Kometě, která zmizela, chtěl zpívat už Jarek Nohavica. Vzkaz o vodě, o trávě, o lese se ale daří posílat čím dál tím méně. Důvodem je světelný smog. Kvůli němu nejenže nevidíme z noční oblohy tolik, co naši předkové, ale má i neblahé důsledky na člověka, zvířata i rostliny.
Nežádoucímu či zbytečnému světlu je v noci vystaveno na 99 procent obyvatel Evropské unie a USA. Tma zmizela i z Česka. Ta opravdová, přírodní u nás není k nalezení nikde. Za nejbližšími tmavými místy se našinec musí vydat do rakouských Alp nebo na Slovensko.
„V obcích a městech se stává, že část světla směřuje i do míst, která být osvětlená nemusí, anebo vyloženě nemají. Často se používá osvětlení technicky nevhodné, zbytečně silné, zastaralé nebo málo účinné. Naplno svítíme i pozdě v noci, kdy po ulicích nikdo nechodí,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „To vše vede ke zbytečnému plýtvání elektrickou energií. Kromě způsobu šíření světla je důležité řešit i barvu světla, která má velký vliv na člověka a jeho biorytmy,“ doplňuje Brabec. Jeho resort připravil ke světelnému smogu obsáhlý materiál, jejž včera projednala vláda.
Stírá se rozdíl mezi dnem a nocí, ale právě takovému rytmu je člověk přizpůsobený. Například hormon melatonin, který má očistnou funkci, tělo produkuje jen v noci. |
Poukazuje mimo jiné i na důsledky absence tmy na lidský organismus. Stírá se totiž rozdíl mezi dnem a nocí, ale právě takovému rytmu je člověk přizpůsobený. Například hormon melatonin, který má očistnou funkci, tělo produkuje jen v noci. Respektive pouze za tmy. Jeho tvorba přitom nezáleží na tom, jestli člověk spí, závisí na intenzitě světla, které dopadá na sítnici. Doba produkce melatoninu se v posledních letech zkracuje, a to až o 90 minut.
Opakované narušování temné fáze noci pak zvyšuje riziko takzvaných civilizačních poruch, tedy psychiatrických onemocnění, depresí, spánkových poruch a poruch paměti. V horším případě pak může mít vliv na kardiovaskulární a metabolické nemoci včetně cukrovky a obezity. „Intenzita nočního venkovního osvětlení byla potvrzena jako jeden ze tří klíčových faktorů způsobujících pozdější nástup spánku u dospívajících osob. Dlouhodobá spánková deprivace a sociální jet lag s tím spojený mají negativní vliv na kvalitu života a zvyšují například o desítky procent pravděpodobnost vzniku závislosti na nikotinu,“ uvádí materiál.
Dobrovolně na světle
Podle Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd je ale pro lidské zdraví daleko větším problémem světlo, kterému se vystavujeme sami, dobrovolně než to, které k nám proniká z venkovních lamp.
„Některá zaměstnání jsou, mnohdy i zbytečně, vedená na tři směny a lidé mají narušený systém tím, že musí pracovat v noci. I to chápu jako světelné znečištění.“ |
„Světelné znečištění optimální samozřejmě není. Člověk má nicméně pořád možnost ho svým chováním eliminovat a vytvořit si podmínky tak, aby se na něj nesvítilo, například zatáhnout si závěsy. Pro člověka je mnohem větší hrozba to, že se sám cíleně osvětluje, sedíme dlouho do noci umonitorů a sami si znečištění vytváříme,“ říká Sumová.
Úplně nejhorší je pak podle ní nutnost, aby byl člověk v současné společnosti v provozu 24 hodin. „Některá zaměstnání jsou, mnohdy i zbytečně, vedená na tři směny a lidé mají narušený systém tím, že musí pracovat v noci. I to chápu jako světelné znečištění. U povolání, kde dochází k narušování často, například u zdravotních sester, to může mít souvislost s nádorovými onemocněními,“ říká Sumová. Třeba Dánsko uznalo rakovinu prsu jako nemoc z povolání při práci na směny.
Zpěv nekvalitního samce
Světelný smog, na kterém se nejvíc podílí venkovní osvětlení, pak významně ovlivňuje také zvířata. Živočichové podle světla odhadují správnou dobu pro rozmnožování, hledání potravy nebo odpočinek. Světlo také slouží jako jejich orientační pomůcka. „Zvířata se orientují podle střídání dne a noci. Umožňuje jim to očekávat změnu nejen v denní době, ale také v ročním období, která se řídí změnou délky světla. Celkově je světlo pro život zvířat volně žijících v přírodě strašně důležité, protože jim umožňuje přežití,“ tvrdí Sumová.
Změny v reprodukci byly zaznamenány například u některých zpěvných ptáků. Časný ranní zpěv je totiž znakem kvality samce. Tam, kde je umělé osvětlení, začínají samci zpívat podle toho, jak daleko od zdroje světla jsou, nikoliv podle zdatnosti. Samičky jsou pak přitahovány k samcům, kteří mohou být méně kvalitní. Vyšší množství umělého světla má vliv i na netopýry, kterým zkracuje dobu aktivního lovu. I proto by měl podle MŽP stát deklarovat, že má na snižování světelného znečištění zájem.
