Prezident Svazu průmyslu a dopravy je nepoučitelný

Jiří Chýla polemizuje s výrokem Jaroslava Hanáka, že „když vložíte sto korun do aplikovaného výzkumu, získáte 250 korun zpátky“.

KOMENTÁŘ Jiřího Chýly / V únoru jsem na ČESKÉ POZICI v článku Návratnost investic do firemního výzkumu 250 procent? Pohádka! kriticky komentoval některé výroky Jaroslava Hanáka, prezidenta Svazu průmyslu a dopravy, obzvlášť pak jeho tvrzení o zázračné výnosnosti investic do aplikovaného výzkumu v podnicích, které je na první pohled podezřelé:

„Čísla z materiálů vlády. Ze 100 korun vložených do Akademie věd se vrací 12,15 koruny, z toho osm korun přinášejí projekty pana profesora Holého. Do výzkumu vysokých škol, na stokorunu, návratnost rovněž 12,15 koruny, aplikovaný výzkum v průmyslu ze 100 korun vložených 250 zpátky.“

Nebudu se opakovat, jen připomenu, že fór je v tom, že pan prezident dělil celkové výnosy podniků z přenosu technologií do praxe částkou (asi 5,5 miliardy korun), kterou stát přispívá podnikům na výzkum a vývoj. Protože tato částka představuje asi 13 procent výdajů podnikatelské sféry na výzkum a vývoj, nepřekvapí, že tímto nesmyslným postupem dostal pan prezident takové zázračně vysoké číslo.

Kdyby podělil celkové výnosy z přenosu technologií celkovými náklady na jejich získání, jak velí zdravý rozum, dostal by místo nesmyslných 250 korun zpátky jen 33 a byl by klid.

Věc je natolik krystalicky jasná, že jsem doufal, že ji pochopí i prezident Svazu průmyslu a dopravy. Jak ukazují jeho výroky v rozhovoru s Janem Žižkou na ČESKÉ POZICI z 28. května, zjevně jsem schopnosti pana prezidenta přecenil.

V části rozsáhlého rozhovoru věnované výzkumu si Hanák jako obvykle stěžuje, že „máme nejhorší podíl mezi základním a aplikovaným výzkumem v Evropě. Všude jinde je ten poměr buď vyrovnaný, nebo ve srovnání s Českou republikou opačný“. A to navzdory skutečnosti, že podle sdělení Českého statistického úřadu údaje o výdajích na výzkum a vývoj financovaných z veřejných zdrojů (státního rozpočtu) podle typu těchto činností (základní výzkum a aplikovaný výzkum a vývoj) nejsou v současné době v mezinárodním srovnání k dispozici.

Především však opakuje svoje tvrzení o výnosnosti investic do aplikovaného výzkumu v podnicích (slovo „v podnicích“ tentokrát vynechal): „Přitom když vložíte sto korun do aplikovaného výzkumu, získáte 250 korun zpátky. A to v rychlých cyklech. Tohle je z materiálu Technologické agentury. Její předsedkyně Rut Bízková mi jednoznačně potvrdila, že čísla, která v této souvislosti uvádím, jsou přesná.“

Na námitku ČESKÉ POZICE, že je „zpochybňovali právě akademici“, Hanák odpověděl: „Reagovali na ně dva profesoři a tvrdili, že nejsou pravdivá. Ale když se pak s těmi materiály seznámili, už na mě neútočili.“

Nevím, které dva profesory, kteří pochopili, že má pravdu, měl pan prezident na mysli, ale mně při čtení tohoto výroku přišel na mysl podobný výrok našeho třetího dělnického prezidenta Antonína Novotného, o němž se povídá, že na jednom zasedání ÚV KSČ vystoupil se slovy: „Někteří soudruzi říkají, že nemám pravdu, tak se podívám a vidím: Mám pravdu.“ Pokud bude tento pán radit našemu skutečnému prezidentovi, máme se na co těšit.

Počet příspěvků: 2, poslední 29.5.2013 12:00 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.