Přichází konflikt generací a diktatura avokádového socialismu?

Rodiče zanechávají svým potomkům ekologický dluh, přičemž jejich ztráta důvěry v elity vede ke ztrátě důvěry v politický systém. Důsledkem jsou radikální požadavky jako v případě americké kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové.

Většina lidí převezme motto, které si Francouzi pěstují po generace - La vie est belle. Vive Paris! | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Většina lidí převezme motto, které si Francouzi pěstují po generace - La vie est belle. Vive Paris! | foto: Jindřich Henry Hons
Většina lidí převezme motto, které si Francouzi pěstují po generace - La vie est belle. Vive Paris!

Mladé generace čelí předsudkům. Mileniálové narození v letech 1981 až 1996 jsou údajně líní, reagují přecitlivěle na kritiku a spíše je zajímá nová veganská restaurace než vlastní bydlení. Jejich odmítání konzumu údajně zničilo v USA některá průmyslová odvětví, protože se jim posunuly priority od osobního vlastnictví ke sdílené ekonomice a ekologii.

Podle studie Fedu se ale spotřební chování mileniálů od předchozích generací příliš neliší, přičemž příčinou změny není ekologie ani obavy z klimatických změn, ale že jsou chudší než rodiče. Většina mileniálů vstoupila do dospělosti za finanční krize v roce 2008 a v následujících letech. Vedle zadlužení studijními půjčkami se museli smířit nejen s nižšími nástupními platy, ale i s poklesem reálných platů oproti předchozím generacím.

Mladé generace jsou sice v novověku nejvíce vzdělané, ale jejich blahobyt nižší než rodičů. Nedostatek peněz se projevuje v nakupování a v odkladu velkých výdajů – používají spíše Uber než vlastní auto a některá přání, například bydlení, se stávají nesplnitelná. Není to tedy ekologie, která je vede k odmítnutí nákupu drahého zboží, ani obavy z klimatických změn ke vzdání se vlastního auta, ale finanční situace. Mileniálové proto žijí déle u rodičů, později uzavírají sňatky a mají méně dětí.

Reálné dopady

Mileniálové jsou neustále pod tlakem a sužuje je nejen stres, ale už při studiu vyhoření. Od mala pak čelí internetu – od exotických dovolených přes oslnivé pracovní kariéry až po těla bez tuku. Srovnávání s internetovou iluzí perfektního zevnějšku nebo úspěchu v zaměstnání má reálné dopady. Rozpor mezi šedou realitou a nablýskaným virtuálním světem vyvolává špatnou náladu a deprese. V letech 2016 a 2017 měl každý třetí americký student nějakou psychickou nemoc.

Srovnávání s internetovou iluzí perfektního zevnějšku nebo úspěchu v zaměstnání má reálné dopady. Rozpor mezi šedou realitou a nablýskaným virtuálním světem vyvolává špatnou náladu a deprese. V letech 2016 a 2017 měl každý třetí americký student nějakou psychickou nemoc.

Úspěch Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách bývá vysvětlován mobilizací starého bílého a méně vzdělaného muže, který se brání demografickým změnám a globalizaci. Hlavním argumentem je pak sociální a etnický rozdíl ve společnosti, který ale zakrývá zvětšování propasti mezi generacemi, což bude hrát stále důležitější roli.

V článku The Coming Generation War(Přichází válka generací)v časopisu The Atlantic se historik Niall Ferguson a analytik Eyck Freymann zamýšlejí nad budoucností. Kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová je hvězdou mladé generace, pro staré však ztělesněním neamerického socialismu.

Její politický program rezonuje s požadavky generace Z narozenou po roce 1996 a mileniálů, k nimž patří zdravotní pojištění pro všechny, bezplatné školství, odpuštění dluhů za vysokoškolské vzdělání, liberální migrační politika a hospodářství reflektující ekologické a klimatické změny.

Dalekosáhlé důsledky

Demokratická strana se posunuje do leva a stává se stranou mladých – mileniálů a generace Z i generace X narozené v letech 1965 až 1980. Republikány volí především Silent generace narozená před rokem 1945 a baby boomers narození v letech 1946 až 1964. V současnosti politickou moc drží staří.

Za deset let bude generace Z a mileniálové představovat voličskou většinu a za dvacet bude jejich podíl na celkovém elektorátu činit více než 60 procent. Pokud se stanou voličskou základnou demokratů, bude to mít dalekosáhlé důsledky. Republikáni se mohou stát poraženými, pokud nezabrzdí levicové tendence u mladých generací.

Demokratka Nancy Pelosiová, předsedkyně Sněmovny reprezentantů, a Mitch McConnell, předseda republikánské většiny v Senátu, patří stejně jako demokratičtí prezidentští kandidáti Joe Biden a idol mládeže Bernie Sanders ke generaci Silent. Donald Trump a většina členů obou komor Kongresu jsou z generace baby boomers. Z devíti soudců Nejvyššího soudu USA jsou dva z generace Silent a šest z generace baby boomers.

Průměrný věk v USA je 38 let, což odpovídá generaci mileniálů, kteří začínají udávat směr diskuse. Za deset let bude generace Z a mileniálové představovat voličskou většinu a za dvacet bude jejich podíl na celkovém elektorátu činit více než 60 procent. Pokud se stanou voličskou základnou demokratů, bude to mít dalekosáhlé důsledky. Republikáni se mohou stát poraženými, pokud nezabrzdí levicové tendence u mladých generací.

Žádné finanční rezervy

Statistiky a průzkumy veřejného mínění ukazují, že pro republikány nebude snadné přesvědčit mladé generace o svém politickém programu. V roce 2016 představovaly roční poplatky za soukromou univerzitu 78 procent průměrného příjmu domácnosti. Většina rodin se proto i posláním jen jednoho dítěte na studia značně zadluží. Současně ale studium nezaručuje dobře placené zaměstnání.

Statistiky a průzkumy veřejného mínění ukazují, že pro republikány nebude snadné přesvědčit mladé generace o svém politickém programu. Reálné platy delší dobu stagnují a mladé generace se sice drží nad vodou, ale nevytvářejí si finanční rezervy. Jsou levicové nejen v ekonomických, ale i v sociopolitických otázkách.

Reálné platy delší dobu stagnují a mladé generace se sice drží nad vodou, ale nevytvářejí si finanční rezervy. Podle průzkumu je 66 procent mladších 25 let pro všeobecné zdravotní pojištění, 63 procent si přeje bezplatné studium na veřejných vysokých školách a souhlasí s požadavkem Ocasio-Cortezové, aby stát garantoval dostatek pracovních míst.

Mladé generace jsou levicové nejen v ekonomických, ale i v sociopolitických otázkách. Američané starší 35 let jsou rozděleni do dvou skupin pro a proti zdi na hranici s Mexikem, 80 procent mladých Američanů ji však odmítá. Navíc nedůvěřují prezidentovi, Kongresu, finanční sféře, tradičním médiím a v poslední době ani sociálním sítím, jako je Facebook nebo Twitter. Požadavky Ocasio-Cortezové tedy nejsou radikální ani výjimkou, ale reflektují hlavní názorový proud mladých Američanů.

Pokud demokraté budou chtít vyhrávat volby s podporou generace Z a mileniálů, budou se muset přizpůsobit Ocasio-Cortézové, která ztělesňuje mladé USA. Generaci Silent tvoří 85 procent bílých Američanů a 12 procent Hispánců a Afroameričanů, generaci Z jen 54 procent bílých a 38 procent Hispánců a Afroameričanů. Po roce 2020 se generace Silent z politické scény vytratí, politiku ovládnou témata generace Z a Demokratická strana se jim přizpůsobí.

Zpochybňování společenských konvencí

Na nové politické problémy 21. století nezabírají recepty z poloviny 20. století, navíc se mění celá společnost i lidské vlastnosti. Za uplynulých sto let se na Západě značně rozvinuly duševní schopnosti. Více než dvě třetiny lidí západní Evropy a USA klade důraz na racionalitu, jsou pragmatičtí, osvojují si speciální dovednosti a snaží se dosáhnout svých cílů. To je například důvod uvolnění norem pro manželství, rodinu a vzdělávání.

Dosavadní společenské konvence jsou zpochybňované a internet umožňující přístup k informacím tuto tendenci posiluje. Úspěch a kariéra neztratí přitažlivost, ale ustoupí do pozadí. Důležitější budou ideály, s nimiž se může každý identifikovat. Rozhodování se zkomplikuje a je otázkou, zůstane-li současný společenský řád.

Desetina lidí v západních společnostech je duševně vyvinutější, čímž se podstatně liší od předchozích generací. Jsou otevření jiným názorům a životním konceptům, relativizují je a převládá u nich vidění vlastního vývoje ve společenském kontextu. Jejich odstup od společnosti se zvětšuje, s čímž jsou spojené například otázky, proč jsou některé normy a společenské role důležitější než jiné či proč je společnost strukturována současným způsobem.

Dosavadní společenské konvence jsou zpochybňované a internet umožňující přístup k informacím tuto tendenci posiluje. V důsledku nárůstu této části společnosti se změní společenské soužití. Koncept národa politicky oslabí a posílí různorodost, rovnoprávnost pohlaví, sexuálních orientací, etnik, sociálních vrstev a životních stylů.

Zvýší se tlak na pracovní rovnoprávnost a na spravedlivější přerozdělení bohatství. Úspěch a kariéra neztratí přitažlivost, ale ustoupí do pozadí. Důležitější budou ideály, s nimiž se může každý identifikovat. Rozhodování se zkomplikuje a je otázkou, zůstane-li současný společenský řád.

Ztráta smyslu pro realitu

Již dnes se západní společnost vyvíjí tímto směrem. Podle průzkumů jsou v Německu nejsilnější stranou Zelení a s jejich nárůstem preferencemi posílila i diskuse o garantovaném příjmu, sexuální identitě nebo kvótách pro ženy a menšiny. Jejich zpochybňování společenského řádu vyvolalo kritiku, že jsou ekologičtí diktátoři, kteří vše zakazují a chtějí avokádový socialismus.

V Německu je sice povinná školní docházka, ale každý pátek demonstrovaly tisíce mladých lidí, což elity podporují. Porozumění dobrým úmyslům demonstrantů je ale příkladem ztráty smyslu pro realitu. Jejich požadavky, národní energetická koncepce a politická rozhodnutí si totiž nejen odporují, ale i vylučují.

Reakcí části společnosti, které mizí její svět, je příklon k populistům, protože se obává, že se ocitne na straně poražených. Arogance domácích volených a nadnárodních nevolených elit ji v tomto postoji utvrzuje. Za této situace může internet a umělá inteligence urychlit společenský vývoj a současně zvětšit společenskou polarizaci.

Materiální zabezpečení nebo existenční starosti nehrají u mladých generací roli. V textilních řetězcích stojí trička méně než Big Mac, v důsledku čehož roste význam témat, jako jsou klimatické změny. V Německu je sice povinná školní docházka, ale každý pátek demonstrovaly tisíce mladých lidí, což elity podporují. Porozumění dobrým úmyslům demonstrantů je ale příkladem ztráty smyslu pro realitu. Jejich požadavky, národní energetická koncepce a politická rozhodnutí si totiž nejen odporují, ale i vylučují.

Začarovaný kruh

Kvůli havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 německá kancléřka Angela Merkelová odstoupila od elektrické energie z jaderných elektráren, což způsobilo nejen růst její ceny, ale i zhoršilo životní prostředí. Jaderné elektrárny byly totiž nahrazeny hnědouhelnými elektrárnami, jež zvyšují množství oxidu uhličitého.

Česko hraje v německé energetice důležitou roli. Firmy Daniela Křetinského totiž kontrolují skoro polovinu těžby hnědého uhlí, navíc Německo dováží elektřinu vyrobenou v českých a francouzských jaderných elektrárnách. Navíc německá společnost nechce nejen jaderné elektrárny, ale ani větrné elektrárny a vedení vysokého napětí k přenosu elektřiny ze severu na jih, kde mnohem méně fouká vítr.

Elektřina pro internet a počítače vyprodukuje dvakrát více oxidu uhličitého než letecká doprava na celém světě. Německá počítačová centra spotřebují za rok v důsledku obrovského nárůstu dat stejné množství elektřiny jako desetimilionové město. Mladé generace se pohybují v začarovaném kruhu.

Vyšší spotřebu elektrické energie by také způsobila výměna spalovacích motorů za elektrické – podle odborníků o třetinu. Přitom v současnosti elektřina pro internet a počítače vyprodukuje dvakrát více oxidu uhličitého než letecká doprava na celém světě. Německá počítačová centra spotřebují za rok v důsledku obrovského nárůstu dat stejné množství elektřiny jako desetimilionové město.

Mladé generace se pohybují v začarovaném kruhu. Na jejich požadavky proti klimatickým změnám reaguje politika populisticky, což zhoršuje životní prostředí. Rodiče zanechávají svým potomkům ekologický dluh, který ohrožuje celou civilizaci, přičemž jej má splácet chudší generace.

Ztráta důvěry v politické elity vede ke ztrátě důvěry v politický systém, přičemž důsledkem jsou nerealistické nebo radikální požadavky jako v případě Ocasio-Cortezové. Nakolik intenzivní bude válka generací, již předpovídá Niall Ferguson, ukáže budoucnost, jisté však je, že mladé generace se internetu dobrovolně nevzdají.

Počet příspěvků: 1, poslední 22.8.2019 01:19 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.