Diskuze
Přímá demokracie nebude nikdy v Česku fungovat jako ve Švýcarsku
Děkujeme za pochopení.
Zastupitel Mč
Za "volební právo" je přesnější dosadit "celostátní referend
Už ve starém Řecku bylo známo, že u mas vítězí ten
z lidových vůdců (řecky demagogů), který sugestivně říká, co chce dav
slyšet! Pro českou demokracii platí víc než jinde bonmot:
...Největší
pohromou pro demokracii je všeobecné volební právo, které dovoluje rozhodovat o
věcech veřejných i lidem, kteří ničemu nerozumějí,...
Re: Za "volební právo" je přesnější dosadit "celostátní referend
Jakážeto pohroma u nás nastala? Vždyť ti nerozumní přece již 28 let volí ty nezkušenější (bez ironie), kteří všemu nejlépe rozumějí. Volí totiž havlovskou koalici s StB a komunisty Čalfou počínaje a Babišem konče. Těmi komunisty v havlovské koalici nemyslím KSČM, ti mají roli strašáka v parlamentu. Myslím ty ostatní komunisty v různých jiných partajích od Čalfy po Babiše. Nejzkušenější jsou StB a vychází jim to již 28 let. Vlastně již 70 let.
pokr. Osvětu v odolávání mediální manipulaci!
Jednak zákonem zakázat všechny praktiky, které zakázat lze, jako lež, zamlčování apod. A v médiích provádět osvětu v odolávání mediální manipulaci, což je v dnešní době naopak totálně TABU. Proč asi? Pak by se občané rychle naučili přímou demokracii a její rizika by se snížila hluboce pod rizika i současnou praxi zneužívání zastupitelské demokracie.
Osvětu v odolávání mediální manipulaci!
R. Joch popisuje rizika zneužívání přímé demokracie, aniž by popsal rizika (a zaběhnutou praxi) zneužívání demokracie zastupitelské. Což nás deptá již 28 let a volbami 1x za 4 roky se to nedá změnit. Přitom rizika přímé demokracie přehání a nezamýšlí se nad způsoby, jak je možno ta rizika eliminovat. Přitom ty způsoby existují, jen se o nich nemluví, protože ničeho se politici nebojí víc, než přímé demokracie a občanů. Rizika přímé demokracie v podstatě spočívají ve snadné
zmanipulovatelnosti voličů. Mediální manipulace je dnes velmi sofistikovaný systém, který kromě "primitivních" metod jako lež, zamlčování, překrucování, demagogie obsahuje velmi sofistikované metody, např. spin doctoring, které občan neumí rozeznat, natož se proti nim bránit. Zatímco mediální manipulace je masově zneužívána k manipulaci voličů v systému zastupitelské demokracie. A tady jsou ty možnosti, jak rizika přímé demokracie eliminovat. Jednak zákonem zakázat všechny praktiky, které zakázat lze, jako lež, zamlčován
pokr. Politik by měl být poctivým.
Pokud nenalezneme jinou metlu na nepoctivé politiky, musíme použít nástrojů přímé demokracie. Katastrofálně to dopadnout nemusí, zejména když rizika známe, dokážeme jim zamezit a řádně vyškolíme voliče v oboru odolávání mediální manipulaci.
Politik by měl být poctivým.
Díky R. Jochovi za rozbor, ukazující chyby a nedostatky přímé demokracie. Ano, nejsme Švýcaři ani Angličané. Ale chybí tam naše reálná situace, charakterizovaná naprostým a notorickým selháváním našich politiků, kteří jen předstírají, že se starají o národ, zatímco se starají jen o sebe a národ zrazují a rozkrádají v míře větší než malé. R. Joch nenabízí řešení tohoto problému a řešení přímou demokracií odmítá. Projevuje se jako aktivista, snažící se tento stav zachovat, protože tento aspekt naší současnosti zamlčel. Našim politikům chybí poctivost, schopnosti nebo obojí. Že by takoví neexistovali? Existovali a existují, ale ti nepoctiví se zorganizovali a poctivé mezi sebe nepustí. Voličů se bojí a nástroje pro kontrolu sebe sama voličům nedají. Přímá demokracie je věc velmi choulostivá a také zneužitelná, ale jiná metla na nepoctivé politiky neexistuje. Jestli existuje, tak sem s ní! Vidíme, že volby jednou za 4 roky tou metlou nejsou. Pokud nenalezneme jinou metlu na nepoctivé polit
M. Kysel
Skvělý článek ale...
... na Českou pozici voliči silného vůdce nebo přímé demokracie moc nechodí, takže si ho nepřečtou. Manželka mi ale tvrdí, že by si ho nepřečetli, ani kdyby vyšel v Blesku.
Takže, díky za článek.
J. Hanzlík
Jako vždy dobré a hlavně užitečné
Autorova suma informací o motivech a ideových zdrojích možných i nemožných společenských proměnách i tragicky „úspěšných“ modelech, které současně bývají zoufale neúspěšné. Nežádoucí zbožnění majority, která není a priori držitelem pravdy, a nebezpečná represe minority (včetně jednotlivců), která – jak historie ukazuje – vytahuje často následně společnost z jejího omylu. Kdo není „honěný“ v této rozsáhlé rovině souvislostí udělá dobře, když bude tento drink pít po malých doušcích, případně ani srkání nebude na škodu. Ideologické špinavosti, kterými prošla a prochází moderní společnost, způsobila defektní nezdrženlivost v ukvapených závěrech, které stojí u kolébky poklesle konfliktního společenského diskursu.