Když policie loni zjistila, že miliardář Petr Sisák a jeho dvorní advokát Ivo Hala v den zásahu pobývají v cizině, vysvětlili to chybou. Ta měla spočívat ve špatném taktickém postupu. Co přesně to ale znamenalo, neupřesnila. Podle tehdejšího náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho to ale vyšetřování neovlivnilo. Ostatně podezřelá dvojice se o týden později policii sama přihlásila a následně putovala do vazby.
Jenže rok a půl od osudné realizace vychází na světlo, že příčinou bylo spíše vyzrazení citlivé informace. V úterý 30. května o tom poprvé promluvil Pavel Komár, náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci. Případ doprovázelo právě kvůli obavě z úniku informací přísné utajování. O zatýkání měli vědět do dne samotné akce jen dva vyšetřovatelé a dva státní zástupci. Jak ukázali pozdější výslechy klíčových důstojníků, dohodu policisté nedodrželi.
Opakované úniky informací
„O věci byl informován ředitel ÚOKFK pan Vild, což bylo legitimní. Ten nám v rámci podání vysvětlení sdělil, že ji předal náměstkovi Laubemu. A ten ve svém podání potvrdil, že o termínech realizace věděl. Nebylo nám ale osvětleno, z jakých důvodů tuto informaci potřeboval vědět,“ prohlásil v úterý 30. května Komár u Nejvyššího správního soudu s tím, že olomoučtí vrchní žalobci případ úniku vyšetřují.
S opakovanými úniky informací, a to výhradně z protikorupční jednotky, se nepotýkali jen žalobci v Olomouci, ale i na Vrchním zastupitelství v Praze, které kauzu Sisák dozoruje |
Náměstek Komár to řekl před kárným senátem, který řeší, jestli spáchal kárné provinění, když loni informoval veřejnost o chystaném výslechu policejního prezidenta a jeho náměstka Laubeho kvůli policejní reorganizaci. LN zajímalo, proč o detailech akce Jaroslav Vild, který v lednu povýšil na náměstka policejního prezidenta, s náměstkem Laubem mluvil. Na dotaz neodpověděl.
Náměstek Komár v úterý 30. května upozornil, že citlivé informace z kauz u Laubeho nekončily. „Sdělil nám, že tyto informace předával policejnímu prezidentovi. V tomto případě (zatýkání okolo Sisáka a spol. – pozn. red.) tak ale údajně neučinil, protože na to zapomněl.“ S opakovanými úniky informací, a to výhradně z protikorupční jednotky, se nepotýkali jen žalobci v Olomouci, ale i na Vrchním zastupitelství v Praze, které kauzu Sisák dozoruje. Naopak u protimafiánského útvaru se tak podle Komára nedělo. Bleskové sloučení obou jednotek proto považoval za rizikové.
Policejní reorganizace
Z jiných trestních kauz, jimiž se zabýval, navíc věděl, že v kriminálním prostředí existuje poptávka po odchodu šéfa Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty, který informace nepostupuje dál. Policejní reorganizace mohla představovat elegantní konec Šlachty v čele ÚOOZ.
Policejní reorganizace mohla představovat elegantní konec Šlachty v čele Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) |
„Existovalo podezření, že překotná, unáhlená, nepodložená ani jak nevysvětlená reorganizace policie může být výsledkem protiprávních aktivit konkrétních osob, které by nemusely mít legitimní cíl zlepšit boj se závažnou kriminalitou, ale naopak tento boj oslabit,“ řekl u soudu náměstek Komár. Při zpětném vyšetřování událostí, které předcházely slučování policejních útvarů, náměstek Komár zmínil jeden specifický dokument.
A sice referátník Policejního prezidia z 31. května 2016 k reorganizaci policie. Mezi hlavními důvody změny uvádí koncentraci citlivých údajů. Ty si totiž drží útvary u sebe. „V tomto postoji rozhodně dominuje ÚOOZ. Cílem je sdílení informací. Postupně se omezí zatajování informací. Za těchto podmínek bude jednodušší sladit, kdy je vhodná doba k realizaci,“ citoval náměstek Komár motiv reorganizace.
Protikorupční policie a úniky
|