Ještě neutichly vášně kolem myšlenky Miloše Zemana přestěhovat českou ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, a je tu další kontroverzní vyjádření. Českého prezidenta napadlo to, co často navrhují židovští extremisté: vyřešit blízkovýchodní konflikt i tím, že palestinští uprchlíci budou usazeni do Saúdské Arábie. Nevole nad Českou republikou proto dosáhla i na Arabský poloostrov, píše Břetislav Tureček.
Miloš Zeman zvedá na blízkovýchodní aréně vášně hned na dvou frontách. Nejprve pobouřil arabské diplomaty, když v pondělí vyzval k přemístění česká ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, jak o tom jako první informovala ČESKÁ POZICE. Od Zemana se posléze kulantně distancoval i jeho vlastní aparát a kritizovali ho čeští politici.
Jenže mezitím novou aféru vyvolal paralelně otištěný Zemanův rozhovor pro izraelský deník Jediot Achronot. Pár dní před nedělním odletem do Izraele totiž Zeman navrhl, aby se izraelsko-arabský konflikt řešil mimo jiné usazením palestinských uprchlíků v monarchiích na Arabském poloostrově.
Hromadný odlet arabských velvyslanců?
„V kuloárech se kvůli tomu mluví o tom, že by všichni arabští velvyslanci mohli demonstrativně na jeden den opustit Českou republiku a odjet například do Ženevy,“ řekl ČESKÉ POZICI zdroj z jedné vlivné arabské mise v Praze.
Zeman prohodil nápad o přestěhování Palestinců už na pondělním proizraelském shromáždění v Hradci Králové – tvrdil mimo jiné, že by tak „ubylo teroristů“. Arabové ale zbystřili, až když se myšlenka znovu objevila ve středečním vydání jednoho z nejčtenějších izraelských deníků.
„Je tam dobrá hospodářská situace, a proto tamní státy mohou Palestincům poskytnout práci a bydlení,“ prohlásil Zeman v listu Jediot Achronot k ropným arabským monarchiím. „Nejhorší je situace v uprchlických táborech v Libanonu a v Sýrii. Palestinci odtud mohou odejít do Saúdské Arábie a do Emirátů. Byly by jim vytvořeny takové ekonomické podmínky, které by jim umožnily důstojný život. To je řešení, která bych navrhl.“
Jakkoli mohou znít Zemanovy argumenty o důstojném životě Palestinců logicky a humanisticky, s jejich zasazením do blízkovýchodního kontextu je na nový problém zadělánoDobrovolný či nedobrovolný odchod Palestinců do Saúdské Arábie – a to nejen uprchlíků, ale hlavně Arabů přímo z palestinských území okupovaných Izraelem – občas navrhují židovští osadníci, kteří se na zabraných územích usadili a touží po dalším rozšiřování osad. Jakkoli tedy mohou znít Zemanovy argumenty o důstojném životě Palestinců logicky a humanisticky, s jejich zasazením do blízkovýchodního kontextu je na nový problém zaděláno. O Zemanově nápadu už informují noviny v Kuvajtu, kam by chtěl některé Palestince také usadit. „Miloš Zeman předkládá ,chytré myšlenky‘ před cestou do Tel Avivu,“ zní jejich titulek. „Český prezident navrhuje usazení Palestinců v Zálivu.“
A v arabské diplomatické komunitě v Praze se ozývají i ty země, které dosud důstojně mlčely.
„Saúdští Arabové jsou mimořádně rozezlení,“ potvrdily v pátek ČESKÉ POZICI zdroje ze čtyř arabských diplomatických misí. „Saúdové byli ještě docela v klidu, když Zeman mluvil o stěhování ambasády do Jeruzaléma. Když ale navrhuje řešit palestinský problém vyvolaný Izraelem na úkor Rijádu, je to už trochu jiné kafe.“
Oběd, který mohl zahladit spory
Právě v pátek odpoledne přitom měli arabští ambasadoři možnost sdělit své výhrady Miloši Zemanovi přímo do očí. Už před vypuknutím současných rozmíšek ho totiž kolektivně pozvali na oběd do rezidence alžírského velvyslance. Byl u toho i šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček. Ten patrně využil svých zkušeností z blízkovýchodní diplomacie a vymyslel pro Zemana argumenty, jak z lapálie vybruslit.
„Pan prezident arabským velvyslancům vysvětlil, že rozhodně nechtěl Palestincům upřít jejich práva,“ řekl Kmoníček ČESKÉ POZICI. „Sdělil jim, že nápad se Saúdskou Arábií byl myšlen pouze jako cesta k ulehčení ekonomické situace Palestinců, nikoli jako součást trvalého řešení izraelsko-palestinského konfliktu,“ dodal Kmoníček.
Druhým ožehavým tématem byla otázka přesunu ambasády. „Prezident Zeman vysvětlil, že to samozřejmě myslel tak, že české velvyslanectví by se do Jeruzaléma přestěhovalo až po uzavření izraelsko-palestinské dohody, tedy ve chvíli, kdy se dá zrovna tak očekávat přestěhování českého styčného úřadu pro Palestince z Rámalláhu do východního Jeruzaléma,“ řekl Kmoníček.
Na dotaz, zda nejde o dodatečně vymyšlenou ústupovou variantu, protože takto Zeman přestěhování ambasády na proizraelské seanci v Hradci Králové jistě nemyslel, Kmoníček neodpověděl. Zdůraznil jen, že se účastníci včerejšího oběda dohodli na mlčenlivosti. To potvrdili i někteří arabští účastníci, z jejich opatrných slov ale vyplynulo, že je nová Zemanova argumentace příliš nepřesvědčila. „Vlastně šlo jen o výměnu stanovisek, a pak to skončilo,“ shrnul oběd jeden arabský zdroj.
Palestinci chtějí proti Praze postavit Ligu arabských států
Arabské protesty kolem nápadu se stěhováním ambasády navíc nejsou u konce. Přední palestinský vyjednávač Sáib Irikát měl ve středu v Jerichu schůzku s několika vysokými západními diplomaty a s čerstvým výtiskem Jediot Achronotu v ruce prý před nimi velmi rozezleně komentoval Zemanovy plány. A když v pátek český prezident obědval s velvyslanci, palestinská agentura Ma’an vydala Irikátovo oficiální prohlášení.
„Výroky českého prezidenta Zemana ohledně přesunu velvyslanectví jeho země z Tel Avivu do Jeruzaléma představují úder mírovému procesu a úsilí vynaloženému k dosažení dohody o všech otázkách konečného uspořádání, včetně budoucnosti Jeruzaléma,“ citovala agentura Irikáta. Ten prý dokonce vyzval Ligu arabských států, Organizaci islámské spolupráce a Hnutí nezúčastněných zemí ke svolání mimořádných schůzek, kde by tyto organizace probraly odvetné kroky proti České republice.
Liga arabských států (LAS) má přitom jedno radikální řešení v rukávu už déle než třicet let. V listopadu 1980 se dohodla, že arabské státy hromadně „přeruší diplomatické styky s těmi zeměmi, které uznají Jeruzalém za hlavní město Izraele, nebo do Jeruzaléma přemístí svoji ambasádu“. Tento razantní text přitom není formulací nějakého bezvýznamného podvýboru sídlícího kdesi v suterénu káhirského ústředí LAS. Jde o jeden ze závěrů summitu Arabské ligy, na kterém se tehdy v jordánském Ammánu usnesli prezidenti a panovníci arabských států.
Nejasné je i postavení západního Jeruzaléma
Miloš Zeman svým angažmá kolem Jeruzaléma bezděky upozornil ještě na jeden aspekt, o kterém se většinou neví, a hrstka zasvěcených o něm raději mlčí. To, že České republika neuznává spolu s ostatními státy mezinárodního společenství východní Jeruzalém za součást Izraele, je všeobecně známé; světová komunita toto území považuje za okupované Izraelem od šestidenní války v červnu 1967.
Miloš Zeman svým angažmá kolem Jeruzaléma bezděky upozornil ještě na jeden aspekt, o kterém se většinou neví, a hrstka zasvěcených o něm raději mlčíJenže pro Českou republiku není z právního hlediska jednoznačnou součástí Izraele ani západní část města, kde přitom sídlí izraelské vládní instituce, parlament či nejvyšší soud, a Miloš Zeman by si nejspíš právě tam představoval české velvyslanectví.
„De facto Česká republika západní Jeruzalém za součást Izraele samozřejmě považuje. K postoji de iure se ale v této věci nijak nevyjadřuje,“ řekl ČESKÉ POZICI zasvěcený zdroj z české diplomacie. Následně situaci převedl do srozumitelnější řeči: „O konečném statusu Jeruzaléma se ještě nerozhodlo, takže ani my nezaujímáme k uznání západního Jeruzaléma žádný postoj.“ Což nezní jako bezvýhradné uznání, kterému se těší třeba Haifa nebo Tel Aviv.
Tiskový odbor ministerstva zahraničí na dotaz ohledně Jeruzaléma v pátek odpoledne oficiálně žádnou odpověď neposkytl s odůvodněním, že k jejímu vypracování měl málo času a jde prý o velmi složitou právní otázku. Tedy nikoli o otázku jednoznačnou.
Hraje se dokonce i o zápisy do matrik
Nejasný status západního Jeruzaléma vychází z původního plánu rozdělení britské mandátní Palestiny, jak ho v listopadu 1947 odsouhlasilo Valné shromáždění OSN. Počítal s tím, že celý Jeruzalém zůstane pod mezinárodní správou a nebude součástí židovského, ani arabského státu. V roce 1948 ale vypukla válka mezi nově založeným Izraelem a jeho arabskými sousedy. Jordánsko obsadilo východní část Jeruzaléma, Izraelci západní – a o devatenáct let dobyli i východní, arabské čtvrti.
V Česku ale taková situace nehrozí: občané České republiky narození v Jeruzalémě dostávají do dokladů „Izrael“ automatickyNezáživné právní tahanice o uznání Jeruzaléma mohou mít i zajímavé dopady. Ve Spojených státech se například už léta soudí jistý manželský pár s federálními úřady o zápis místa narození jejich syna. Dnes jedenáctiletý Menachem Zivotofski přišel na svět svým americkým rodičům v západním Jeruzalémě. Požádali tedy, aby měl v amerických dokladech jako místo narození zapsáno „Jeruzalém, Izrael“. Úřady Spojených států to však ze zmíněných politických pohnutek odmítly, a hned po narození chlapce v roce 2002 zanesli do dokumentů pouze „Jeruzalém“. Životofští od té doby svádějí zatím neúspěšnou právní bitvu, aby Spojené státy uznaly západní Jeruzalém za součást Izraele alespoň v cestovním pase jejich syna.
V Česku ale taková situace nehrozí: občané České republiky narození v Jeruzalémě dostávají do dokladů „Izrael“ automaticky – a to i v případě, že přišli na svět v některé porodnici v palestinské části města, kterou Izrael okupuje.
