Aktualizováno. Kauza, jaká nemá v české vědě obdoby. Případ profesora Karla Bezoušky (51), jenž je podezřelý ze závažného (a možná i opakovaného) porušování vědecké etiky, připomíná dosti sofistikovanou detektivku. Nechybí v něm přední vědci, tajná noční výprava do lednice se vzorky, milionové granty, skryté videonahrávky a zřejmě ani napjaté osobní vztahy. Elitní přírodovědec přinejmenším 21. března 2012 neoprávněně manipuloval s cizími vzorky v laboratoři, což bylo doloženo hned dvěma infračervenými kamerami.
ČESKÁ POZICE získala dokumenty a svědectví, z nichž je možné rekonstruovat jednu z verzí dramatické události, jež vedla Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR k rozvázání pracovního poměru s profesorem Bezouškou. Minulý čtvrtek jej z postu šéfa katedry biochemie odvolala také Přírodovědecká fakulta UK, jak jsme ihned referovali.
Laické čtenáře nebudeme lekat odbornou problematikou, přinejmenším na úvod je však třeba uvést, že děj se točí kolem inhibičního vazebného experimentu NKR-P1 a zjištění interakcí mezi zkoumanými ligandy a NKR-P1, tedy důležitou látkou ve výzkumu protinádorové imunity. Pro příběh je důležité, že pokus se provádí na experimentální destičce, jíž je nutno ponechat přes noc v lednici. Naše takřka „detektivní“ story začíná již roku 1993, v laboratoři profesorky Ten Feizi z Imperial College v britském Harrow, kde Bezouška, odborník na problematiku proteinového inženýrství a oligosacharidů, tehdy pracoval...
Nereprodukovatelné pokusy z Nature
Již v devadesátých letech pochybovala o výsledcích profesora Bezoušky vědkyně z Imperial College v britském Harrow
Díky tamním výzkumům vzniklo několik článků ve špičkových magazínech: například v The Journal of Biological Chemistry a v listopadu 1994 byl Bezouška podepsán jako první autor u článku v prestižním časopise Nature (372:150-157), který se rovněž zabýval tématem NKR-P1 u potkanů. Jenže později chtěla spoluautorka Ten Feizi článek z Nature stáhnout, neboť její tým nemohl popisované pokusy zopakovat.
„Bylo by žádoucí, aby Karel (Bezouška) vysvětlil, proč se mu během práce v mé laboratoři opakovaně povedly přípravy NKR-P1 a získal data, která byla publikována, zatímco moji kolegové je nemohli reprodukovat ani s proteiny, jež nám zaslal po svém odjezdu, ani s rekombinantními proteiny vytvořenými de-novo v mojí laboratoři v následujících čtyřech letech,“ napsala Feizi českým akademikům v e-mailu z loňského července, který má redakce k dispozici.
Paní Feizi se nepodařilo z Nature stáhnout celý článek, protože se proti tomu postavili čeští spoluautoři: kromě Bezoušky i profesor Miloslav Pospíšil. Podle pravidel tak mohl její tým pouze odvolat svou účast a docílit opravy v časopise (1996/380:559). V roce 1999 se uskutečnilo i formální vyšetřování. „Případem se zabývala také mezinárodní komise Medical Research Council, která podle sdělení našich zúčastněných pracovníků vydala stanovisko, že nezjistila porušení vědecké etiky,“ řekl ČESKÉ POZICI Bohuslav Gaš, děkan Přírodovědecké fakulty UK.
A co se stalo v Čechách...
Po roce 2000 zahájila Bezouškova laboratoř architektury proteinů spolupráci s týmem profesora Vladimíra Křena z laboratoře biotransformací v Mikrobiologickém ústavu AV ČR – pokračoval výzkum vazebných testů s NKR-P1. Finální krok uvedeného experimentu zpracovával Bezouška ve své laboratoři.
„Do publikací jsme následně od prof. Bezoušky obdrželi zpracované výsledky s příslušným komentářem. Poté Bezouška vyvinul další biologické experimenty – výsledky jsme vždy obdrželi až hotové, ale vše celkem koherentně sedělo a nikdo neměl žádný důvod o jejich kvalitě pochybovat,“ píše se v prohlášení z 26. března, které detailně popisuje celý Bezouškův případ pro Radu Mikrobiologického ústavu AV ČR a pod nímž jsou podepsáni profesor Křen a správnost potvrdilo dalších šest vědců. Dokument již koluje v odborných kruzích, a proto jej ČESKÁ POZICE přikládá v plném znění ve formátu PDF.
Jenže loni v Lisabonu se Křen setkal s profesorkou Feizi, která vznesla výhrady proti Bezouškově účasti v organizačním výboru pražské konference Carbohydrate Bioengineering Meeting (2013) a popsala své problémy z minulosti. Došlo pak k dohodě, že vazebné testy NKR-P1 budou nezávisle otestovány v pražské Křenově laboratoři.
Testy začaly loni 28. června. V podkladech pro Radu Mikrobiologického ústavu zaujme i zmínka o zvláštních preventivních opatřeních: „O pracích byl veden protokol v sešitě s číslovanými stránkami, každý den byla kopie stránky odevzdávaná sekretářce a dále bylo vše scanováno, aby se předešlo například následným úpravám v protokolech.“ Pokusy se rozběhly úspěšně, brzy měly přijít vlastní vazebné testy.
O tom, jak žloutne čirá voda
Testování v ústavu prováděl inženýr Karel Křenek, jenž pipetoval látky do 96-jamkové desky, která se měla přes noc nechat odestát, takzvaně inkubovat v lednici (většinou v Bezouškově laboratoři, desky byly rovněž od něj). Některé pokusy ale nevyšly, v reakci se vzorky neobarvily – to znamená negativní výsledek. Většina testů však dopadla správně a letos 1. února se diskutovalo o případné publikaci experimentu, neboť výsledky byly potvrzeny.
Dne 14. března byl profesor Křen informován svými mladými kolegy o možné manipulaci s výzkumnými vzorky
Dne 14. března nabraly události jiný směr. Profesor Křen byl informován svými mladými kolegy o možné manipulaci s výzkumnými vzorky. Kvůli předchozímu podezření a ověření pravděpodobných záměn se totiž tři vědkyně dohodly, že večer 13. března v 18:15 hodin záměrně přenesou destičku s číslem 2 do jiné laboratoře a nahradí ji destičkou s čirou vodou. Další destičku označenou 3 (se stejným reálným vzorkem) ponechaly na původním místě v lednici...
Ráno poté, hned v 8:00 hodin, byla zkontrolována přenesená destička číslo 2 s reálnými vzorky. Obsah byl bez reakce. Naopak destička 3 ponechaná na původním místě měla reakcí žlutě obarvené roztoky. Ale světě div se – obarvila se i podvržená destička „číslo 2“ s obyčejnou vodou!
Podobný pokus s přemístěním jedné destičky byl ještě zopakován kolegou Křenkem. „Výsledek byl stejný jako v našem případě – destička pouze s roztokem, na které nikdy nebyl přítomen žádný ligand ani receptor NKR-P1, obsahovala žlutě zbarvené koncentrační řady, tedy pozitivní výsledek. V této chvíli pro nás všechny bylo jednoznačné, že někdo manipuluje s výsledky testu,“ uvádějí ve společně podepsaném svědectví z 26. března čtyři vědci: Daniela Gerstorferová, Barbora Fliedrová, Jana Hofmeisterová a Karel Křenek (viz další PDF příloha).
V nechtěné záři (infra)kamer
Do té doby se vědci kolem profesora Křena domnívali, že čelí jen technickým potížím, ale „nyní jsme byli konfrontováni s podezřením, že je s výsledky manipulováno a jsou prakticky fabrikovány a navíc ještě někdo ilegálně (pravděpodobně v noci) vstupuje do naší laboratoře kvůli manipulaci se vzorky. Tehdy jsme měli podezření, že někdo získal nelegálně klíč od naší laboratoře,“ stojí ve společném prohlášení pro Radu Mikrobiologického ústavu AV.
Byli prý znechuceni, obávali se „obludného spiknutí“ a pomýšleli na hrůzné dopady kauzy...
Po dalších podivnostech kolem desek uložených přes noc se vědci rozhodli konat – raději na vlastní pěst, aby se zamýšlený postup neprozradil. Byli prý znechuceni, obávali se „obludného spiknutí“ a pomýšleli na hrůzné dopady kauzy. Inženýr Křenek sdělil profesoru Bezouškovi, že se bude 19. března konat nový pokus (který ale nakonec neproběhl). Den předtím byly do laboratoře instalovány dvě infračervené kamery s křížovým záběrem na lednici, aby byla zajištěna autenticita záběrů – dokonce i jako případný soudní důkaz. A bylo tak zjištěno, že profesor Karel Bezouška vnikl 19. března ve 22:31 hodin do inkriminované místnosti. Profesor Křen v prohlášení dále uvádí:
„Přinesl sebou jednu desku a černý popisovač, otevřel lednici, vyndal obě prázdné desky a prohlížel je. Poté, když zjistil, že pokus zřejmě nebyl proveden a není co vyměnit, tam obě desky ponechal a odešel. Nicméně do stejné místnosti vnikl ještě jednou druhý den 20. března 2012 ráno (v 5:10), otevřel znovu lednici a opět desky překontroloval, aby se přesvědčil, zda náhodou v noci někdo pokus přece jen neprovedl a bylo by třeba desky nahradit. V této fázi jsme již měli jasný důkaz, jak celá věc probíhá a kdo je pachatelem.“
Křenek profesora Bezoušku informoval, že plánovaný pokus se vzorky proveden nebyl a že jej uskuteční až ve středu 21. března. Do lednice pak výzkumný tým vložil desku, jejíž uložení viděli svědci, vyfotografovali ji a do záběru kamer umístili titulní stránku Hospodářských novin s datem 21. března 2012 – pochopitelně kvůli průkaznému datování snímku:
„Čekali jsme v uzavřené zasedací místnosti budovy X-A v přízemí a sledovali běžící infrakamery. Ve 22:43 hodin jsme zahlédli na kamerách pohyb, do laboratoře vstoupil prof. Bezouška, v ruce nesl svoji desku a popisovač, otevřel lednici a vzal odtud desku s experimentem a s oběma deskami rychle odešel. Vše se odehrálo rychle, takže nám unikl. Zaznamenali jsme pouze utíkat postavu v bílém plášti. Prohledali jsme budovu, sklep, ale nikde jsme ho nenašli, pouze na schodišti byl položen jeho spací pytel (vyfotografováno). Poté, co jsme vše prohledali uvnitř, jsme prohlídkou venku zjistili, že venku stojí zaparkované auto prof. Bezoušky, takže jsme měli jistotu, že je stále někde v areálu.“
V tu chvíli byl již kontaktován ředitel Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ) Martin Bilej, jenž přijel během čtvrthodiny na místo. Spícího profesora Bezoušku pak profesor Křen, Bilej, Křenek a jeden nezávislý svědek nalezli pod topením v laboratoři. Vyzvali jej k vysvětlení situace:
„Prof. Bezouška popřel, že by vůbec večer kdy byl v celé budově X-A. Na opakované dotazy odpovídal negativně, nebo nemluvil a krčil rameny (celá tato a další konfrontace je zaznamenána kamerou, která ležela volně na stole). Do této chvíle prof. Bezouškovi nebylo ještě známo, že byl v noci zachycen opakovaně kamerami při vniknutí do cizí laboratoře a manipulaci se vzorky. Poté byl prof. Bezouška konfrontován s kamerovými záznamy, na kterých byl všemi zúčastněnými jasně rozpoznán. Při dotazu, zda se poznává a zda byl budově X-A opakovaně odpovídal, že je to nějaký pán, potom opakoval, že v budově nebyl, nakonec začal tvrdit, že byl jen v prvním patře pro koncentrátory, ale opět potvrdil, že v přízemí zcela jistě nebyl.“
Ranní kocovina a další dohry
Ráno 22. března, hned po nočním dobrodružství, se věc řešila u ředitele ústavu. Profesor Bezouška se doktoru Bilejovi mezitím přiznal a potvrdil, že večer v laboratoři skutečně byl a desku odnesl. Tvrdil, že experiment kontroloval a údajně „z jamek sbíral pěnu“. Proč ale manipuloval s deskou a kde ji nechal, však říci nedokázal. Domluvili se, že vzorky, které byly předmětem pokusů, odešlou na přezkoumání Konsorciu funkční glykomiky v USA.
Profesor Bezouška ČESKÉ POZICI řekl, že nechce spor řešit přes média. Na zaslané otázky neodpověděl.
ČESKÁ POZICE již minulý týden s profesorem Karlem Bezouškou vedla bezmála půlhodinový telefonát, zda může svou neoprávněnou návštěvu laboratoře vysvětlit, ale omezil se pouze na svá dřívější písemná vyjádření. „O svém stanovisku jsem informoval orgány obou institucí písemně: v jednostránkovém a čtyřstránkovém dokumentu. Více se k této věci nechci vyjadřovat, neboť se dá očekávat další vývoj,“ sdělil mobilem Bezouška s tím, že nechce řešit údajně osobní spor přes média. Na čtyři zaslané otázky neodpověděl.
Bezouška ve svém stanovisku před jednáním Akademického senátu Přírodovědecké fakulty UK, které rovněž přikládáme ve formátu PDF, píše: „V období po polovině března 2012 jsem pojal vážná podezření, že experimenty prováděné na MBÚ v rámci spolupráce mé laboratoře s laboratoří prof. Křena technicky zajišťované spolupracovníkem pana profesora, ing. Křenkem, nejsou prováděny v souladu se vzájemnou dohodou. Proto jsem při třech příležitostech ve večerních hodinách, kdy na MBÚ po dokončení práce na UK PřF docházím, navštívil v rozporu s dohodou uzavřenou s kolektivem laboratoře prof. Křena jejich volně přístupnou laboratoř s cílem provést namátkovou kontrolu způsobu provádění plánovaných experimentů.“
Rozhodnutí rady a další otázky
Porušení etického kodexu pak řešila Rada MBÚ dne 2. dubna. Za nepřípustné manipulování s experimentálním materiálem vyslovila jednomyslný souhlas (12 hlasů pro, nikdo proti, nikdo se nezdržel) s „bezodkladným rozvázáním vedlejšího poměru s prof. Bezouškou a k bezodkladnému učinění nezbytných kroků k převedení, případně ukončení grantových projektů, jichž je Bezouška řešitelem nebo spoluřešitelem,“ píše se v zápise Rady MBÚ, která ovšem také vyjádřila „velké znepokojení“ nad utajenou instalací kamer v laboratoři biotransformací bez vědomí vedení instituce.
„V Mikrobiologickém ústavu AV ČR bylo zdokumentováno, že profesor Karel Bezouška neoprávněně manipuloval s experimentálním materiálem ve spolupracující laboratoři, což je nepřípustné. Přírodovědecká fakulta UK byla o této věci průběžně informována,“ potvrdil minulý týden ČESKÉ POZICI Martin Bilej, ředitel ústavu Akademie věd.
Prohlášení připravené profesorem Křenem upozorňuje i na další existující svědectví o možném falšování výsledků
Zdálo by se, že detektivka končí a případ je vyřešen. Ale není tomu tak. Několik týdnů se musí vyčkat na výsledky posudků z nezávislých laboratoří, jak se dohodly MBÚ i orgány Přírodovědecké fakulty UK (přípravou vzorků pro odeslání byli Radou pověřeni experti několika institucí: doc. Černý, dr. Novák a doc. Ettrich).
Nicméně prohlášení připravené profesorem Křenem upozorňuje i na další existující svědectví o možném falšování výsledků z Bezouškovy strany; ve vědeckých kuloárech se povídá i o několika dřívějších testech NKR-P1, které zaznamenaly „divné“ nebo příliš „nahodilé“ a neopakovatelné výsledky. Předjímat však nelze.
Osobní spor, nebo bezprecedentní podvody?
Profesor Bezouška, hlavní hrdina případu, považuje výše popsané dění za osobní útok. Upozorňuje i na ilegálně instalované kamery. „Pokud jde o nařčení profesora Křena z jiných forem neetického jednání, a zejména o nařčení z možnosti manipulace vědeckými výsledky, důrazně tato nařčení, opřená o velmi chabý ,důkazní´ materiál, odmítám. Byl jsem též informován o snaze prof. Křena mne dále diskreditovat s využitím řady akcí nátlakové povahy, moderních komunikačních médií a sociálních sítí za současného zneužití širší akademické obce včetně studentů,“ píše Bezouška v komuniké.
Aktualizace. Po 11. dubnu 2013 se musel prof. Bezouška za svá nařčení prof. Křenovi omluvit, neboť mu to uložil pražský soud. Plnou verzi Bezouškovy omluvy jsme přinesli v článku Smutné dohry v kauze profesora Bezoušky.
Na „nepodložená obvinění“ prý hodlá reagovat klidně, nemediálně, na základě postupů zavedených ve vědecké obci. „Prohlašuji, že mám plnou a bezvýhradnou důvěru v demokraticky volené orgány akademických institucí, na nichž pracuji, a vůči jimi navrhovanému postupu. Podstata vědeckých sporů bývá velmi složitá a vyžaduje trpělivost, spolupráci a respekt obou stran, pokud má být nalezena pravda,“ uvádí Bezouška, jenž má sice pověst roztržitého, ale enormně pracovitého výzkumníka.
Bezouška chce na nepodložená obvinění reagovat klidně a věří v demokratický přístup obou institucí...Bezouška píše také o blíže nespecifikovaném, ale „zavrženíhodném“ zneužívání studentů pražských vysokých škol (VŠCHT, UK) v osobním sporu. ČESKÁ POZICE získala reakci dvou aktérek.
„V celé kauze jsme jediní studenti VŠCHT, tudíž zcela vyvracíme tvrzení, že bychom byly manipulovány a zneužívány prof. Křenem. Profesor Bezouška nám byl vždy Křenem interpretován jako vynikající vědec. Odhalení podvodů prof. Bezoušky, které jsme si samy ověřily nezávisle na dalších členech naší laboratoře, bylo pro nás hrůzným zjištěním. Jakožto začínající vědci považujeme podvodné jednání prof. Bezoušky a jeho následné chování za absolutně nepřípustné a doufáme, že celá kauza bude mít rychlý konec,“ píší inženýrky Gerstorferová s Hofmeisterovou.
„Profesor Bezouška svým jednáním poškodil velké množství lidí, nehledě na to, že když nikdo nedůvěřuje nám a našim důkazům, tak se ani nezabývá aférou prof. Bezoušky s prof. Feizi, která již v 90.letech pravou podstatu ,úspěšného´ testování interakcí ligandů a receptorů odhalila,“ dodávají mladé vědkyně. Kauza může mít pochopitelně i mezinárodní dohru, protože podvádění věda, natož věda špičková, zásadně nepromíjí. Ostatně: definitivní rozřešení sporu o vzorky NKR-P1 bude akademická obec jistě bedlivě sledovat.