Zlatníky, Ohrobec, Čísovice, Průhonice, Černolice. Proč by se vlastně čtenář měl těmito obcemi zabývat? Lidem z ODS na Praze-západ to však sepne okamžitě — synonymum velrybářských praktik. Tato místní sdružení občanských demokratů v minulých měsících zažila raketový nárůst členské základny.
Takže tu máme starý známý problém, zdánlivě lokální, ale rozežírající soudržnost i renomé celé strany. S podobnými praktikami se už potýkala ODS v severních Čechách, ale i sociální demokraté v Praze. Jde tedy o propracovanou technologii moci. O co se hraje? Kdo získá převahu ve stranické struktuře – od místních sdružení, přes oblastní sněmy až po regionální úroveň –, promluví i do sestavení kandidátek pro volby do Poslanecké sněmovny. V důsledku to ovlivňuje kvalitu demokracie.
Z interních dokumentů ODS a svědectví několika členů strany se ČESKÉ POZICI podařilo sestavit obraz, jak se na Praze-západ konstruuje vlivová a mocenská síť. Získali jsme unikátního „pavouka“, který přehledně ukazuje, jak se měnily poměry v místních sdruženích.
Začalo to Černolicemi
Z původních čtyř členů v roce 2010 se tamní ODS o dva roky později rozrostla na 54 členů
Zřídlem příběhu podezřelých náborů nových straníků se stalo místní sdružení v Černolicích. Z původních čtyř členů v roce 2010 se tamní ODS o dva roky později rozrostla na 54 členů. Přičemž pouze čtyři členové měli v Černolicích trvalé bydliště.
„Vyšlo najevo, že předseda místního sdružení (Černolice) Antonín Zdeborský nabral sedm studentek s bydlištěm v Jílovém na takzvanou brigádu za odměnu 1000,- Kč,“ stojí v dopise, jenž popisuje situaci na Praze-Západ. Onou brigádou se pochopitelně míní vstup do strany za peníze. Dopis, jehož kopii získala ČESKÁ POZICE, byl určen členům vedení ODS. Vznikl loni v listopadu a je pod ním podepsáno hned jedenáct předsedů místních sdružení.
Připomeňme, že na osobu a aktivity Antonína Zdeborského narazila ČESKÁ POZICE, když jsme se zajímali o nestandardní okolnosti prodej pozemků šéfovi fotbalového svazu Miroslavu Peltovi…
Reakce vedení ODS na podivuhodný nárůst členstva byla přiměřeně tvrdá, a to ještě před sepsáním zmíněného dopisu. V září 2012 výkonná rada buňku v Černolicích zrušila. Jenže problémy se pouze přesunuly. Kvůli mezeře ve stanovách ODS členové zrušeného místního sdružení pouze přestoupili jinam.
Divoké přestupy
Nejvíce členů přešlo do Čísovic. Loni v říjnu narostla členská základna z původních tří osob na 22. Předsedou tamního sdružení se stal Zdeněk Pánek, kterého tento příběh dokonce katapultoval do výkonné rady ODS! Pánek přitom žije v Jesenici, kde byl dokonce starostou, avšak za jiné politické uskupení. Jeho kariéře v „modrém“ trikotu se věnujeme podrobněji dále v textu.
„Vstup jednoho až dvou lidí za rok lze považovat za úspěch.“Další boom členstva zažily Zlatníky. Do tamního sdružení, jež vzniklo v létě 2012 a mělo původně šestnáct členů, přišlo loni v říjnu dvanáct lidí. Předsedou buňky je fanoušek thajského boxu Jakub Malich, jenž je shodou okolností jednatelem leasingové firmy Borsay, jejíž dluhopisy pořídila pro své klienty (včetně Prahy 6) „legendární“ investiční společnost Key Investments. Malich se vzápětí stal členem oblastní rady Praha-západ.
Podobný příběh jako v Čísovicích a Zlatníkách se odehrál i v průhonickém místním sdružení, jež vede Martin Mráček. Vzniklo na jaře 2012 a mělo sedmnáct členů. Loni v říjnu do něj vstoupilo dalších šestnáct lidí.
„Dnes je velmi těžké někoho přesvědčit, aby vstupoval do politické strany a aktivně se podílel na politickém životě v obci. Vstup jednoho až dvou lidí za rok lze považovat za úspěch. Praktiky, že si někdo zaplatí ,iks‘ brigádníků, jsou nepřijatelné v každé politické straně,“ řekl ČESKÉ POZICI Michael Pánek, jenž je starostou v Dobřichovicích a signatářem zmíněného dopisu (neplést se Zdeňkem Pánkem).
Líheň nových kádrů
ODS na Praze-západ měla posledních deset let přibližně 300 členů. V roce 2012 jejich počet celkově vzrostl na 423 straníků.
Jak je patrné z přiloženého pavouka, líhní šéfů zmíněných místních sdružení se stala buňka ODS v Ohrobci. Vznikla už v listopadu 2010 a jejím předsedou se stal Pavel Makovský, starosta Ohrobce. Sedmého února 2011 sdružení přijalo 22 nových členů a stalo se s 33 lidmi rázem nejpočetnější organizací na Praze-západ. Členy buňky byli tehdy mimo jiné Petr Makovský (bratr Pavla Makovského), Malich a Mráček. Tedy lidé, kteří později přešli do vedení „dceřiných“ buněk ODS.
V této souvislosti je třeba zmínit, že ODS na Praze-západ měla posledních deset let stabilní členskou základnu s přibližně 300 členy. Celkově v roce 2012 jejich počet vzrostl na 423 straníků. „To je v rámci regionu i celé republiky zcela neobvyklé číslo,“ píší v dopise straníci, kteří požadují zrušení nových buněk.
Záměrem nových členů bylo dle autorů dopisu ovládnout poměry na oblastním sněmu. Tam totiž místní sdružení vysílají své zástupce. Rozhodující je přitom počet členů v místním sdružení. Za každé čtyři členy může buňka vyslat jednoho zástupce. Čtveřici problematických buněk se tak loni v říjnu podařilo ovládnout přibližně třetinu oblastního sněmu, jenž rozhoduje o vedení oblasti, regionu a obsazení stranických kandidátek pro volby.
Sváželi je taxíkem
Oblastním sněm, který loni v říjnu zvolil předsedou oblasti Petra Makovského, provázely kontroverze. „K jednacím stolům usedají také zbrusu noví delegáti. Nakrátko ostříhaní mladí muži, kterým se pod oblečením vzdouvají svaly, budí respekt,“ popsal jednání časopis EURO a upozornil, že mezi oblíbené koníčky nových delegátů patří thajský box. „Je jich u nás asi deset. Thaibox má jasně daná pravidla a ti lidé mají díky tomu šanci něco přinést,“ komentoval to tehdy předseda oblasti Petr Makovský.
Dle účastníků vyvolal poprask samotný fakt, že jednání začalo o hodinu později, protože nové delegáty svážely taxíky a zdálo se, že vozy byly objednány organizovaně. Místo politické diskuse o situaci v oblasti se šlo rovnou k hlasování o vedení. Na protest proti tomuto postupu jedenáct místních sdružení sál opustilo.
„Dorazili tam desítky delegátů — boxerů a studentů — ze čtyř ,dynamických‘ sdružení.“
„Oblastní rada byla za těchto okolností zcela ovládnuta klikou kolem pana Makovského a Zdeňka Pánka, kteří použili pro své vlastní prosazení nečestné a nemorální postupy,“ konstatovali předsedové jedenácti místních sdružení ve společném dopise.
Rozčilení při vzpomínce na říjnový sněm neskrývá ani další signatář dopisu a předseda místního sdružení Dolní Břežany Petr Lang: „Dorazili tam desítky delegátů — boxerů a studentů — ze čtyř ,dynamických‘ sdružení. Ty delegáty jsem viděl poprvé a výrazem byli spíše nepřítomní. Na naši snahu komunikovat nereagovali — prostě hlasovací stroje. Bylo to jako zvát mladé Afričany, aby pomohli s organizací světového poháru v letech na lyžích v Harrachově.“
Ačkoli proti nestandardním praktikám skupina oblastních politiků už čtyři měsíce protestuje, vedení ODS bylo k jejich apelům dosud hluché. „Až jsem se zastyděl, kam jsme poklesli. Nejvíce mne ale zaráží, jak nereaguje vedení regionu. Dělají mrtvého brouka. Nevím, na co se čeká, asi až ODS dostane ve volbách do parlamentu osm procent,“ řekl nám Lang.
Známé figury?
Společným jmenovatelem šéfů nových místních sdružení na Praze-západ i mnoha řadových členů je skutečnost, že průkazku s logem ODS vlastní jen pár měsíců a v obcích, kde jsou členy sdružení, se politicky vůbec neangažují.
Stranická kariéra předsedy místního sdružení ODS Čísovice Zdeňka Pánka připomíná malý zázrak
Vzdor tomu kupříkladu stranická kariéra předsedy místního sdružení ODS Čísovice Zdeňka Pánka stojí za pozornost. Připomíná malý zázrak. Do strany vstoupil v květnu 2012 a už o pět měsíců později se stal členem výkonné rady, jež je dle stanov ODS nejvyšším stranickým orgánem mezi kongresy. V minulosti přitom působil jako asistent poslance Starostů a nezávislých Luďka Jeništy (v roce 2012 zvolen senátorem).
Nemá ani bližší vztah k Čísovicím. V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval za Občanské sdružení „Naše obce“, proti ODS, do obecního zastupitelstva Jesenice. Následně se tam stal i starostou.
Pánek se dle časopisu EURO dokázal domluvit i s neformálním šéfem Věcí veřejných Vítem Bártou. Na jaře 2011, během Bártovy éry, se stal šéfem pobočky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v Brně. V této pozici však dle informací ČESKÉ POZICE už není.
V posledních měsících ale napřel veškeré úsilí do budování stranické kariéry v ODS. Podařilo se. Na loňském listopadovém kongresu ODS, na němž byli „vykroužováni“ nepohodlní Středočeši Petr Tluchoř a Marek Šnajdr, kteří vedli „protinečasovskou“ rebelii, byl Pánek coby původně pouhý náhradník zvolen řádným členem výkonné rady.
Pánek: „To jsou účelové pomluvy. Snažil jsem se zachránit místní sdružení v Čísovicích. Hrozil jeho zánik.“
Dle Pánka není pravda, že na Praze-Západ bují velrybářské praktiky. „To jsou účelové pomluvy. Snažil jsem se zachránit místní sdružení v Čísovicích. Hrozil jeho zánik. A do toho se řešila situace, kam by měli přejít lidé ze zrušených Černolic. Tím, že bylo místní sdružení zrušeno, totiž tamním straníkům nezaniklo členství v ODS,“ popsal ČESKÉ POZICI své motivy Pánek. Netajil se nicméně snahou vrátit se do místa svého domova, do Jesenice.
Dřívější spolupráci se senátorem Jeništou obhajoval letitým přátelstvím z doby, kdy byl nynější senátor TOP 09 starostou Vlašimi. Spolupráci s Věcmi veřejnými Pánek popřel. Ve státní správě se prý pohyboval jako kariérní úředník delší dobu. Začínal na ministerstvu zahraničí, později pracoval na ministerstvu dopravy a nakonec skončil na ŘSD.
Pánek stihl během krátké doby navázat zajímavé kontakty. Zná se například s vlivným pražským podnikatelem a členem ODS Tomášem Hrdličkou. Známost ČESKÉ POZICI potvrdili Pánek i Hrdlička.
Příběh Makovských
Neméně zajímavá je i kariéra Petra Makovského, šéfa místního sdružení v Ohrobci a předsedy oblasti Praha-západ. O jeho politické minulosti se toho příliš neví.
Známější je jeho bratr Pavel Makovský, starosta Ohrobce, jenž byl předsedou představenstva ve firmě Executive Project Group (EPG), která se zabývala organizováním veřejných zakázek. Veřejnost zná tuto společnost spíše pod jejím pozdějším názvem ML Compet z kauzy Davida Ratha a neprůhledných losovaček ve Středočeském kraji.
Pavel Makovský loni v létě z ODS vystoupil. Jeho bratr k tomu ČESKÉ POZICI řekl: „Účelové dezinformace okolo EPG začaly poškozovat bratrův byznys. Vlastní totiž soukromou školu na tituly MBA (London International Graduate School — pozn. red.).“
Ačkoli byl Petr Makovský v ODS jen krátce, loni v říjnu ho delegáti sněmu zvolili předsedou celé oblasti
Vedení buňky v Ohrobci tedy převzal Petr Makovský, a ačkoli byl v ODS krátce, loni v říjnu ho delegáti sněmu zvolili předsedou celé oblasti. Připouští, že se ke kandidatuře rozhodl asi jen měsíc před samotnou volbou. Prý už nechtěl přihlížet, jak je vedení oblasti rozhádané. Na sněmu se za něj postavilo sedmnáct místních sdružení z celkového počtu 31.
Jak si vysvětluje odpor vůči novým buňkám, jejichž šéfové jsou spolustraníky označováni za novodobé velrybáře? „Je to reakce menšiny, která nechce respektovat názor většiny. Myslím si, že to organizují lidé okolo středočeského poslance Aleše Rádla, jenž tuší, že jeho politická kariéra končí,“ uvedl pro ČESKOU POZICI Makovský.
Odmítl rovněž stížnosti na průběh a nelegálnost sněmu. „Byli tam přítomni lidé z hlavní kanceláře ODS, kteří kontrolovali všechny delegáty. Bylo to jedno z nejlépe prověřených setkání v rámci celé strany. Není také pravda, že bychom na říjnovém sněmu nevedli politickou diskusi. I smírčí výbor strany konstatoval, že bylo vše v pořádku,“ dodal politik.
Úskalí se zakládáním buněk
Samozřejmě nás zajímalo, jak si Makovský vysvětluje nárůst členské základny ve své domovské buňce i v dalších místních sdruženích.
„Začali jsme v Ohrobci pořádat keltské slavnosti, vydáváme časopis a komunikujeme s místními, abychom je vtáhli do politiky. Aktivně také říkáme názory vedení, což v ODS není vůbec běžné,“ vysvětluje atraktivitu své organizace Makovský.
Makovský: „Bývalé vedení oblasti totiž bylo nedůvěryhodné. Na regionální sněmy a kongresy chodilo rozhádané. Nikdy se na oblasti nic nedohodlo.“
Nárůst základny na Praze-západ dle Makovského souvisí s pravidly pro zakládání nových organizací. Nejprve totiž iniciátoři nové buňky musejí být členy ODS v nějakém již existujícím místním sdružení. Teprve pak, minimálně tři straníci, mohou požádat prostřednictvím oblastní výkonné rady ODS o založení organizace. Problém však byl, že oblastní rada loni neposvětila vznik tří místních sdružení. Proto se zájemci přesunuli do jiných organizací.
„Loni požadovali někteří členové vznik místních sdružení ve Štěchovicích, Davli a Hradišťku, což však neprošlo přes oblastní radu. A do toho se ocitli bez příslušnosti lidé ze zrušených Černolic. Některým z nich jsme nabídli, aby přešli k nám,“ řekl ČESKÉ POZICI Makovský.
Program nových členů je dle Makovského jednoduchý. „Problémy Prahy-západ se datují šest let nazpátek. Bývalé vedení oblasti totiž bylo nedůvěryhodné. Na regionální sněmy a kongresy chodilo rozhádané. Nikdy se na oblasti nic nedohodlo. Nikdo se neptal lidí, co by pro ně ODS mohla udělat. Chtěli jsme s tím něco udělat, abychom to změnili,“ dodal Makovský.
Na doporučení známých
Zdánlivě logické vysvětlení však má jeden podstatný háček. Místní sdružení bývají zakládána právě kvůli sepjetí straníků s místem jejich politického angažování. Ale řada členů včetně předsedů čtyř zmíněných sdružení má trvalé bydliště mimo obec, v níž je jejich stranická buňka.
Co láká lidi s trvalým bydlištěm v pražském městském obvodě, aby se přihlásili do místní buňky ODS v Ohrobci?
Chtěli jsme pochopit, co láká lidi například s trvalým bydlištěm v pražském městském obvodě, v němž se pro vstup do strany nabízí bezpočet místních organizací, aby se přihlásili do místní buňky ODS v Ohrobci.
„Protože tam mám příbuzné,“ řekla ČESKÉ POZICI Dana H., jež bydlí v Praze 4. „Nejsem nějak činná, ani se nechystám někam kandidovat,“ nastínila Dana H. své politické cíle. Dříve, než jsme se stačili zeptat, zda nenarazila na nestandardní praktiky jako třeba nabídku vstupu do strany za finanční odměnu, žena hovor ukončila se slovy, že se nám nebude zpovídat.
Zkusili jsme tedy zjistit více informací u dalších novopečených členů ODS. „Šel jsem tam kvůli kamarádům. Chtěl jsem pomoci. O penězích za vstup nic nevím,“ sdělil nám Pavel K. ze sdružení Ohrobec, jenž bydlí v jiné obci.
Jeho kolega z buňky Karel L. volil podobná slova: „Bylo to spontánní. Měl jsem tam kamarády. Bydlím sice v Jílovém, ale šel jsem za kamarády. Na žádné divné praktiky jsem nenarazil.“ A co například kandidatura do obecního zastupitelstva? „To asi ne,“ odpověděl stručně Karel L.
I pro místní (ne)příslušnost nových členů má Petr Makovský vysvětlení: „Mnoho lidí, co žije v Ohrobci, pracuje v Praze, ale mají u nás příbuzné a známé. Nechtějí často přesunem trvalého bydliště ztratit nárok na určité výhody, jako je například parkovací karta pro centrum metropole. S těmi lidmi se musí pracovat, aby nasbírali politické zkušenosti a teprve pak kandidovali do nějakých vyšších postů. Mým cílem je, aby místní sdružení postavilo do komunálních voleb 2014 plnohodnotnou kandidátku.“
Makovský versus Rádl
Z rozhovoru ČESKÉ POZICE s Makovským vyplynulo, že v pozadí snahy zrušit nová místní sdružení vidí úsilí poslance Aleše Rádla, který se snaží o nominaci na kandidátku ODS do příštích parlamentních voleb.
Zajímavé bylo, že když jsme požádali Makovského, aby nám poskytl telefon na poslance za tuto oblast ve středních Čechách, k našemu překvapení reagoval: „Nemám, ani mít nechci.“ O situaci ve středočeské ODS příznačné svědectví...
Kontakt jsme si tedy opatřili jinak. Rádl místo standardní odpovědi poslal prostřednictvím jediné SMS doslova román. Jeho nezkrácené znění naleznete v příloze.
Jádro sdělení je obsaženo v první větě. „Jestli tohle Makovský opravdu řekl, tak je to jeho dosti dětinský pokus vyrobit nějaký příběh, který by odvedl pozornost od jeho nezpochybnitelně podvodného způsobu, jakým se nechal instalovat do funkce předsedy oblasti,“ napsal poslanec.
A k nominaci na kandidátku dodal: „Koho případně vyšle k boji o postavení poslance parlamentu, je věcí budoucích debat a voleb, které nebudou pokřiveny podvodnými nábory virtuální členské základny.“
Jeden z autorů dopisu, jenž kritizuje poměry na Praze-západ, Michael Pánek ČESKÉ POZICI řekl, že iniciativa za ozdravení oblastní ODS s poslancem Rádlem nesouvisí. „Byl sice kandidátem na předsedu oblasti, avšak na ještě demokratickém sněmu nebyl zvolen. Proto byli navrženi noví kandidáti, kteří s poslancem Rádlem neměli nic společného. Abychom byli spravedliví, tak musím na druhou stranu říci, že se domnívám, že pan poslanec Rádl nemá s druhou stranou — ,brigádníky‘ — nic společného,“ uvedl starosta Pánek.
Co bude dál?
V současnosti řeší situaci na Praze-západ nejvyšší vedení ODS. O další existenci nových místních sdružení má rozhodnout speciálně sestavená komise. Ještě tento týden dle informací ČESKÉ POZICE proběhne její jednání se znepřátelenými stranami. Co si o dění myslí představitelé vedení ODS?
Předseda středočeské ODS Petr Bendl na dotaz, jak se postaví k další existenci sporných sdružení, neodpověděl
„Jde primárně o záležitost, která se týká vedení středočeské ODS. Vedení ODS nicméně situaci na Praze-západ monitoruje a ustavilo tříčlenný tým, který ji má za úkol prověřit a přijít s návrhem řešení. Tento tým v současnosti pracuje a od jeho závěru se bude odvíjet i další postup vedení ODS,“ uvedl Tomáš Bartovský, mluvčí ODS.
Předseda středočeské ODS Petr Bendl na dotaz, jak se postaví k další existenci sporných sdružení, neodpověděl. Několik důvěryhodných zdrojů z ODS tvrdí, že Makovský slíbil Bendlovi podporu v boji proti skupině okolo exposlance Petra Tluchoře. V rozhovoru s ČESKOU POZICÍ to naznačil i Makovský. „Praha-západ podporovala Petra Bendla. Na kongresu jsme jasně vyjádřili podporu i předsedovi Petru Nečasovi,“ dodal politik.
„Tuto věc intenzivně jako místopředseda regionu v tuto chvíli řeším. Ztotožňuji se s názorem, že některé postupy, které probíhají na Praze-západ, jsou nestandardní a že se mi zdají podivné,“ uvedl místopředseda středočeské ODS a člen výkonné rady Raduan Nwelati. Před konečným verdiktem se chce ještě sejít s prvním místopředsedou strany: „Nevylučuji, že výsledkem diskuse s Martinem Kubou může být návrh na zrušení a odebrání licencí některým místním sdružením, pokud se opravdu prokážou účelové nábory členů, anebo dokonce uplácení některých delegátů. Mimochodem to druhé by bylo trestný čin.“
Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, jenž už před dvěma týdny v České televizi upozornil na potíže ve středočeské ODS, k tomu ČESKÉ POZICI napsal: „Problém tam je, ale každý mi ho líčí z jiného úhlu pohledu. A pak se v tom vyznejte.“
Sešle Zeus blesky?
Nejsilnější pravicové straně jde doslova o život. Její obliba kvůli angažmá ve vládě padá, útočí na ni konkurenční projekt TOP 09 a trpí vnitřními sváry. Výhodou ODS přitom v minulosti vždy byla úzká vazba na starosty obcí z „modrého“ týmu. Tento handicap „topkaři“ dohnali spojenectvím se Starosty a nezávislými.
Pokud u občanských demokratů převládnou účelové nábory a umělé budování vnitřní struktury bez jasné vazby na konkrétní místo, může strana přijít i o tuto devizu. Voliči v komunálních, senátorských, europoslaneckých, ale koneckonců i ve sněmovních volbách ODS zatopí.
Předseda ODS Petr Nečas ještě může zatáhnout za ruční brzdu a pokusit se vrátit straně důvěru. Zatím se mu to nepovedlo. Otázkou je, jestli na to má sílu a odvahu. Pokud ano, měl by to vzít hezky od základů.