Prezident rozhodne o budoucnosti stovek obchodníků s pohonnými hmotami

Malí distributoři nafty a benzinu se obrátili na Miloše Zemana, aby nepodepisoval zákon o pohonných hmotách, který je pro ně prý likvidační.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ReutersČeská pozice

Podle oběma komorami schváleného zákona by obchodníci s naftou a benzinem měli všichni bez rozdílu zaplatit dvacetimilionovou kauci. Pro značné množství malých společností, jež podnikají poctivě, by tato podmínka byla zřejmě likvidační. Přitom zavádění vysoké kauce mělo být namířeno proti firmám, mezi nimiž se jako rakovina rozmohl způsob šidit stát na dani z přidané hodnoty. Ale ty to nepostihne, protože nepoctivé obchody tak vynášejí, že zaplatit kauci není pro podvodníky žádný problém.

Malým a středním distributorům pohonných hmot se tedy novela jeví přinejmenším nedomyšlená, a proto se domáhají nápravy prostřednictvím Společenství čerpacích stanic ČR (SČS). Prezidenta Miloše Zemana žádají, aby zákon o pohonných hmotách nepodepisoval a vrátil jej Poslanecké sněmovně. Dvacetimilionová kauce by pro značné množství malých společností, jež podnikají poctivě, byla zřejmě likvidační

Kauce samy o sobě únikům nezabrání

Šéf SČS Ivan Indráček v otevřeném dopise Zemanovi píše: „Zavedení celoplošných dvacetimilionových kaucí je opatřením, které ničemu nepomůže, ale mnohé poctivé firmy zlikviduje. Dnes již víme, že povinnost skládat kauce lze obejít a daňové úniky bude možné realizovat ve stejném modelu jako dosud. Proti daňovým podvodům tedy nepomohou,“ píše se v dopise. A Indráček z toho vyvodil: „Kauce není opatřením cíleným proti daňovým únikům.“

SČS varuje před neuváženým vytlačením poctivců z trhu s pohonnými hmotami: „Firmy, které zbohatly na podvodech, kauce snadno splatí. Z trhu budou naopak vytlačeny firmy, které obchodovaly dlouhodobě poctivě. Ty menší z nich neměly žádnou šanci v uplynulých mnoha letech získat majetek převyšující 20 milionů korun.“ A závěr jaký z toho podle Indráčka vyplývá? Formou kaucí stát pomáhá podvodníkům a likviduje poctivé podnikatele.

Za dobu projednávání zákona navíc nastala změna k lepšímu. Výkonné složky Generálního ředitelství cel a Generálního finančního ředitelství dle Indráčka v posledních týdnech prokazují, že daňové podvody lze omezit i s využitím už platných zákonů. Prezident SČS v dopise Zemanovi kalkuluje, že podvody s pohonnými hmotami od poloviny května klesly na méně než čtvrtinu původního objemu. Jeho organizace je tedy přesvědčena, že není zapotřebí přijímat mimořádná opatření, jako je kauce.Prezident SČS kalkuluje, že podvody s pohonnými hmotami od poloviny května klesly na méně než čtvrtinu původního objemu

Kolik distributorů unese Země?

Distribuce pohonných hmot je volná živnost, mohl si ji kdokoli takřka bezplatně zapsat, i když žádné obchody s palivy neprováděl. V současné době je v České republice zapsáno na 1700 distribučních firem pohonných hmot. Od zavedení kauce se oficiálně očekává, že ubude 600 společností a 1100 přežije. Indráček ovšem očekává mnohem drastičtější účinek zaváděných kaucí.

Podle něj přežije pouze do sta malých společností. Vedle řady nastrčených, podvodných nebo zbytečně zapsaných firem vsak zaniknou i stovky poctivých, na trhu dlouhodobě působících a často rodinných společností. Kauce by tedy měly zcela jiný účinek, než se předpokládá.

V diskusích argumentovali pracovníci ministerstva financí tím, proč by měly být u nás stovky distributorů, když například v Maďarsku jich stačí dvacet. Kdybychom se chtěli srovnávat s evropskými průměry, počty distributorů by se u nás mohly pohybovat od 350 do 500. Indráček pak upozorňuje na Estonsko, kde pro něco málo přes milion obyvatel slouží 180 distributorů, a to bez jakýchkoli daňových úniků.

Česko je ovšem speciální případ. Tady lze nakonec v pohonných hmotách podnikat i bez kauce i bez koncese. Podnikat bez živnostenského povolení není trestné, nikdo nic si na podvodnících nevezme.

Jak funguje podloudný systém

Není žádným tajemstvím, že první nákup nafty či benzínu do podvodného řetězce bývá v zahraničí i od velice renomovaných firem (výrobců). Nakupovat pohonné hmoty v jiných zemích Evropské unie bylo pro firmy připravené zcizit DPH velice výhodné. Zahraničnímu prodejci stačilo prohlášení, že kupující firma nebude prodávat pohonné hmoty v rámci „vývozní“ země. Přestože je v EU jednotný trh, v každé zemi jsou odlišné daňové zákony. Českému kupujícímu vzniká povinnost zaplatit DPH až po překročení státní hranice, poté, co si velikost platby sám vyměří.

S tím se dají dělat podvodná kouzla. Jestliže první kupující nakoupil palivo za 30 korun za litr, je povinován zaplatit DPH právě z této částky. Avšak když se podaří celou cisternu prodat dalšímu zájemci bez zdanění, vzniká státu velká škoda a prodejci velký nelegální zisk. Při dalším prodeji je zdaňován jen rozdíl z navýšené ceny, takže při prodeji za 30,50 koruny má další kupující povinnost danit DPH jen z padesátníku. Tím byl podvodný nákup zlegalizován a do popisovaného řetězce mohly přistoupit i poctivé firmy. Mezi až čtyřiceti! překupy jediné cisterny pak bylo obtížné zjistit podvodné chování. Nicméně strůjci podvodu nepochybně stáli i u konce tohoto řetězce, protože produkt bez daně mohl být při prodeji paliva běžným zákazníkům levnější. Od 1. ledna má stát velice účinný nástroj – za odevzdání první daně DPH kromě kupujícího ručí i oprávněný příjemce

Nejriskantnější byl první prodej dovezeného zboží, protože první firma musela rakouským, slovinským či jakým majitelům celního skladu při nákupu sdělit kontakt na český celní sklad či oprávněného příjemce. To vše kvůli druhé, státem sledované spotřební dani. Cisterna bez souhlasné odpovědi českého skladu či oprávněného příjemce nemohla opustit brány skladu. První kupující byl tedy úřadu znám, pokud se však podařilo nastrčit bílého koně, podvodníci unikli odhalení. Vůči dalším kupujícím, kteří měli v pořádku svůj dílek daně, stát nemohl mít žádné pohledávky.

Co se stalo, když se úřadům podařilo najít „prvního“ vlastníka? Neměl na zaplacení, a tak nechal podvodně založenou firmu zkrachovat. Od 1. ledna má ovšem stát velice účinný nástroj – za odevzdání první daně DPH kromě kupujícího ručí i oprávněný příjemce. Odcizit daň z přidané hodnoty se tak stalo mnohem nesnadnější a podvodů výrazně ubylo, jak zmiňuje výše šéf SČS Indráček.

Zneužívání daně z přidané hodnoty nezávisí zřejmě na počtu distributorů, ale na důsledné kontrole placení daně. Nově zavedená povinnost pro oprávněné příjemce sledovat zaplacení DPH je jedním z účinných prostředků, jak zabezpečit, aby stát nepřicházel zkrátka. Bez ohledu na to, kolik distributorů na základě volné živnosti chce zabezpečovat dovoz paliv.