Bohužel Národní divadlo už dlouhá desetiletí není tím, čím bychom ho chtěli mít. Byl to symbol národní věci, která měla smysl tak do čtyřicátých let minulého století, a pak už nic. Ideové návraty k národnímu obrození se třískaly s křečovitými pokusy o modernu. Moderní kulturní proud tady nikdy nenastal, spíš někde na malých scénách na periferii.

Ale jinak je to nádherná budova.

Nejedná se nic jiného než o jednu drahou pražskou budovu, kterou Praha nikdy nechtěla financovat, tak ji má na krku stát a jeho občané, z nichž jistě polovina ji ani neviděla.

Patrně je to pravda. Obojí. Je to dobře? Je to špatně?

Čím je národu ND? Už ničím. Proč? Protože zodpovědnost se stala starým nepotřebným haraburdím.