Lidovky.cz

Prezidentský kandidát nestraník? Zaděláno na problém.

  9:05

Nestraníci se oproti kandidátům velkých stran ocitají v nevýhodě. Daleko více si musejí dávat pozor na informace o financování kampaně.

Prezidentská rovnice by zdánlivě mohla znít: kandidát + nestraník = úspěch. Za svou si ji vzal prozatím hlavní favorit prezidentských voleb Jan Fischer, ale i Vladimír Dlouhý. Také Jan Švejnar kvůli obavě ze zařazení do stranické stáje odmítl před časem kandidaturu za ČSSD – pokud se nakonec rozhoupe ke kandidatuře, bude pravděpodobně i on nestranickým aspirantem na Hrad. Kandidáti velkých politických stran – jako Přemysl Sobotka za ODS či Jiří Dienstbier za ČSSD – si mohli v konkurenci silných nestraníků připadat jako předem odepsaní.

Jenomže se startující kampaní se ukazuje, že nestraníci a kandidáti menších stran se ocitají (oproti Dienstbierovi či Sobotkovi) v jisté nevýhodě – daleko více si totiž musejí dávat pozor na informování o financích na svou kampaň. Sobotka jen oznámil, že strana mu přispěje 15 milionů korun, Dienstbier zase spoléhá na „desítky milionů korun“ od mateřské sociální demokracie. Nic dalšího tito kandidáti vysvětlovat (prozatím) nemusejí. Spokojíme se prostě s představou, že tyto peníze s velkou pravděpodobností pocházejí ze zdrojů, které ODS a ČSSD dostávají za své volební výsledky od státu.

Teď si vezměme, jak se na takové sponzorské sumy nadřou Fischer, Dlouhý či kandidát neparlamentní strany Miloš Zeman. A hlavně, jak složité je pro ně vysvětlovat, odkud peníze na jejich kampaň pocházejí. Musejí počítat s tím, že se okamžitě vyrojí spekulace, kdo, koho, proč, za příslib čeho v kandidatuře finančně podporuje. Z toho pramení problémy, které mohou kampaň znepříjemnit hned na začátku. A potvrzuje to středeční vydání MF Dnes, která se zaměřila na financování kampaní Fischera, Dlouhého a Zemana.

„Každý politik tvrdí, že svou kampaň financuje průhledně. Ale má to svoje hranice. Ještě před pár týdny se prezidentští kandidáti předháněli ve zveřejňování sponzorů na internetu a zřizování veřejných účtů. Teď mnozí mlží a vymlouvají se na ‚drobné dárce‘. Jak to tedy s jejich penězi je?“ ptá se autor článku Jakub Pokorný.

  • U Jana Fischera se redaktor zaměřil na směnárníka Mikuláše Švédu, který expremiérovi daroval již přes dva miliony korun a ve sponzoringu hodlá pokračovat. Zajímavé je, že Švédova firma Exchange v minulosti vedla spor s ČSOB, jejíž dozorčí radě šéfuje Švejnar.
  • Jasno není ani ve Straně práv občanů – Zemanovci (SPOZ). Strana už nyní svému čestnému předsedovi – Miloši Zemanovi – „vystrojila“ celorepublikovou billboardovou kampaň, částka prý bude zveřejněna ve výroční zprávě strany o hospodaření za rok 2012 v příštím roce v březnu. „Sponzorů je více, ale dary jsou malé, obamovské,“ uvedl místopředseda strany Martin Nejedlý, manažer ruské firmy Lukoil. Nejedlý a Lukoil by podle místopředsedy SPOZ mohli též na Zemanovu kampaň finančně přispět.
  • Vladimír Dlouhý na začátku své kampaně oznámil, že zatím disponuje čtyřmi miliony korun. Dva miliony mu poskytl majitel firmy Unicorn Vladimír Kovář. Podle MF Dnes už Dlouhého tým sehnal další sponzory, kteří zatím ale nebyli zveřejněni – podle tiskového mluvčího Jana Piskáčka bude publikován až seznam „v nějaké kompletnější podobě“.

Je zřejmé, že Fischera, Zemana, Dlouhého či Švejnara čeká náročná kampaň. Sice mají výhodu, že nebudou případně spojováni s průšvihy velkých stran, za to ale budou mít více práce s vysvětlováním sponzoringu. A budou si muset dávat setsakra pozor, protože různé nejasnosti a záhady ve financování by je v prezidentských volbách mohly přijít „draho“.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.