Moudří lidé se živí vzduchem, ranní rosou a tofu. My ostatní chodíme do supermarketů. Co všechno v přeplněných regálech číhá, v České republice od první poloviny července mapuje portál Potravinynapranýři.cz, o němž jsme referovali při jeho spuštění. Bezprostředně na to se spustily polemiky, dle našeho soudu absurdní.
Na portálu se například dočtete, že pokud jste si v uplynulých měsících vyrazili do mariánskolázeňského Tesca, získali jste tu jedinečnou možnost ochutnat Pařížský pochoutkový salát, v němž se to jen hemží mikroorganismy Listeria monocytogenes, které způsobují listeriózu, jež může vést k potratům, septickým onemocněním u novorozenců a zánětům mozku a mozkových blan u starých a oslabených osob. Anebo: hrachové lusky pražského dovozce Efes jsou tak nabouchané pesticidy, že byste po jejich konzumaci mohli v noci začít svítit.
Hledá se viník
Záměr ministerstva zemědělství je zřejmý, snaží se spotřebitelům poskytnout nástroj, s jehož pomocí mohou relativně snadno vyhledat informaci o nevyhovujícím produktu podle názvu výrobku, druhu potraviny, prodejce, země původu a distributora, a vyhnout se alespoň největším „čuňárnám“. Nový web denně navštíví téměř padesát tisíc lidi, víc než půl milionu od jeho startu. Jenže pranýř se dostal na pranýř, protože kazí život výrobcům a obchodníkům.
Ti se typicky česky navzájem obviňují, kdo vlastně za nejakostní, falšované a především nebezpečné potraviny může. A pro jistotu vyčítají novému webu, že to za ně nerozsekne. Ale proč by to měl dělat?
Nutno podotknout, že potravin spadajících do kategorie nebezpečné je na webu s přehledem nejvíce. Jenže zda mohou za nevhodné produkty spíše obchodníci, nebo spíše výrobci, na to není Státní zemědělská inspekce, jež údaje do systému vkládá, schopná zpravidla odpovědět, a proto na stánkách – celkem logicky – uvádí informace jak o výrobcích, tak o obchodnících.
To se vůbec nelíbí například prezidentovi Potravinářské komory Miroslavu Tomanovi. Kritizuje, že je u jednotlivých prohřešků na webu uváděno jméno výrobce i obchodníka i v případech, kdy vina je jednoznačně na obchodníkovi. Například jde o případy přelepování data spotřeby. Za výrobky přitom od převzetí od dodavatele zodpovídá prodejce. Navíc podle Tomana chybí vývoj případu, tedy informace o tom, zda byla zjednána náprava.
Naivně bych doufal, že dobří výrobci přestanou dodávat do špatných obchodů a dobré obchody nebudou odebírat zboží od špatných výrobců.
Když jsme se ministerstva zeptali, jak s kritikou hodlá naložit, odpověděl mluvčí Jan Žáček následovně: „Spuštění webových stránek Potraviny na pranýři je prvním krokem v této problematice a je a na úplném začátku. Ministerstvo zemědělství aktivně řeší podněty, které přichází, a do budoucna počítá s rozvojem webu i jeho vylepšením.“
Upřímně – mně osobně je to úplně šumák. Jsem rád, že jsem se díky portálu provozovanému Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí vyhnul pochoutkovému salátu plnému bakterií i jedovatým luskům. Naivně bych doufal, že se obě strany z nového projektu poučí: například dobří výrobci přestanou dodávat do špatných obchodů a dobré obchody nebudou odebírat zboží od špatných výrobců. V jiných odvětvích lidské činnosti to tak totiž funguje. Kdyby Škodovka začala prodávat automobily bez motorů, kdo by je chtěl prodávat? Stejně jako by automobilka asi nespolupracovala s prodejcem, který motory před prodejem z auta vymontuje.
Podobného názoru je i samotné ministerstvo. Podotýká, že cílem projektu je - kromě narovnání vztahu mezi zákazníkem a prodejcem - také kultivace prostředí mezi výrobci a prodejci. „Výrobci by měli mít zájem na tom, aby se jejich výrobky správně skladovaly a prodávaly, prodejci by zase měli usilovat o prodej kvalitních a nezávadných potravin,“ sdělil ČESKÉ POZICI mluvčí Žáček. Připojil k tomu dle našeho soudu podstatnou poznámku: aplikace Potraviny na pranýři je především nástrojem v rukou spotřebitelů, kteří mají mít veškeré dostupné informace a sami si je vyhodnotit.
K tomu, aby zákazník zjistil, zda je vina na straně výrobce či prodejce, nemusí být zrovna jaderným fyzikem. Pokud se dočtu, že medový dort společnosti Kremex obsahoval alergen (arašídy), který nebyl uveden na obale výrobku, s největší pravděpodobností nebudu obviňovat Kaufland, že jeho zaměstnanci dezert rozbalili a zlomyslně posypali drcenými buráky – chyba bude s pravděpodobností blížící se jistotě na straně ústeckého výrobce.
Sporné momenty ať si prosím vyřeší výrobci a prodejci sami mezi sebou. Když inspektoři objeví v Tescu „čerstvá“ vejce od Schubert Partner, na kterých je plíseň a trus, zasloužili by si preventivní pohlavek beztak oba – Tesco i Schubert. Šéf Potravinářské komory Toman má samozřejmě pravdu v tom, že by bylo dobré informovat o vývoji případu.
Edukace je nezbytná
Mezitím Státní zemědělská a potravinářská inspekce rozdává pokuty. Nekvalitní potraviny letos vyjdou společnost Tesco na 750 tisíc korun. Koncern Ahold, jenž provozuje obchody Albert, zaplatí 500 tisíc korun. Celkově inspekce rozdala od začátku roku pokuty ve výši 7,33 milionu korun. Nejvíce nejakostních, falšovaných či nebezpečných potravin na stránkách Potravinynapranyri.cz, pochází z Tesca, Aholdu a Kauflandu.
Rozhodli jsme se zeptat se zmíněných koncernů, co si o novém počinu ministerstva zemědělství vlastně myslí:
- Společnost Ahold novou iniciativu vítá. Dle ředitelky komunikace Judity Urbánkové se jedná o další krok k edukaci veřejnosti o kvalitě potravin a ta je nyní více než kdy jindy nezbytná. Domnívá se, že informovanost veřejnosti by měla být co největší a nejpravdivější a očekává, že portál bude v budoucnu také zveřejňovat odpovědnost jednotlivých článků výroby a prodeje potravin za zjištěné nedostatky.„Teoreticky by měla být vina za nesoulad složení potraviny s fakty na obalech připsána výrobci a samotný prodej po záruční době obchodníkovi.
Dalším zohledňovaným faktorem by měla být možnost nekvalitního obalu nebo jeho poškození při manipulaci s výrobkem, protože tento nedostatek zásadně ovlivňuje kvalitu balené potraviny,“ napsala Urbánková v mailu ČESKÉ POZICI a zdůraznila, že Ahold nespoléhá pouze na kontroly třetích stran a státních orgánů. Společnost v tomto roce odebrala a poslala do laboratoře několik stovek vzorků, je však nutné si uvědomit, že v prodejnách Albert nabízí 20 tisíc druhů výrobků a týdně jich prodá kolem 25 milionů kusů. - O něco ofenzivnější byla ve svém mailu Eva Karasová, jež má ve společnosti Tesco na starosti komunikaci s médii. K samotnému projektu se sice nevyjádřila, prozradila však, že počet kontrol provedených inspekčními orgány od počátku roku v porovnání s loňskem vzrostl téměř dvojnásobně. Při jedné kontrole jsou kontrolovány až stovky výrobků. Uveřejněná zjištění byla způsobena ze 69 procent pochybením dodavatele a z 31 procent pochybením vlastním.
V případě, že se jedná o pochybení dodavatele, je výrobek buď stažen z prodeje, nebo jsou zcela ukončeny jeho dodávky. „Zároveň žádáme dodavatele, aby učinil taková opatření, aby se závada v budoucnu již neopakovala,“ míní Karasová a dodává, že pochybení ze strany firmy Tesco jsou převážně způsobená selháním lidského faktoru. Jedná se například o nedodržení teplotního řetězce, interního kontrolního systému, správné rotace zboží nebo podmínek skladování. Všichni zaměstnanci, kteří jsou zodpovědní za taková pochybení, jsou opětovně školeni na důsledné provádění interních procesů. - Tiskový mluvčí Kauflandu Michael Šperl se domnívá, že mu nepřísluší vznik nových stránek Státní zemědělské a potravinářské inspekce komentovat. I on však vypíchl, že společnost dělá vše pro to, aby byla zajištěna bezpečnost zboží.
Pranýř nestačí
Zatímco se český portál nachází teprve v začátcích, v Německu své první narozeniny právě slaví obdobný projekt nazvaný Lebensmittelklarheit.de. Od českého portálu se liší tím, že pracuje především se stížnostmi samotných spotřebitelů. V minulém roce jich zaměstnanci stránky provozované spolkovou spotřebitelskou centrálou zpracovali téměř devět tisíc. Většina z nich se týkala hlavně nejasného označování potravin. „Na každou třetí stížnost výrobci zareagovali úpravou daného produktu. Ze stránky se během jednoho roku stal velmi důležitý nástroj spotřebitelů,“ raduje se šéf projektu Hartmut König.
Podobné oblibě se těší i stránky organizace Foodwatch, jež v polovině července sestavila ve spolupráci s Lebensmittelklarheit.de patnáctibodový plán proti falešným, lživým anebo nedostačujícím informacím na obalech. Foodwatch v současné chvíli řeší společně s německou ministryní zemědělství Isle Aignerovou, jak výrobce donutit, aby se v budoucnosti novým jízdním řádem začali řídit. Nezbývá než doufat, že i česká stránka se takto vyvine a nespokojí se pouze s digitálním pranýřováním.
