Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Připravují se USA, Velká Británie a Izrael na válku s Íránem?

USA

  6:28

Patová situace týkající se íránského jaderného programu zřejmě končí. A je stále nepravděpodobnější, že skončí souhlasem světa.

Izraelský prezident Šimon Peres v neděli prohlásil, že pravděpodobnost útoku Izraele a dalších zemí – hovoří se o USA a Velké Británii – na Írán se stále zvyšuje. Peres to řekl jen několik dní předtím, než Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) vydá zprávu o íránském jaderném programu. Ta by měla předložit důkazy, že Írán tajně pracuje na vývoji svých jaderných zbraní.

Dalším údajným důvodem tohoto možného útoku je přesvědčení některých členů izraelské vlády, že íránský jaderný program je mnohem zranitelnější, než se dříve myslelo. Činnost amerických a izraelských zpravodajských služeb se totiž v minulých letech značně zlepšila. Možná proto, že rostoucí nespokojenost vzdělaných Íránců s vládou mulláhů způsobila, že je pro ně spolupráce s cizinci přijatelnější.

Záměry Izraelců

V každém případě výroky amerických a izraelských armádních představitelů v minulých dvou letech o šancích útoku na úspěch byly pozitivní v tom smyslu, že by mohly vážně poškodit íránský jaderný program. Nervozitu ve světě zvýšil i článek v britském deníku Guardian ve středu minulého týdne, dle nějž se Velká Británie společně s USA chystá zaútočit na Írán.

O záměrech Izraelců se říká, že je není třeba brát vážně, pokud o nich otevřeně hovoří a vedou o nich spor. Je však nutné se mít na pozoru, pokud náhle a úplně zmlknou. Od Izraelců to však může být takzvaná finta na druhou. Jestliže si všichni myslí, že nezaútočí, když o útoku otevřeně hovoří, bylo by velkým překvapením, kdyby to učinili.

Odhlédneme-li od spekulací, málo lidí pochybuje o tom, že by Izraelci v případě nutnosti nebyli ochotní zaútočit na íránská jaderná zařízení

Odhlédneme-li od spekulací, málo lidí pochybuje o tom, že by Izraelci v případě nutnosti nebyli ochotní zaútočit na íránská jaderná zařízení. Stejně málo lidí si však totéž myslí o prezidentu USA Baracku Obamovi, protože se až dosud omezoval na tvrdé ekonomické sankce a možná na počítačový virus Stuxnet. To však neznamená, že zbytek času ve funkci stráví překováváním mečů v pluhy.

Obamovo rozhodnutí

Zatím to vypadá, že prezident Obama nechce další válku na Blízkém východě. Současně však asi také nechce, aby se na něho v dějinách vzpomínalo jako na prezidenta, který promarnil poslední šanci na kontrolu jaderných zbraní. Dnes se již ví, že prezident Obama nemá žádný problém nechat někoho zabít, když si myslí, že je to třeba udělat – například Usámu bin Ládina. Uvidíme, jak se zachová v případě Íránu.

Možná však má blíže k tomu jednat, než si někteří lidé myslí. Rozhodující útok na íránský jaderný program by mu totiž přinesl úspěch, zvýšil popularitu u nerozhodnutých voličů a pomohl mu vypadat jako prezident. Neúspěch by měl opačný účinek. Nabude-li však prezident Obama přesvědčení, že plán útoku na íránský jaderný program je proveditelný, jeho političtí poradci se mu v něm pravděpodobně nebudou snažit zabránit.  

Až dosud měl politický nátlak na Írán a vyhrožování mu sankcemi jen částečný úspěch. Svého jaderného programu se nevzdal, přestože mezinárodní konsensus, aby se mu jej nepodařilo uskutečnit, je silnější a rozhodnější než před dvěma roky. Tato patová situace však zřejmě končí. A je stále nepravděpodobnější, že skončí souhlasem světa s íránským jaderným programem. Co se bude dít dál, můžeme pouze odhadovat. Nic pěkného to asi nebude. Rozhodně však není od věci se i na takovou možnost připravit.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...