Je to jen jeden tah štětce k vymalování celého mediálně-technologického obrazu. Tedy přesněji: pár tahů myší. V roce 1985 si popartový guru Andy Warhol sedl k počítači – k tehdejší grafické špičce jménem Amiga 1000 – a v prostém malovacím programu „vytvořil“ portrét zpěvačky Debbie Harry (ex Blondie). Klik, klik, a bylo. Před několika lety se pak kdesi zasutá videonahrávka z této promo akce objevila na YouTube:
Následně začalo pátrání, kdeže se dotyčné dílo nachází, nachází-li se vůbec někde. A před pár dny světová média referovala, že je na světě osmnáct „nových“ Warholových kousků, o nichž svět neměl takřka třicet let tušení. Do dějin umění se dostávají z archiválních disků firmy Commodore, která legendární multimediální počítače vyráběla.
Jak by vypadal Warholův instagram?
„Obnovení obrázků vyžadovalo pečlivou tříletou práci, neboť data byla uložena v obskurním (nezřetelném) formátu,“ uvedly minulý čtvrtek BBC News. Digitální „malby“ Amiga 1000, Andy Warhol nalezli a zachránili členové počítačového klubu z prestižní technické univerzity Carnegie Mellon. Podnět k záchranné akci dal Warholův fanoušek Cory Arcangel, jenž se o jejich existenci dozvěděl díky vzpomínanému digitalizovanému videu. Před třemi lety pak dostal povolení prozkoumat umělcovu pozůstalost v Andy Warholově muzeu: včetně amigy a floppy disket.
Umělec Andy Warhol v roce 1985 vytvořil na počítači Amiga 1000 a v programu ProPaint digitální portrét zpěvačky Debbíe Harry. Po pouhých 29 letech je těžké se k němu dostat.
Vědci z Carnegie Mellon opatrně zkopírovali (nikoliv obyčejným přehráním) všechna data z disket, aby se dostali k souborům, jež nesly názvy jako „campbells.pic“, „flower.pic“ nebo „marilyn1.pic“. Standardní amigovské emulátory ovšem nefungovaly; nemohly už starší, nepoužívaný a tedy „bizarní“ formát přečíst. Díky reprogramování se nakonec podařilo ze souborů extrahovat osmnáct obrázků, z nichž tucet je Warholem dokonce signován!
Informatici je převedli do moderního grafického formátu PNG, přesný popis jejich postupu je k přečtení na webu Studio for Creative Inquiry. „Je úžasné, jak rychle se Warhol dokázal svébytně vyjadřovat na zcela novém médiu: digitálně,“ říká hybatel Arcangel o umělcově sklonu experimentovat s novými metodami. „Člověk si může jen představovat, jak asi by dnes vypadal Warholův instagram,“ táže se novinář magazínu Time.
Za génii do cloudu a na sítě...
Pakliže jsme dříve zvědavě prohledávali knihovny a ateliéry zemřelých géniů, výhledově budou na řadě i jejich cédéčka, harddisky, tablety, iphony nebo sdílené obrázky kdesi v „cloudu“ a na různých sociálních sítích... Pokud k nim tedy neztratíme přístupová hesla či celé technologické postupy, jak ukazuje tento příběh dnes již nečitelných formátů.
Warholova díla z amigovského období byla už raději vytištěna na papír ve vysokém rozlišení...
„Zrod nových technologií je provázen ztrátou dovedností potřebných k obsluze náhle již zastaralých strojů. Ztráta vědomostí, alespoň dočasná, je do jisté míry nevyhnutelná: je nutnou cenou za využití paradigmat, přístupů a metod, které přinášejí množství pozitivních výsledků,“ píše historik Peter Burke ve skvělé knize Společnost a vědění II. (2013).
Není divu, že všechna znovuobjevená Warholova díla z „amigovského období“ byla též vytištěna ve vysokém rozlišení 1200 dpi. Mohlo by se totiž stát, že za dalších třicet let už nebude rozpoznán „podivný“ formát PNG anebo nebude diskové zařízení „nalezeno“.
