Lidovky.cz

Při zateplování vsaďte jen na dvojí výhru

  12:41

Obavy, že v programu Zelená úsporám bude chybět několik miliard, jsou zbytečné. Ještě v lednu přijde masivní finační injekce.

Program Zelená úsporám začal v dubnu 2009 za tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka. foto: © ČTKČeská pozice

Ještě před dvěma měsíci se očekávalo, že vyhlášená prověrka přidělování dotací z projektu Zelená úsporám vyloučí neoprávněné žádosti a ušetří pro další zájemce tři až pět miliard korun. Dopadá to však obráceně. Ještě nebylo zkontrolováno čtrnáct tisíc žádostí a už se naopak jeví tří- až pětimiliardový převis. Ministerstvo životního prostředí začíná uvažovat, že by příspěvky krátilo, aby se dostalo na všechny registrované žadatele.

Dovolíme si však předvídat, že ještě v lednu, než bude zastavený program znovu spuštěn, přijde několikamiliardová injekce z čerstvého prodeje kjótských kreditů, z nichž je celý program Zelená úsporám financován. Počet přijatých žádostí se nejspíš dostane do vymodlené rovnováhy s vyhrazenými penězi.

Kde se ty peníze berou?

Něco natolik výjimečného, jako je program Zelená úsporám, tu ještě nikdy nebylo ani nikdy nebude. Všechny dosavadní dotace směřovaly do veřejné sféry, ale jen tyto peníze mohou čerpat majitelé rodinných a bytových domů. Pomoc veřejným budovám z tohoto fondu byla jen nevelkou výjimkou. Společným cílem programu je například přechod na ekologický způsob vytápění, úspora energií zateplováním či výměnou oken, ohřev vody v solárních článcích či výstavba pasivních domů. Tedy výrazná redukce emisí oxidu uhličitého v domácnostech. Nezanedbatelným průvodním jevem pro občana je zvýšení komfortu bydlení. To však není hlavním cílem pomoci, ale jen příjemným vedlejším efektem redukce emisí.

Také zdroj peněz je výjimečný. Takové ohromné úspory by si Česká republika nikdy nedokázala našetřit. Dopomohla jí k nim jednak revoluční změna roku 1989, která zastavila socialistickou výrobu pro výrobu a omezila emise, jednak příznivě nakloněný úřední šiml. Kdyby si konstruktéři Kjótského protokolu vybrali jako referenční rok 1992 nebo ještě pozdější, byli bychom chudáci. Takto máme z kjótských kreditů, „ušetřených“ vůči referenčnímu roku 1990, stále co prodávat. A naši vyjednávači, vyškolení ještě bývalým ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem, jsou ti nejlepší.

Čím dál tvrdší podmínky

Do prodeje teď vstupuje konkurence, která zaspala nebo se kvůli odcizení výtěžku předchozího prodeje kreditů stala nedůvěryhodnou. To potkalo Slováky a Maďary. Slováci se už otřepali z ostudy a snaží se znovu prodávat. Dva roky před koncem kjótského obchodování se zmátořili s nabídkou Bulhaři a Rumuni. Úspěšně prodat kredity bude proto stále obtížnější. Přesto si můžeme vsadit na to, že se to v příštím roce ještě vydaří. Naši prodejci jsou zkušení a důvěryhodní. Drobilova kauza zatím nestačila zkalit vody.

Předpovědět současný extrémní zájem o program Zelená úsporám dokázali jen nejodvážnější

Přitom právě Zelená úsporám je oním „greeningem“, který pro dosažení slušné ceny vyžadují na příklad Japonci, kteří jsou nejčastějšími kupci kreditů. Účel využití se píše do smluv a může být kontrolován. Peníze jsou nezcizitelné pro jiné účely než pro Zelenou úsporám. Noví zájemci se mohou posilovat nadějí, že přinejmenším ještě jednou bude program otevřen pro nové přihlášky.

Rozhodně to však nebude 1. únor, jak sliboval Státní fond životního prostředí při přerušení přijímání přihlášek. Úřad je zavalen přihláškami a úředníci je nestačí kontrolovat. Co je však hlavní, nemá z čeho rozdávat, přestože už do systému bylo vloženo 20 miliard korun.

Počkejte si na vzpruhu

Po zahájení v dubnu 2009 měl program Zelená úsporám pomalý rozjezd. Předpovědět současný extrémní zájem dokázali jen nejodvážnější. Za celý rok 2009 bylo přijato 3100 žádostí. V jediném týdnu před říjnovým uzavřením přijímání přihlášek v roce 2010 jich přišlo 10 425. Nyní je celkem evidováno 75 tisíc žádostí. Váhání se nevyplatilo, žádosti neschválené do 11. listopadu budou nejspíš kráceny. Dotace není nároková, a proto krácení žadatelé mohou být vděční, že stát nechce nikoho, kdo splnil podmínky, nechat stát v autu.

Předpovědět, že po lednovém vyrovnání převisu žádostí přijde ještě alespoň jedna finanční vzpruha z uskutečněného prodeje kreditů, je stejně odvážné jako tip předchozí. Přesto se čekání vyplatí. Ale jen tomu, kdo drží všechny trumfy. Kdo má dobře spočítaný energetický audit a ví, že se mu plánovaná či už provedená opatření vrátí i bez podpory. S takovým dobrým projektem má šanci uspět i po podání žádosti, a proto vydělá dvakrát.

Čekat na pomoc by v této fázi určitě neměl ten, komu energetická rozvaha vyjde dobře jen za předpokladu získání dotace. Pokud na něho finanční injekce nevyjde, bude ho čekat dluh a strádání s nedostatečným projektem.

Nejzávažnější předpovědí na „zateplovací téma“ však je, že se už myšlení lidí po takovém úspěšném programu Zelená úsporám nevrátí do sladké nevědomosti. A že se bude čím dál víc obracet k šetření energiemi na vlastní popud a za vlastní peníze. Bude z toho mít vlastní zisk a komfort. A jen tak mimochodem zároveň přispěje uhlíkové bilanci. A tak jediný rozdíl vůči Zelené úsporám bude právě v motivaci – u ní bylo šetření emisí oxidu uhličitého na prvním místě.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.