Příjem žádostí o dotace z nového Fondu obnovy a odolnosti, o němž se hovoří jako o Evropském fondu obnovy, končí poslední den v dubnu 2021. Česko už svůj návrh Národního plánu obnovy (NPO), díky němuž by mohlo dostat asi 170 miliard korun, odevzdalo v půli října.
„V momentě, kdy jsme vládní návrh v rámci připomínkového řízení předložili naší členské základně, sesypaly se na nás tisíce žádostí o účast v něm. Zejména od hotelů, restaurací a dalších zařízení cestovních ruchu, ale také od uměleckých asociací, od ICT i automobilového průmyslu. Všichni se domnívali, že nová iniciativa EU představuje fond na pomoc subjektům nebo odvětvím, postiženým koronavirem,“ líčí hlavní analytička Hospodářské komory ČR Karina Kubelková.
Šest prioritních oblastí
Kubelková a šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) a viceprezident hospodářské komory Tomáš Prouza kritizují, že NPO byl sestavován překotně a se zkrácenou lhůtou pro připomínkové řízení, čímž předkladatel podnikatelům neumožnil se s materiálem blíže seznámit, natož vznést protinávrhy. Skutečností však je, že Česko i další členské země se při utrácení budoucích peněz z Evropské unie musejí podřídit stanoveným prioritám.
Prioritních oblastí je šest a patří k nim třeba digitální transformace, přechod na zelené technologie či výzkum, vývoj a inovace. A požadavkem je, že celkem 37 procent finančních prostředků, které budeme do projektů investovat, musejí směřovat do opatření k dosahování klimatických cílů EU. Zbylých 63 procent sice nemusí přímo přispívat k plnění těchto cílů, ale, zjednodušeně řečeno, nesmějí mít negativní vliv na životní prostředí. A 20 procent musí jít do digitalizace. |
Prioritních oblastí je šest a patří k nim třeba digitální transformace, přechod na zelené technologie či výzkum, vývoj a inovace. A požadavkem je, že celkem 37 procent finančních prostředků, které budeme do projektů investovat, musejí směřovat do opatření k dosahování klimatických cílů EU. Zbylých 63 procent sice nemusí přímo přispívat k plnění těchto cílů, ale, zjednodušeně řečeno, nesmějí mít negativní vliv na životní prostředí. A 20 procent musí jít do digitalizace.
Podle Prouzy by ale Česko mohlo i v rámci těchto mantinelů vydat peníze na rozumné věci, což zatím nevidí. „Obsahově je to vymetení všech šuplíků na ministerstvech. Stejně jako předchozí Národní investiční plán. Vidím obrovskou snahu co nejvíce peněz nalít do betonu, tedy do infrastruktury. A do věcí, které musíme splnit tak jako tak a které můžeme financovat z kohezních a dalších fondů EU. Proč na to čerpat tento speciální evropský fond?“ ptá se Prouza.
Za rozumné považuje Prouza například vytvoření společného portálu pro gastronomii a zařízení cestovního ruchu. A inspiroval by se v Rakousku. To chce za peníze EU přispět zařízením cestovního ruchu na digitalizaci a také modernizaci jejich budov, což se navíc v době, kdy nejsou hosté, velmi hodí. Kritické jsou k materiálu také asociace z kreativního průmyslu.
První peníze na podzim 2021
„Podnikatelé v kulturním a kreativním sektoru jsou letošní krizí vážně zasaženi. Z velké části jde o živnostníky a malé podniky, kteří dle současných kritérií často nedosáhnou na žádnou formu státní pomoci. Pokládáme tedy za zcela zásadní, aby byl pro kulturní a kreativní odvětví v NPO vyčleněn dostatek finančních prostředků.
K dostatečné podpoře členské země vyzývá i Evropský parlament, který ve své nedávné rezoluci doporučuje vydat pro kulturu a kreativní průmysl minimálně dvě procenta z celkové přidělené částky,“ řekla tajemnice Asociace komerčních televizí Marie Fianová. Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková, která má obsahovou stránku NPO na starost, si je nedostatku času na diskusi vědoma.
Do konce dubna mají všechny členské země odevzdat své národní plány do Bruselu. Evropská komise má na schválení dva měsíce, pak se jimi bude zabývat Rada EU. Čeští vyjednavači odhadují, že první peníze by mohly začít proudit v září či v říjnu 2021. |
Zdůrazňuje ale, že kritizovaný materiál, odevzdaný do Bruselu v říjnu, byl pouhým základním nástinem resortu, definujícím základní rámec a východiska budoucích projektů. A vláda měla důvod ke spěchu. „Chtěli jsme tím získat co největší prostor pro vyjednávání s Evropskou komisí. A to se nám povedlo. Několik diskusí už proběhlo a máme s komisí do konce roku velmi precizní harmonogram, které téma, který den s nimi budeme projednávat,“ řekla Jirotková.
Podnikatelé ani veřejnost podle ní zkrátka nepřijdou. Na každou diskusi s experty Evropské komise bude navazovat série diskusí v Česku, do nichž se bude moci zapojit každý. Resort průmyslu předpokládá, že vláda by hotový návrh NPO mohla dostat v únoru či zkraje března.
Do konce dubna mají všechny členské země odevzdat své národní plány do Bruselu. Evropská komise má na schválení dva měsíce, pak se jimi bude zabývat Rada EU. Čeští vyjednavači odhadují, že první peníze by mohly začít proudit v září či v říjnu 2021.Očekává se ovšem, že některé výdaje uskutečněné od února tohoto roku, třeba na nákup zdravotnické techniky či materiálu, budou moci být proplaceny zpětně.
Evropský fond proti koronakrizi
|
