Ministr financí Miroslav Kalousek chce dle dnešních Hospodářských novin kvůli neuspokojivému výběru daní jednat o úpravě takzvaných výdajových paušálů. Vadí mu, že použití paušálu je často výhodnější, než když živnostník počítá s reálnými náklady. Přitom původně šlo hlavně o snížení administrativní zátěže.
„Ukazuje se, že výnos z daní živnostníků, tedy z daně z příjmu fyzických osob z přiznání, je záporný,“ řekl listu náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Namísto kladné daňové bilance je proto stát vůči těmto fyzickým osobám za první pololetí roku 2011 v mínusu 1,16 miliardy korun.
Jak je to možné? Deník ilustruje výhodnost paušálu na příkladu řemeslníka:
1. Truhlář s paušálem 80 procent
- Za měsíc vyrobí 4 stoly, každý za 10 000 korun.
- Utrží 40 000 korun.
- Z tržeb odečte 80 procent, jak mu umožňuje zákon, zůstane 8000 korun, co je základ daně.
Daň: 0 Kč
- Zdravotní a sociální pojištění: 1708 Kč
- Celkové zdanění práce: 7,12 procenta
Čistý zisk: 22 292 Kč
2. Truhlář s reálnými náklady
- Za měsíc vyrobí 4 stoly, každý za 10 000 korun.
- Utrží 40 000 korun.
- Z tržeb odečte náklady na materiál 16 000 korun.
- Hrubý zisk činí: 24 000 Kč
Daň: 1630 Kč
- Zdravotní a sociální pojištění: 5124 Kč
- Celkové zdanění práce: 28,14 procenta
Čistý zisk: 17 246 Kč
Výdajové paušály využívá zhruba polovina z necelého milionu osob samostatně výdělečně činných. Jejich výše se liší podle oboru vykonávané profese. Nejvíce si mohou obecně odečíst řemeslníci a zemědělci – 80 procent, následují ostatní živnostníci – 60 procent, a další povolání typu daňových poradců, auditorů či tlumočníků – 40 procent. Na příjmy z pronájmu pak lze uplatnit výdajový paušál 30 procent.
Problém je v tom, že úprava výdajových paušálů například u řemeslníků by nakonec nemusela přinést zamýšlený efekt – vyšší inkaso pro státní rozpočet. Řada z nich totiž nemá problém pohybovat se v oblasti šedé ekonomiky. Zvýšení odvodové povinnosti by tuto praxi mohlo ještě zhoršit.
Přesto by měl návrh na snížení výdajových paušálů šanci na úspěch v parlamentu. Zamlouvá se totiž jak opozičním sociálním demokratům, tak koaličním Věcem veřejným. ODS považuje úpravy v době křehkého růstu a vyšší nezaměstnanosti za kontraproduktivní.
