Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Přežije Itálie jako jeden stát a národ?

Evropa

  6:59

Italské dluhy jsou vyšší než výkonnost ekonomiky, úmrtnost přesahuje porodnost a počet členů nové generace o třetinu nižší než předchozí.

Stal by se zázrak, kdyby například Rusko, Argentina, Řecko nebo Itálie přijaly správná politická opatření a začaly je systematicky provádět? Ekonomičtí technokrati jsou neustále přesvědčeni, že by tomu tak bylo. Tvrdí, že pokud by tyto země schválily náležité zákony a řídily se jimi, věci by se změnily.

Vzhledem k tomu, jaké tyto země jsou a jak fungují, však nemohou vyprodukovat volební většiny, které by umožnily schválit a podporovat správné zákony. A ještě méně jsou schopné je systematicky provádět v praxi. V tomto ohledu se vznáší nad Itálií velká otázka: Přežije jako jeden stát a národ?

Separatismus Ligy Severu

Úsporná opatření požadovaná Evropskou unií po Itálii, aby zvládla dluhovou krizi, totiž podporují separatistické sklony na severu země. Třetí největší politická strana v zemi Liga Severu v čele s Umbertem Bossim usiluje, aby se regiony Lombardie, Piemont a Benátsko se svými centry Milán, Turín a Benátky odštěpily od Itálie a vytvořily nový stát Padánie.

Sever dlouhou dobu zaopatřoval Řím, Neapol a Sicílii a považoval je za línější a méně průmyslové. Dle Umberta Bossiho jsou Italové ze severu potomky Keltů a etnicky se liší od zbytku Itálie. Liga Severu je přesvědčena, že Italové z jihu způsobili dluhovou krizi a následně úsporná opatření. V podstatě totéž co Severoevropané, dle nichž si Itálie a Řecko nezaslouží finanční pomoc.

Itálie možná není příliš velká na to, aby nemohla zbankrotovat, ale je příliš velká na to, aby mohla dostat finanční pomoc

Větším problémem než separatistické sklony severu však pro Itálii v budoucnu může být demografická hrozba. Podle Italského statistického úřadu byla porodnost italských žen v roce 2009 1,41 dítěte na ženu. To jsou dvě třetiny z úrovně 2,1 dítěte, která je potřebná k náhradě současného počtu Italů. A italská porodnost je pod touto úrovní náhrady obyvatel 35 let.

Existenční krize

V roce 1950 byla italská porodnost dvakrát vyšší než úmrtnost. V roce 1985 se však srovnaly. V současnosti je úmrtnost o něco vyšší než porodnost, a bude-li tento trend pokračovat, v roce 2050 ji dvakrát převýší. Itálie nejen stárne, ale i vymírá. V současnosti činí průměrný věk 43 let, přičemž v polovině tohoto století by měl být 50 let. Pokud se tento trend nezmění, přestane Itálie, jak ji dnes známe, existovat.

Itálie stejně jako většina ostatních evropských národů čelí existenční krizi. Její státní dluh vůči HDP je 120 procent, dvakrát vyšší, než připouští Evropská unie. Itálie možná není příliš velká na to, aby nemohla zbankrotovat, ale je příliš velká na to, aby mohla dostat finanční pomoc. Proto bude muset mnoho let provádět bolestná úsporná opatření, aby splatila, co si vypůjčila a spotřebovala. Pokles počtu zaměstnaných Italů a růst důchodců to však bude stále víc znesnadňovat.

Jsou-li dluhy země vyšší než výkonnost její ekonomiky, úmrtnost přesahuje porodnost a počet členů každé nové generace o třetinu nižší než předchozí, jaká budoucnost ji čeká? Právě s takovou budoucností se však Itálie bude muset vyrovnat.