Zatímco letiště v okolní Evropě vykazují růst a některá se už dostala na předkrizovou úroveň, Ruzyně stagnujeSituace aerolinií se díky zvýšené poptávce po letecké dopravě začíná podle aktuálních informací pozvolna zlepšovat. Však také bylo na čase, protože tato branže, nesmírně citlivá na aktuální vývoj ekonomiky, utrpěla velké ztráty během doznívající hospodářské krize. K negativnímu vývoji přispěl i loňský výbuch islandské sopky, jenž ochromil létání na několik týdnů. Optimismus se však bohužel – doufejme, že zatím – netýká Českých aeroliní (ČSA). Další úbytek cestujících v prvním čtvrtletí, obsazenost leteckých spojů v průměru o deset procent nižší než ostatní Evropa, to nejsou informace, které by vyvolávaly nadšení.
Tento vývoj se samozřejmě projevuje i na pražském letišti, protože je ve svojí vytíženosti ze čtyřiceti procent závislé právě na provozu ČSA. Jestliže navíc národní dopravce stále více spojů vyřazuje z letového řádu a řadu dalších přesunuje do Bratislavy, stává se situace pomalu velmi nepříjemnou. Nelze se tedy divit, že zatímco letiště v okolní Evropě vykazují růst a některá se už dokonce dostala na předkrizovou úroveň, Ruzyně stagnuje, respektive klesá co do počtu cestujících i vzletů a přistání.
Silní hráči za humny
Pro ilustraci několik čísel. Například letiště ve Vídni se svými třemi terminály (a se čtvrtým ve výstavbě), dvěma startovacími a přistávacími drahami (s plánovanou třetí), počtem cestujících ve výši dvaceti milionů a 246 tisíci lety za rok 2010 dosahuje maxima svojí kapacity a dále se rozvíjí. Jen v prvním čtvrtletí 2011 se počet pasažérů zvýšil o 24 procent oproti stejnému období roku minulého. Toto letiště již dávno převzalo roli, kterou si chtěla osvojit Praha, a sice postavení důležitého leteckého uzlu do východní Evropy a na Blízký východ. V příštích čtyřech letech bude navíc vídeňské letiště investovat 660 milionů eur do dalšího rozvoje, z toho 300 milionů již v tomto roce.
Rovněž letiště v Mnichově, jedno z největších v Evropě s kapacitou padesáti milionů cestujících ročně, je pro Prahu velkou konkurencí. Se svými dvěma terminály a dvěma drahami (třetí v plánu) představuje obrovský letecký uzel pro stovku aerolinií s 230 cíli v 70 zemích. Ročně odbaví v Mnichově 35 milionů cestujících a 390 tisíc letů.
Ve srovnání s těmito dvěma kolosy se pražské letiště logicky jeví jako poměrně malé – dva terminály, jedna dráha, přibližně 11 milionů cestujících a 150 tisíc letů ročně. Tendence je navíc v obou kategoriích klesající, jen za první čtvrtletí 2011 ubyla další tři procenta cestujících.
Lepší časy (asi) nepřijdou
A bude ještě hůře. V červnu příštího roku totiž bude uvedeno do provozu nové velké letiště v sousedním Německu, takzvané BBI (Berlin Brandenburg International). Nahradí stávající Schönefeld a sjednotí všechny lety v oblasti Berlína i širokého okolí. Jeden velký terminál mezi dvěma nezávislými paralelními drahami přepraví zpočátku 27 milionů cestujících ročně. Do budoucna se kapacita zvýší až na 50 milionů pasažérů.
Propracovaný systém přístupových cest rozšíří spádovou oblast nového letiště v Berlíně na okruh několika set kilometrůToto hi-tech letiště bude vybaveno nejmodernějšími systémy, ať už v oblasti řízení a logistiky, tak energetické efektivnosti, jako například zpětným získáváním tepla z provozu, geotermickými technologiemi, chlazením dešťovou vodou a podobně. S jejich pomocí bude pracovat s výrazně nižšími provozními náklady, které budou přeneseny i do nabídek leteckým společnostem. Efektivně propracovaný systém přístupových cest a dopravy po železnici také výrazně rozšíří spádovou oblast berlínského letiště na okruh až několika set kilometrů. Je tedy pravděpodobné, že i plánovaný železniční koridor, na jehož trase leží spojení Berlín-Praha, přiblíží nový terminál ještě většímu počtu cestujících z České republiky.
Lokální hráč
Již v současné době používá řada zdejších pasažérů pro svoje cesty jiná výchozí letiště, než je to pražské. Cesty za lety z Drážďan, Norimberku, Mnichova, Bratislavy a Vídně nejsou výjimkami, naopak jejich počet neustále roste, a to logicky na úkor Prahy. S novým letištěm BBI dostane tento stav ještě větší dimenzi. Praha bude obklopena třemi velkými mezinárodními uzlovými letišti a bude složité se poměřovat s jejich nabídkou i podmínkami.
Na otázku z titulku existuje odpověď ano. Pražské letiště může přežít, ale už ne jako velký mezinárodní hráč, nýbrž jako lokální, popřípadě regionální letiště středního nebo menšího významu.
