Ranghild A. Lotheová je genetička. Kromě toho, že v Oslu vede svou výzkumnou skupinu zaměřující se na změny DNA při nádorových onemocněních a časnou detekci karcinomů, je také zástupkyní ředitele výzkumného střediska Centre for Cancer Biomedicine (CCB). A není to ledajaký ústav: nese pečeť Norského centra excelence, při posledním národním hodnocení bylo hodnoceno jako „výjimečně dobré“, což mu zajišťuje nevídaný „luxus“ – jisté financování v pětileté periodě: až do roku 2017.
Odpovídají tomu i výjimečné výzkumné výsledky. Přes 130 vědců se zde zaměřuje na boj s rakovinou na všech frontách: na buněčné úrovni, v počítačových analýzách obřích souborů dat i v hledání možných cest léků k nemocným buňkám. Kardinálním úspěchem CCB je úspěšný vývoj neinvazivních technik k včasnému rozpoznání rakoviny tlustého střeva a konečníku, které se podařilo dovést od základního i klinického výzkumu v univerzitní nemocnici až k loňskému prodeji licencí britské společnosti Oxford Gene Technology.
„Sázíme na mezinárodní spolupráci, asi 35 procent výstupů vzniká spolu se zahraničními kolegy. V předloňském roce jsme měli pětinu publikací v časopisech s impaktem faktorem vyšším než deset,“ řekla ČESKÉ POZICI profesorka Lotheová, jejíž kolegové publikovali v nejprestižnějších časopisech Science, Nature nebo Cell.
V ústavu zaměřeném na boj s rakovinou pracují odborníci asi dvaceti národností
Norské CCB se intenzivně zabývá výzkumem rakoviny prostaty a kolorektálním karcinomem, jejichž výskyt je obzvláště vysoký nejen v Norsku, ale i v České republice. Norští vědci a lékaři též pracují na projektu jakéhosi „genomického atlasu“, jehož cílem by měla být personalizovanější léčba pacientů.
V ústavu pracují odborníci asi dvaceti národností. Z ročenky je pak vidět, že nechybí ani (překvapivě) hodně vědců z Nepálu, experti z Malajsie, Polska, Litvy či Řecka. S centrem navázal spolupráci třeba i Pavel Krejčí z brněnské Masarykovy univerzity.
Norská šance pro české vědce
Takových center excelence je v Norsku k dnešnímu dni 21 a věnují se nejen medicínskému výzkumu či psychiatrii, ale i výpočetní chemii, geobiologii nebo vývoji autonomních plavidel. V blízké budoucnosti by s nimi mohlo spolupracovat více českých vědců. V června bude totiž otevřena výzva Norských fondů určená na podporu výzkumné spolupráce mezi Českou republikou a Norskem. Na období pro roky 2009-2014 bylo vyčleněno 14,7 milionů eur (asi 380 milionů korun), přičemž se na tom patnácti procenty podílí český stát.
Prioritními oblastmi pro spolupráci s norskými univerzitami a vědeckými centry jsou: zdraví, životní prostředí a humanitní vědy
Cílem je sblížit vědce z obou zemí, zapojit výměnu nápadů, ale i Ph.D. studentů. Prioritními oblastmi pro spolupráci s výzkumníky z tuzemských univerzit či z Akademie věd ČR jsou: zdraví, životní prostředí a humanitní vědy. „Žadateli mohou být vysoké školy, výzkumné organizace i malé a střední podniky. Každého projektu se musí zúčastnit alespoň jeden účastník z české strany a alespoň jeden účastník z norské strany,“ říká Bohumila Potočná z tiskového odboru ministerstva školství, které fondy v ČR administruje.
Češi mají druhou šanci; první byla v programovacím období 2004-09, kdy bylo z částky 4,8 milionu eur podpořeno 27 spoluprací a také 53 výměn vědců. „Nyní česko-norský výzkumný program disponuje výrazně vyššími prostředky a dle zájmu, který projevují potenciální žadatelé o podporu, je zřejmé, že předložených žádostí bude výrazně více. Počet podpořených projektů bude znám až po vyhodnocení návrhů,“ říká Potočná.
Centra pro inovativní řešení
Pakliže je jednou z výzkumných priorit zdraví, i další centrum v Oslu může zaujmout české kolegy. Jde o Center for Cardiological Innovation (CCI). Zatímco takzvaná centra excelence mají Norsko vynést k nejvyšším standardům mezinárodně srovnatelné vědy, CCI patří do druhé skupiny inovativních center, jichž je v Norsku rovněž 21 a jejich zaměřením je sbližovat výzkumníky s inovativními firmami a také s hi-tech průmyslem.
Moderní centrum, jež bylo založeno teprve v roce 2011, má partnera jak v University of Oslo, v univerzitní nemocnici či v laboratořích Simula, ale i ve firmách GE Vingmed Ultrasound, Kalkulo nebo Cardiosolv. Společným cílem je vývoj ultrazvukových zařízení pro kardiologii budoucnosti. „Propojujeme donedávna izolované diagnostické systémy s biomedicínským výzkumem i pokročilými vizualizačními technologiemi,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Thor Edvardsen, ředitel střediska, jež nabízí i doktorské programy.
Podle Edvardsena zemře v západním světě každých třicet vteřin člověk na různou formu náhlých srdečních příhod. O to, aby bylo možné arytmii či jiné problémy lépe předvídat, dbají výzkumníci v CCI, kteří vyvíjejí klinicky i komerčně použitelné aplikace založené na kombinaci signálů z ultrazvuku a ECG, jež povedou k predikovatelným simulacím. Klíčová je spolupráce univerzitních vědců (kteří přinášejí nápady), lékařů (kteří je ověřují v praxi), ale i firem (které vyvíjejí a vylepšují to, co je potřeba – jako třeba software).
„Jsme potěšeni, jak se na jednom místě mísí základní výzkum, klinická praxe i průmyslové aplikace, funguje to,“ tvrdí Samuel Wall ze Simula Research Laboratory. Centrum si zakládá na mezinárodní spolupráci – úzké vazby má například na fakultní nemocnice v Lovani, Pise, Madridu či Londýně, ale i na univerzity jako Johns Hopkins v USA, Oxford, University of California nebo v Karlsruhe. Nechybí zahraniční doktorandi. A při nahlédnutí do výroční zprávy lze opět najít jednoho Čecha, Jana Večeřu, který zde studoval Ph.D. program.
Hledání zlatého vejce
Asi tři desítky Čechů studují momentálně i na nejprestižnější univerzitě v nenápadné, ale bohaté severské zemi. „Na internacionalitě si zakládáme. Asi třináct procent našich studentů pochází ze zahraničí, ale i učitelský sbor na univerzitě v Oslu tvoří kolem sedmnácti procent pedagogů z jiných zemí,“ řekla ČESKÉ POZICI Inga Bostadová, prorektorka University of Oslo, jež v mezinárodním žebříčku ARWU loni obsadila 67. světovou příčku.
Právě obě výše zmíněná centra, jak „protirakovinné“ CCB, tak i „protiinfarktové“ CCI, jsou úzce spjata s oselskou univerzitou i s univerzitní nemocnicí. A věcí, po které volají snad všechny vlády světa, je transfer technologií a poznatků; od nápadů a know-how po finální výrobky, spin-off firmy a případné zbohatnutí. Na konci cesty ze základního výzkumu – jako tomu bylo třeba i v případě prodaných diagnostických metod proti kolorektálnímu karcinomu – stojí pak centrum transferu technologií (CTT). V Oslu mu dali jméno Inven2.
Pro univerzitní profesory je skvělé, že mohou nejen bádat, ale také že vidí, jak se jejich nápady uplatňují v reálu
„Tak trochu hledáme zlaté vejce v univerzitním výzkumu. A možná jsme v poslední době nejúspěšnější CTT ve Skandinávii,“ pyšní se Ole Kristian Hjelstuen, ředitel Inven2, které má nyní ve svém portfoliu 26 firem, jež vzešly z univerzitního bádání. „Neuspějí všechny. Pro univerzitní profesory je skvělé, že mohou bádat, že mohou psát, ale je také báječné, že vidí, jak se jejich nápady uplatňují v reálu,“ dodává šéf kanceláře s 27 zaměstnanci, pod níž ovšem spadá plných 5000 vědců a lékařů z nemocnice i univerzity v Oslo.
Včetně profesorky Lotheové, jež 8. února 2012 spolupodepisovala díky Inven2 kontrakt s biotechnologickou korporací ohledně využití biomarkerů pro včasné testování rakoviny. Mimochodem, když v CCB došlo k představení českých výzkumných center a ČESKÁ POZICE upozornila, že v Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) má jednu ze skupin i nejcitovanější Čech Jiří Bártek, věnující se výzkumu rakoviny hlavně v Kodani, profesorku to evidentně zaujalo. Třeba na mapě vyhledá Olomouc. A jiní zase Oslo.