickou nezávislost evropských zemí, sníží jejich poptávku po dovozu plynu a jeho cenu a vytvoří pracovní místaVýzvou pro Gazprom je přesvědčit státy, které platí horentní částky, aby se zřekly technologie, jež jim může ušetřit mnoho peněz, vytvořit lokální pracovní místa a podpořit jejich politickou nezávislost. Tato výzva se podobá té Sovětského svazu po druhé světové válce, kdy USA nabídly zpustošeným evropským zemím bezplatnou hospodářskou pomoc ve formě Marshallova plánu. Kvůli obavě o svou ekonomickou a politickou nezávislost museli Sověti přesvědčit Evropany, aby se finančních prostředků vzdali.

Někteří čeští demonstranti proti hydraulickému drcení a udělení koncesí australské společnosti Hutton Energy se sídlem v Londýně nesli transparent se sloganem „Nechceme vaše americké peníze“. Možná jen oprášili podobný transparent z roku 1947.

Mobilizující ideologií tentokrát není antikapitalismus, ale ekologie. Ruský prezident Putin se stal významným bojovníkem za životní prostředí jiné země. Gazprom a Rusko vynakládají přímo, či nepřímo prostřednictvím PR firem a ekologických skupin peníze na vytváření koalic. Stejně jako v případě Národních front v poválečné Evropě, které připravily prostředí pro převzetí moci komunisty, koalici často kontroluje skupina oddaná Moskvě. V USA Gazprom používal například konzultační firmu Pace Global Energy Services. Podobně však jednají i společnosti Chevron a Exxon.

Mylné představy

Podpůrné politické prostředí v Polsku, zemi s obrovskými potenciálními nalezišti, ukolébalo mezinárodní společnosti a investory ve víře, že průzkum ložisek břidlicového plynu jinde v Evropě bude stejně oproštěný od politických komplikací. Jako by zapomněli, že Gazprom působí v zemích východní a střední Evropy několik desítek let, a proto jeho zaměstnanci na rozdíl od nově příchozích znají jazyky, kultury a politiky.

Zlatým grálem pro Gazprom je zákaz technologie nebo moratorium na ni v celé Evropské unii

Postkomunistické země mají společnou totalitní minulost a různé úrovně zkorumpované politické kultury. Mají ale také svobodná média a formující se občanské společnosti. Gazprom neudělal tu chybu, že by obchodoval výlučně s politiky a ignoroval občanskou společnost. V době, kdy si energetické společnosti uvědomily, že v zemích, jako je Bulharsko a ČR mají vážný problém, však bylo pozdě. Dle zdrojů z americké administrativy, které si nepřály být jmenované, už zásluhou PR firem financovaných z Ruska veřejnou sféru ovládly hydraulické mýty a mylné představy o drcení.

Jeden můj přítel stručně popsal život jako řadu suboptimálních voleb. To platí zejména o současných energetických volbách. Momentálně neexistují dostačující alternativní obnovitelné zdroje energie. Vědci budou muset časem přijít s něčím novým, jako je vodíková fúze. Plyn je přemosťující technologie, která zachovává naši technickou civilizaci. A vědci zatím mohou pracovat na lepších řešeních.

Problematice břidlicového plynu se ČESKÁ POZICE věnovala například v článcích:

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.