Brněnská Masarykova univerzita patří ke školám, které musí řešit momentální výpadek zahraničních studentů. Její rektor Martin Bareš v rozhovoru mimo jiné říká: „Zavedli jsme režim, který umožňuje pokračovat ve studiu i studentům ze zahraničí. Výuka je vedena distanční online formou, takže se jí studenti mohou účastnit z domova. Tam, kde je to možné, řeší se online formou i plnění studijních povinností a zkoušení. Zkouškové období bylo prodlouženo do konce září s ohledem na ty studenty, kteří nyní nemohou přicestovat ze zahraničí nebo jen za velmi ztížených podmínek.“
LIDOVÉ NOVINY: Kolik má Masarykova univerzita zahraničních studentů?
BAREŠ: Na Masarykově univerzitě aktuálně studuje přes 31 tisíc studentů, z nichž je více než sedm tisíc, tedy přibližně čtvrtina, zahraničních. Většina, přes pět tisíc, pochází ze Slovenska, ale v anglických programech máme také přes tisícovku takzvaných samoplátců, tedy těch, kteří pocházejí z jiných zemí a platí školné.
LIDOVÉ NOVINY: Rektor Univerzity Karlovy si stýská, že výpadek samoplátců způsobí vážný výpadek v rozpočtu školy. Předpokládám ale, že školné za letošní akademický rok je už zaplacené. Jak vidíte případný výpadek?
Na Masarykově univerzitě aktuálně studuje přes 31 tisíc studentů, z nichž je více než sedm tisíc, tedy přibližně čtvrtina, zahraničních. Většina, přes pět tisíc, pochází ze Slovenska, ale v anglických programech máme také přes tisícovku takzvaných samoplátců, tedy těch, kteří pocházejí z jiných zemí a platí školné. |
BAREŠ: Byl by velmi citelný. Nejpočetnější zastoupení samoplátců je na lékařské fakultě, pro niž by znamenal zásadní ekonomický problém. Problém, který by měl dopad i na kvalitu výuky českých studentů, protože ta se do jisté míry dotuje i z těchto peněz. Proto se snažíme pokračovat ve výuce na dálku, podobně jako to dělají v této situaci školy v zahraničí. Školné za letošní rok je normálně hrazeno.
LIDOVÉ NOVINY: Loni ale vláda přidala lékařským fakultám peníze, aby mohly zvýšit počet domácích studentů medicíny. A vzhledem k tomu, že kapacity těchto škol nejsou neomezené, předpokládalo se, že se trochu sníží počet platících…
BAREŠ: Vládní program na podporu lékařských fakult v ČR přinesl pro Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity do rozpočtu asi 100 milionů korun ročně navíc. Nabídka studijních programů v angličtině pokračuje a je pro fakultu důležitým prvkem nejen finančním, ale taky velmi prestižním. Významné snížení počtu samoplátců proto u nás nenastalo. Pro každou kvalitní univerzitu je přítomnost zahraničních studentů – a samozřejmě i pedagogů a vědců – zásadní.
Je to jedno z klíčových kritérií hodnocení kvality i na mezinárodní úrovni. Bez těsné mezinárodní spolupráce nelze kvalitně vzdělávat ani dělat dobrou vědu a v konečném důsledku plnit role, které univerzita má ke společnosti. Přítomnost zahraničních studentů je s ohledem na jejich ekonomický přínos a zajištění řady profesí poptávaných na našem trhu vysoce žádoucí nejen pro školu, ale i pro region a celou Českou republiku.
LIDOVÉ NOVINY: Zvýšili jste po té finanční injekci počet přijímaných uchazečů do českého programu?
Lékařská fakulta navýšila počet přijatých studentů do českých studijních programů už v loňském roce zhruba o 70 uchazečů a v letošním roce hodlá v tomto trendu pokračovat. To ale závisí také na tom, kolik z přijatých se nakonec ke studiu v Brně skutečně zapíše. |
BAREŠ: Lékařská fakulta navýšila počet přijatých studentů do českých studijních programů už v loňském roce zhruba o 70 uchazečů a v letošním roce hodlá v tomto trendu pokračovat. To ale závisí také na tom, kolik z přijatých se nakonec ke studiu v Brně skutečně zapíše.
LIDOVÉ NOVINY: Budete na to mít kapacity?
BAREŠ: Počet studujících bude možné postupně zvyšovat díky otevření nového Simulačního centra s moderními simulačními výukovými technologiemi, které stavíme v Univerzitním kampusu Bohunice.
LIDOVÉ NOVINY: Máte nápad, jak to udělat, aby mladí lékaři neodcházeli do ciziny, případně aby byli ochotni nastoupit i do krajů, kde jsou třeba?
BAREŠ: Je třeba zavést motivační nástroje, které ale musí jít z úrovně státu, krajů jako zřizovatelů krajských nemocnic a měst. Masarykova univerzita je připravena do debaty o motivačních nástrojích vstupovat.
LIDOVÉ NOVINY: Jak chcete zařídit, aby zahraniční studenti mohli dokončit stávající semestr?
BAREŠ: Zavedli jsme režim, který umožňuje pokračovat ve studiu i studentům ze zahraničí. Výuka je vedena distanční online formou, takže se jí studenti mohou účastnit z domova. Tam, kde je to možné, řeší se online formou i plnění studijních povinností a zkoušení. Zkouškové období bylo prodlouženo až do konce září právě s ohledem na ty studenty, kteří nyní nemohou přicestovat ze zahraničí nebo jen za velmi ztížených podmínek. Termíny zkoušek budou vypisovány až do září, aby je mohli všichni studenti zvládnout.
LIDOVÉ NOVINY: Co bude s přijímačkami pro cizince?
Počet studujících bude možné postupně zvyšovat díky otevření nového Simulačního centra s moderními simulačními výukovými technologiemi, které stavíme v Univerzitním kampusu Bohunice |
BAREŠ: S ohledem na zahraniční studenty jsem rozhodl o přesunu testu studijních předpokladů, který je součástí přijímacího řízení na sedmi z devíti fakult Masarykovy univerzity. Původní termín 25. až 26. dubna se zrušil a přesouvá na 20. až 21. června.
Pokud by ani v tomto termínu omezení neumožňovala účast slovenských uchazečů o studium na přijímacích testech, připravujeme alternativní řešení a jednáme s příslušnými ministerstvy České republiky, ale také zastupitelskými úřady o nastavení podmínek, jež zajistí ochranu zdraví a umožní studium zahraničním studentům na naší univerzitě. Usilujeme, aby se do přijímacího řízení na příští rok přihlásilo co nejvíce uchazečů.
LIDOVÉ NOVINY: Populační ročníky maturantů jsou teď v Česku slabé. Znamená to, že bude v českých programech větší šance na přijetí?
BAREŠ: Pokles populační kohorty maturantů, na který jsme v uplynulých letech reagovali postupným a řízeným snížením počtu studentů, se celorepublikově zastavil a trend se bude pozvolna obracet. Po mnoha letech stagnace a mírného poklesu počtu přihlášek letos pozorujeme ve srovnání s předchozím rokem nárůst zhruba o čtyři procenta. V této souvislosti nelze počítat s větší šancí na přijetí. Do přijímání ale pravděpodobně promluví i epidemiologická situace. Není vyloučeno, že na některé studijní programy s nižším převisem poptávky se bude přijímat bez zkoušky.
LIDOVÉ NOVINY: Lze říct, kde přibylo přihlášek nejvíc?
Pokles populační kohorty maturantů, na který jsme v uplynulých letech reagovali postupným a řízeným snížením počtu studentů, se celorepublikově zastavil a trend se bude pozvolna obracet. Po mnoha letech stagnace a mírného poklesu počtu přihlášek letos pozorujeme ve srovnání s předchozím rokem nárůst zhruba o čtyři procenta. V této souvislosti nelze počítat s větší šancí na přijetí. |
BAREŠ: Počty přihlášek meziročně narostly zejména lékařské fakultě, což vnímám velmi pozitivně. Je zřejmé, že v důsledku prodlužujícího se věku dožití a celkového stárnutí populace budeme u nás potřebovat stále více lékařů i sester. Mám také radost z rostoucího zájmu o studium na naší pedagogické fakultě.
LIDOVÉ NOVINY: Tam jde především o to zvýšit počty učitelů matematiky, fyziky, případně chemie…
BAREŠ: Tyto předměty se u nás učí zejména na přírodovědecké fakultě a tam zatím vzrůst zájmu moc nevidím, což mě netěší.
LIDOVÉ NOVINY: Masarykova univerzita získala institucionální akreditaci, takže si může sama schvalovat studijní programy. Změnilo se něco v tomto ohledu pro studenty?
BAREŠ: Skutečnost, že si naše univerzita může prostřednictvím získané institucionální akreditace sama upravovat nabídku a konkrétní podobu studijních programů, studenti poznají a doufám, že i ocení. V programech akreditovaných v tomto novém režimu se zásadně měnila struktura studia. Ovšem první studenti do nich nastoupili teprve začátkem letošního akademického roku, takže na hodnocení je brzy.
LIDOVÉ NOVINY: Nabízíte nějaké nové obory?
Počty přihlášek meziročně narostly zejména lékařské fakultě, což vnímám velmi pozitivně. Je zřejmé, že v důsledku prodlužujícího se věku dožití a celkového stárnutí populace budeme u nás potřebovat stále více lékařů i sester. |
BAREŠ: Nově nabízíme například programy zaměřené na embryologii, tlumočnictví znakového jazyka a na buněčnou biologii. Od července letošního roku bychom se pak měli rozrůst o farmaceutickou fakultu, která je nyní součástí Veterinární a farmaceutické univerzity. V novodobé historii by to bylo poprvé, co by k něčemu takovému došlo.
LIDOVÉ NOVINY: Ještě nějaké novinky?
BAREŠ: Například nově zapojujeme studenty do takzvaných programových rad. Díky svému zástupci v této radě získali novou instanci, na kterou se mohou obracet, pokud mají dojem, že v nastavení studijního programu lze něco vylepšit. Typicky může jít třeba o špatně navazující předměty, duplicity ve výuce napříč studiem nebo nespokojenost s kvalitou vyučování. Snad by bylo dobré i zmínit, že nově si mohou posluchači vybírat hlavní a vedlejší obor a řadu specializací napříč univerzitou.
LIDOVÉ NOVINY: Vaše škola ohromně získala s vybudováním mezinárodního výzkumného institutu CEITEC. Projevuje se to nějak i na výuce?
BAREŠ: Výzkumný institut CEITEC má pro celou univerzitu zásadní význam. Jde o centrum excelentní vědy, které dostalo Masarykovu univerzitu, ale též Brno a celý region na mapu špičkových vědeckých center. Něco takového nemůže neovlivnit celkovou úroveň školy. CEITEC přispívá svým mezinárodním rozměrem a vědeckým výkonem k rozvoji celé univerzity. Univerzita jej založila, aby se vědeckými výstupy mohla podílet na řešení otázek zdraví obyvatel a kvality života. To, že tento cíl plní, dokazuje i aktuální zapojení CEITEC do testování na nový koronavirus.
LIDOVÉ NOVINY: Jste lékař. Jak se Česká republika vypořádává s covid-19?
Skutečnost, že si naše univerzita může prostřednictvím získané institucionální akreditace sama upravovat nabídku a konkrétní podobu studijních programů, studenti poznají a doufám, že i ocení |
BAREŠ: Nejsem infektolog ani epidemiolog, takže mohu pouze subjektivně hodnotit počty nakažených u nás a v zahraničí, stejně jako počty vyléčených, hospitalizovaných, vše orámováno počty provedených testů. A rád řeknu, že Česká republika zvládá situaci velmi dobře. Rychle udělala preventivní opatření a naše zdravotnictví v přímém přenosu prokázalo špičkovou úroveň navzdory chronickému podfinancování. Zdravotníci mají můj hluboký obdiv. Mezi nimi i mezi učiteli, hasiči, prodavačkami, řidiči hromadné dopravy, všemi v nepřetržitých provozech, hledejme pravé celebrity.
LIDOVÉ NOVINY: Masarykova univerzita se stejně jako další univerzity zapojila do pomoci při zvládání covidové pandemie. Jak konkrétně?
BAREŠ: Už od poloviny března funguje na naší univerzitě dobrovolnické centrum, které nyní koordinuje více než 4600 dobrovolníků, převážně studentů Masarykovy univerzity. Dobrovolníci pomáhají řadě institucí i mnoha jednotlivcům. Rozjela se pomoc seniorům s nákupy, pomoc s hlídáním a doučováním dětí, distribuce roušek, pomoc mediků ve FN Brno i v dalších brněnských nemocnicích a tak dále. Na našich webových stránkách si lze o pomoc přímo říct.
Už jsme pomohli více než dvěma tisícům institucí a jednotlivcům. Díky vytvoření sítě dobrovolníků a mapy služeb nyní pomáháme také v dalších regionech. Aktuálně jsme podle všeho největší systematickou dobrovolnickou aktivitou v rámci ČR. Z naší veřejné sbírky je financováno materiální zajištění činnosti dobrovolníků, včetně dezinfekce, ochranných prostředků či dopravy.
LIDOVÉ NOVINY: Změní se svět po pandemii koronaviru?
Nově zapojujeme studenty do takzvaných programových rad. Díky svému zástupci v této radě získali novou instanci, na kterou se mohou obracet, pokud mají dojem, že v nastavení studijního programu lze něco vylepšit. |
BAREŠ: Svět nebude stejný, ať se nám to líbí, nebo ne. Moudrá společnost by se měla zamyslet nad svými prioritami a životními hodnotami. Pro každého platí být pokornější k naší planetě, ke svým životům, v pěstování mezilidských vztahů. Společnost by měla reflektovat směřování svých rozpočtů, připravit strategii na možné opakování pandemie nějakého budoucího „covid-25“ či jiných hrozeb.
Martin Bareš
|