Prezident nakousl téma důchodů: supluje vládu i Ústavní soud

Miloš Zeman při svém projevu před Radou seniorů ČR ukázal, že ho ohledně penzí netrápí názor vlády ani stanovisko Ústavního soudu.

Prezident Miloš Zeman se ve svém pátečním projevu na sjezdu Rady seniorů ČR zaměřil na tři klíčová témata:

  • Kritiku vládou prosazené penzijní reformy,
  • návrh na změnu způsobu valorizace penzí a
  • budování sítě hospiců za prostředky z církevních restitucí.

Třetí teze je bezpochyby chvályhodná, protože hospicy pravděpodobně umožní důstojnější dožití než dnešní léčebny dlouhodobě nemocných. U prvních dvou témat je to se Zemanovými návrhy problematičtější, podívejme se na ně tedy podrobněji.

  • Mít Zeman pravdu, mají důchodci o 1400 Kč méně

Zeman tvrdí, že pokud by občané plně využili možnosti převést část svých prostředků do takzvaného II. pilíře, přijde průběžný penzijní systém o 14 procent svých příjmů, čímž dojde ke zhoršení situace důchodců. Lze pominout, že prezident mluví o situaci, kdy by do důchodových fondů vstoupili prakticky všichni, což by opravdu znamenalo asi 40miliardový roční výpadek příjmů. Tato alternativa je totiž mimořádně nepravděpodobná.

Problém je spíš v tom, že kdyby existovala takováto přímá úměra mezi příjmy systému a životní úrovní důchodců, byli by na tom dnešní důchodci prabídně. V potaz totiž musíme vzít fakt, že už dnes do systému z výběru pojistného přichází asi o 50 miliard méně, než je potřeba. Těchto 50 miliard navyšuje deficit a dluh, ale přímý dopad na životní situaci penzistů nemá. Kdyby existovala přímá úměra mezi příjmy systému a životní úrovní důchodců, byli by na tom dnešní důchodci prabídně

Vliv na situaci penzistů mají pouze politická rozhodnutí, která stanovují způsob, jakým se penze a jejich valorizace počítají. Kdyby opravdu existovala přímá závislost výše příjmů systému a výše individuálních penzí, musely by penze hned teď plošně klesnout asi o 13 procent, což je v případě průměrného důchodu zhruba 1400 korun měsíčně. Jinými slovy, musely by penze klesnout o ty prostředky, které už dnes v systému chybějí proto, že se jednoduše vybírá méně, než se vyplácí. 

Jistě, lze namítnout, že vláda v rámci úspor sáhla ke snížení valorizace penzí. To je nepochybně pravda, ale výše řečené to nijak nevyvrací. Šlo o politické rozhodnutí, a pokud se nějaká příští vláda rozhodne emitovat značné množství dluhopisů či sáhnout k rozsáhlým úsporám v jiných částech státního rozpočtu a ušetřené peníze dát na penze, může valorizace opět navýšit. Navíc je třeba si přiznat, že pokud bude zájem o druhý pilíř takový, jaký je teď, tedy minimální, jsou obavy z výpadku 14 procent příjmů (něco přes 40 miliard korun) zcela bezpředmětné. Ve výsledku jde o strašení něčím, co evidentně nehrozí.

Navíc Zeman podle všeho vychází z názoru, že penzijní fondy jsou jakási černá díra. Byť na systému, který vláda nakonec prosadila, lze kritizovat ledacos, nijak tím nemizí fakt, že lidé, kteří do fondů vstoupili, mají nárok na penzi vyplácenou z těchto fondů. Rozdíl je kromě principu fungování už jen v tom, že o průběžný systém se stará stát, zatímco o fondový se starají soukromníci. Jak se sníží životní úroveň penzistů v důsledku toho, že budou mít penzi ze dvou zdrojů namísto jednoho, Zeman nerozebírá.  

  • Valorizací k rovnostářství

Další Zemanovo téma jsou valorizace penzí. Dnes je valorizace složena ze zvýšení malé části důchodu o fixní částku a zbytek se zvyšuje stanoveným procentem. Míra valorizace se odvozuje od inflace a růstu reálných mezd. Zeman by tento princip nahradil zvýšením o jednotnou částku bez ohledu na výši penze.  

Je logické, že postupem času by tím docházelo ke snižování rozdílů výše mezi již vyplácenými důchody. Jednoduše řečeno, jedna částka by pro důchodce s relativně vysokým důchodem znamenala drobné, zatímco pro druhého s nižším důchodem by stejná částka znamenala celé jmění. Princip, že by každý měl dostávat důchod přibližně úměrný předchozí mzdě, by tím zvolna mizel. To by se sice možná mnoha lidem líbilo, ale bylo by kvůli tomu nutné penzijní systém kompletně předělat a rovnou patrně změnit i Listinu základních práv a svobod. Zemanův nápad s valorizací by princip, že by každý měl dostávat důchod přibližně odpovídající tomu, co zaplatil, zcela popírá

Ústavní soud totiž už v roce 2010 konstatoval, že český penzijní systém má dva hlavní principy – solidarity a zásluhovosti. A dále řekl, že princip solidarity nad principem zásluhovosti neúměrně převážil. Lidsky řečeno, dostali jsme se do stavu, kdy je do značné míry jedno, kolik do systému zaplatíte, protože důchod dostávají všichni podobný. Část zákona, která to způsobovala, Ústavní soud zrušil a vláda musela narychlo vymyslet přijatelné řešení.

Zemanův nápad jde zcela proti tomu, jak ústavně zakotvený penzijní systém chápe Ústavní soud, protože by princip, že by každý měl dostávat důchod přibližně odpovídající tomu, co zaplatil, zcela popírá. Je ovšem možné, že Zeman v rámci zachování názorové kontinuity s předchozím prezidentem považuje Ústavní soud za nepřítele a jeho názory se nemíní řídit. To je sice možné, ale s pojmem „právní stát“, který je v Ústavě stejně tak jako „právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří“, to dohromady moc nejde.