Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Příběh nočních záměn destiček profesora Bezoušky spěje k rozřešení

  15:32

Karlova univerzita rozvázala s vědcem, který zřejmě podváděl, pracovní poměr. Etický panel zveřejní v nejbližších dnech finální zprávu.

Případ rozvířila 21. března neoprávněná noční manipulace s výzkumnými vzorky NKR-P1 v laboratoři v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Vědci celou věc nafilmovali skrytou kamerou. foto: Ken Hammond, Wikimedia CommonsČeská pozice

Vědecká detektivka, v níž nechybí noční výměna vzorků nahraná infrakamerami, granty za desítky milionů či podezření z porušování vědecké etiky, spěje k rozřešení. Aktérem je elitní biochemik Karel Bezouška, na jehož spletitou kauzu upozornila jako první ČESKÁ POZICE. Stalo se to již v dubnu – a od té doby probíhá vyšetřování etické komise, jíž se zúčastní zástupci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) i Akademie věd ČR, dvou pracovišť, kde Bezouška pracoval. Na pražské univerzitě už ovšem působit nebude; škola 30. listopadu s (bývalým) šéfem katedry biochemie rozvázala pracovní poměr.

Jde zatím o poslední událost ve sledu aktivit, jimiž instituce, kde měl profesor zaměstnanecký poměr, na kauzu reagují. Okamžitě po vypuknutí aféry rozvázal Bezouška dohodou pracovní vztah s Mikrobiologickým ústavem AV ČR (MBÚ), jeho původní laboratoř tam funguje pod prozatímním vedením. Na PřF UK býval Karel Bezouška vedoucím katedry, přednášejícím, garantem oboru, školitelem magisterských i doktorských studentů. Všechny tyto aktivity už ale byly převedeny na jiné pracovníky.

Pro připomenutí. Špičkový vědec byl letos 21. března přistižen a nafilmován kolegy z týmu profesora Vladimíra Křena, když v noci neoprávněně manipuloval s cizími vzorky v laboratoři MBÚ. Detaily jedinečného případu, v němž jde o inhibiční vazebný experiment NKR-P1 a interakci mezi zkoumanými ligandy, jsme přinesli v podrobném článku – včetně dostupných dokumentů v PDF.

Příběh, který by vydal na obsáhlý román, je ale složitější, než se zprvu zdálo. Přírodovědec, jenž mimo jiné publikoval v prestižním časopise Nature, byl zapojen do řady mezinárodních spoluprací – od Hamburgu přes Kielu až po Grenoble a Aarhus –, měl mnoho spolupracovníků a s kolegy čerpal granty za úhrnem desítky milionů korun, možná i pár set milionů.

Panel se slyšeními 20 osob

Prošetření rozsahu a míry Bezouškových možných pochybení je úkolem etického panelu, který se dle informací ČESKÉ POZICE chystá v nejbližší době zveřejnit závěrečnou zprávu. Komisi předsedá profesor Karel Štulík (nyní nemocný), svolavatelem je proděkan PřF UK pro výzkum Jan Černý a dalšími členy profesorka Helena Illnerová (expředsedkyně Akademie věd ČR), Jiří Gabriel z MBÚ a také známý profesor Stanislav Komárek.

„Uzavření případu plánujeme co nejdříve, již jsme tak chtěli učinit do konce listopadu. Naše etická komise má připravenu svou zprávu, kterou upravuje do výsledné formy. Etická komise v současné době bohužel nemá ve svých rukou žádné nezávislé laboratorní analýzy, tudíž se nebude schopna vyjádřit k celé kauze v plném rozsahu – tedy hlavně k validitě části experimentálních dat,“ řekl ČESKÉ POZICI proděkan Černý, jenž šetření koordinuje.

Během tři čtvrtě roku byla analyzována rozsáhlá publikační činnost profesora Bezoušky, jeho laboratorní a publikační praktiky. Vznikly expertní posudky a byli osloveni svědci. „Proběhlo slyšení s více než 20 osobami, s některými z nich i opakovaně,“ říká docent Černý.

Samotný Bezouška už dříve uvedl, že nehodlá věc řešit prostřednictvím médií a po několika telefonních hovorech odmítl odpovídat – v dubnu jen odkázal na psaný dokument, který ke kauze dodal a který opět přikládáme v PDF. Celou aféru označil za „vědecký spor“ s profesorem Křenem. „Na nepodložená obvinění profesora Křena hodlám reagovat klidně, nemediálně, na základě postupů zavedeným ve vědecké obci k řešení sporů podobné povahy,“ uvádí Bezouška ve svém komuniké pro akademický senát PřF UK. Nařčení z manipulace vědeckými výsledky odmítl.

Součástí šetření etického panelu měl být i přezkum vzorků z dotyčného inhibičního vazebného experimentu NKR-P1, ale ten neproběhl. Oslovené laboratoře totiž na žádost nereagovaly. „K tomuto účelu byly ustanoveny dvě komise radou MBÚ – jedna z nich měla za úkol kvalifikovaně určit podobu reagencií pro testovaní, druhá měla zajistit samotné testování včetně randomizace. Bohužel po asi půlroční snaze byly vzorky odmítnuty v americkém Glycomics Consortium, následná snaha o analýzu v evropské laboratoři byla opět odmítnuta. Odmítnutí bylo vysvětleno v tom smyslu, že podobné ne čistě vědecké problémy neřeší,“ říká koordinátor etické komise Černý.

O ztraceném rozřešení z Británie

Kromě „nočního dobrodružství“ výměny vzorků v cizí laboratoři, jež bylo detailně zdokumentováno v MBÚ, se už dříve vyskytly pochyby o profesorových pokusech. Kromě retrahovaného spoluautorství článku z časopisu Nature ročník 1994 ze strany profesorky Ten Feiziové z Imperial College byl mezinárodní komisí Medical Research Council (MRC) později zkoumán i Bezouškův manuskript pro jiný elitní časopis Cell.

Etický panel zaslal po vyšetření do Prahy finální report v režimu „in strictest confidence“ – nepochopitelně ovšem přímo Karlu Bezouškovi, který měl o dopise informovat své zaměstnavatele v nepřesně jmenované „Akademii lékařských věd“. Pokud je nám známo, a jak říkají nejméně dva zdroje, Bezouška to neučinil – a to ani v AV ČR, ani na PřF UK.

Rozřešení nebude snadné a vrhá špatné světlo na desítky spolupracovníků, doktorandů a studentů, jimž jejich učitel pomáhal s pokusyV tajném dokumentu z MRC, který ČESKÁ POZICE získala a jenž byl autorům článku odeslán 28. ledna 1999 (po více než dvouletém vyšetřování!), se v závěrečné pasáži píše: „Podle názoru komise nebyl dr. Bezouška schopen přinést uspokojivé odpovědi, když byl tázán a nebyl schopen rozptýlit pochyby, že mohlo dojít k úpravě nebo falzifikaci.“ Součástí textu je i přepis „slyšení“ spolupracujícího profesora Miloslava Pospíšila a Bezoušky.

Podváděl snad pražský biochemik ve svém výzkumu opakovaně více než deset let? Nejde o lehkou otázku. Rozřešení nebude snadné a vrhá špatné světlo – většinou jistě nevinně – na desítky spolupracovníků, doktorandů a studentů, jimž jejich učitel pomáhal s pokusy.

„To, co jsme byli schopni posoudit, ukazuje, že ve velice bohaté Bezouškově publikační aktivitě jsou zcela jistě nezpochybnitelné vědecké výsledky, o některých z nich panuje pochybnost. Pokoušíme se stále rozklíčovat možné případy ,scientific misconduct‘. Bohužel nemáme k dispozici nezávislé biochemické analýzy, které by ukázaly na rozsah metodických pochybení. Pokud by byly nefunkční vazebné studie sacharidových ligandů s lektinovými receptory, tak by se celá věc týkala desítek publikací s desítkami spolupracovníků,“ říká proděkan Černý.

Jak ČESKÉ POZICI sdělil ředitel MBÚ Martin Bilej, chystají se ještě ověřující experimenty přímo v Akademii věd, kde by měl Bezouška prokázat replikaci pokusu. Na finální zprávu si tedy musíme ještě počkat. O jak rozsáhlou kauzu ale jde, naznačuje třeba jen projekt univerzitního výzkumného centra UNCE s názvem „Moderní technologie pro identifikaci a optimalizaci nádorových léčiv nové generace“. Jde o částku 34 milionů korun pro dobu od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2017. Hlavním řešitelem byl donedávna – nikoliv překvapivě – profesor Karel Bezouška, jehož kariérou i zdravím otřásl případ nočních záměn laboratorních vzorků.

Související články:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!