Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Přetížená profesorka i senátorka Syková?

  6:00

Někteří výzkumníci pochybují, zda výjimečně úspěšná vědkyně Eva Syková dokáže skloubit vědu a řízení ústavu s vysokou politikou.

Profesorka Eva Syková vede Ústav experimentální medicíny AV ČR od roku 2001. foto: © repro www.evasykova.czČeská pozice

Profesorka Eva Syková je veleúspěšná žena. A média ji milují. Podle svých webových stránek je autorkou 855 publikací, dále pak 39 kapitol v knihách, spoludrží šest patentů a je také „nejcitovanější českou vědkyní vůbec“, jak sama uvádí. Kromě toho již od roku 2001 vede pevnou rukou Ústav experimentální medicíny Akademie věd ČR, učí též na lékařských fakultách. V dubnu dostala cenu Manažerka roku. A nově se rovněž stala senátorkou na Praze 4, když ve druhém kole porazila (jako nestraník kandidující za ČSSD) herce a podnikatele Tomáše Töpfera poměrem hlasů 52,5 oproti 47,5 procentům.

Rychle poté se ve vědecké komunitě objevily pochyby, zda může špičková vědkyně a špičková manažerka ještě navíc špičkově stíhat práci v Senátu. A výzkumníci, které ČESKÁ POZICE oslovila, jsou nejednotní. „Pokud někdo naplno vede svůj ústav, jen sotva může akumulovat tolik funkcí a postů,“ říkají jedni. Ti ostřejší hovoří o „nenasytnosti funkcí“ i „využívání mladších kolegů“, nicméně se zdráhají uvádět svá jména. Naopak jiní zástupci z Akademie věd ČR hovoří o profesorce Sykové jako o výjimečně pracovité ženě, jež dokáže delegovat práci na ostatní a své angažmá v politice tedy zvládne.

Obsáhlý článek o Ústavu experimentální medicíny AV ČR, jehož stěžejní tváří Syková zůstává, publikoval v pondělním vydání týdeník Euro. Syková v něm vysvětluje, jak se stát oceňovanou manažerkou v akademické instituci. „Máte možnost nechat ústav běžet samospádem a dělat jen administrativu. Vědci jsou celkem samostatní, takže to nějak fungovat bude... Anebo se můžete snažit lidi motivovat, vést je, pomáhat jim k nejlepším možným výsledkům, zajišťovat dlouhodobou perspektivu. To je hlavní úloha ředitele,“ tvrdí Syková, když prezentuje úspěchy „svého“ ústavu – třeba ve výzkumu kmenových buněk.

Dá se to všechno vůbec obsáhnout?

Ale pochyby o plném nasazení tu jsou. Neobává se snad Syková (68), že jí voliči vyčtou tolik souběžných aktivit, jako tomu bylo právě v Töpferově případě, jenž byl politikem, hercem, ředitelem a spolumajitelem hospody? Tak se paní profesorky tázal Jiří Kubík, zástupce šéfredaktora Mladé fronty Dnes, když s ní v říjnu vedl interview.

Bude na voličích, jak zhodnotí nasazení Sykové. Zda ji třeba nebudou hodnotit jako přetíženého „interdisciplinaristu“ Töpfera.

„Doufám, že mi to nevyčtou. Senát dovoluje senátorům, aby zastávali svá původní povolání. Dokonce si myslím, že je to dobře, aby měli kontakt se svými kolegy. Rozhodně bych si chtěla ponechat vedení Ústavu experimentální medicíny, protože myslím, že mu svým jménem a renomé prospívám a mám tady stoprocentní podporu... Ředitelování ústavu je i taková společensko-politická služba a manažerská práce. To bych si rozhodně ponechala. Ale vzdám se celé řady jiných funkcí. Nebudu už například vedoucí ústavu neurověd v Motole,“ řekla deníku profesorka Syková.

V minulém týdnu se ovšem její jméno nově objevilo v seznamu odborných garantů vznikajícího fondu České hlavy (ceny, která je udílena výjimečným vědcům) na podporu převodu výzkumu do praxe, jehož iniciátorem je investiční skupina Natland Group s dalšími podnikateli.

Dá se všechna ta expertní činnost stíhat? Je to vůbec v lidských silách? Syková, manželka bývalého předsedy Grantové agentury ČR, se před čtyřmi lety ucházela i o post předsedy Akademie věd ČR. Nyní jde Syková do politiky a bude na voličích, jak její nasazení zhodnotí. Zda ji třeba nebudou hodnotit jako onoho přetíženého „interdisciplinaristu“ Töpfera.