Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Privatizace Mostecké uhelné po dvou letech. Gross už by mohl promluvit.

  10:08

Proč česká protikorupční policie ignorovala v říjnu 2008  informace o success-fee za privatizaci Mostecké uhelné společnosti?

Expremiér Stanislav Gross pozastavil své členství v ČSSD poté, co se na veřejnosti opět objevily informace o neprůhledném pozadí privatizace Mostecké uhelné společnosti. foto: © ReutersČeská pozice

Sociální demokraté kolem Stanislava Grosse se napakovali při privatizaci Mostecké uhelné společnosti do rukou Antonína Koláčka a jeho partnerů, informovala ve čtvrtek MF Dnes na titulní straně. A ještě týž den Stanislav Gross pozastavil své členství ve straně a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se nechal slyšet, že jinak by mu tento krok sám doporučil.

Přitom nejde o novou informaci. Je známá a zveřejněná již několik let. Před více než dvěma roky v týdeníku Euro opakovaně vyšlo, že společnost Torrence Trading, k jejímž účtům měl přístup Grossův přítel a zbrojař Pavel Musela, inkasovala za pomoc při privatizaci dolů pět milionů dolarů. Jasně a zřetelně se nyní ukazuje, jaký je rozdíl mezi vlivem MF Dnes a ostatních tištěných médií. A bohužel se také ukazuje, jak ignorantsky se v říjnu 2008 ke zveřejněným informacím postavili ostatní novináři (i ti z MF Dnes) a česká protikorupční policie.

MF Dnes přidala k základní informaci tolik, že pět milionů dolarů (171 milionů korun při tehdejším kurzu) šlo do Muselovy firmy jako success-fee za privatizaci Mostecké uhelné společnosti (MUS), že malý zlomek z těchto peněz (celkem 385 tisíc dolarů, tedy 13,1 mil Kč) přišel na účty Grossova poradce Jiřího Martínka a Antonína Sýkory, jehož syn umožnil Grossovi po konci jeho politické kariéry „zázračné“ zbohatnutí. Jaká fyzická osoba inkasovala většinu z oněch 171 milionů korun MFD neuvedla, zatím to vystopováno není, ale hádanka to není složitá.

Ale jedno po druhém. Na konci devadesátých let se ČSSD poprvé dostala k moci, a když nebudeme počítat dokončení prodeje polostátních bank, rozběhnuté předchozí Tošovského „úřednickou“ vládou, pak privatizace Mostecké uhelné byla první velkou akcí tohoto druhu v režii Lidového domu. A jak se ukázalo, privatizovalo se za cenu lidovou.

Společnost Investenergy SA, kterou kontrolovali tehdejší manažeři MUS v čele s Antonínem Koláčkem, nakoupila 19. srpna 1999 od Fondu národního majetku 46 % akcií Mostecké uhelné za 650 milionů korun (o několik let později kupoval od Koláčka a spol. téměř tentýž podíl, respektivě 49 procent MUS, Pavel Tykač a platil 10 miliard korun, tedy patnáctkrát tolik). Necelé dva týdny po privatizaci poslala Investenergy SA pět milionů dolarů (v té době 171 milionů korun) na účet firmy Torrence Trading Ltd a platbu označila jako „success-fee“. Vyplývá to z dokumentů švýcarské prokuratury, jejichž kopie má autor tohoto článku k dispozici. K účtům Torrence Trading Ltd měli přístup Pavel Musela a Foulques de Quatrebarbes.

Proč sociálně domokratická vláda nevyhlásila v roce 1999 na prodej 46 % balíku akcií MUS tendr, je zřejmé z oné velké „malé domů“. Při prodeji ve férové veřejné soutěži, by nemohlo zbýt 171 milionů korun na "speciální účely".

V srpnu 1999 se Česká televize ptala tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly, proč vláda rozhodla o privatizaci MUS tak rychle. Budoucí předseda ČSSD odpověděl: „Nerozhodli jsme se rychle, rozhodli jsme po zralé úvaze.“ V říjnu 2008 jsem jako redaktor týdeníku EURO požádal tehdejšího eurokomisaře Špidlu, jestli by se k celé kauze nechtěl ještě jednou vyjádřit. Ptal jsem se, co říká tomu, že při první velké privatizaci vládou ČSSD stát inkasoval peníze podle švýcarské prokuratury pocházející z trestné činnosti? Jaká byla tehdejší role Stanislava Grosse při této privatizaci? A kdo za prodej MUS této skupině lobboval? Špidla se neozval a jeho tehdejší mluvčí Pavel Bouda odpověděl, že Špidla neodpoví. Stejně tak se k případu odmítli vyjádřit Stanislav Gross i Pavel Musela.

Švýcarská prokuratora se začala ptát bankéřů, kam peníze z účtů gibraltarské společnosti Torrence Trading dále tekly. Podle informací MFD Švýcaři zjistili, že většina z pěti milionů dolarů (4,6 mil.) putovala na Kypr na účet firmy Cromix a dále pak na Larosi Holdings LTD a na Lawrence. Pavel Musela je po vážném zranění nesvéprávný, ale Stanislav Gross by už mohl něco říct. Tak co, pane Grossi, už přihořívá? Jsou už firmy Larosi a Lawrence ve vaší nebezpečné blízkosti?

Ptát by se také měl začít Radek John. Proč česká protikorupční policie informace z října 2008 ignorovala? A jestli už konečně začala na případu korupce spojené s privatizací MUS pracovat?

Autor: