Přestanou být lidovci „křesťanskými demokraty“?

Šéf KDU-ČSL vypustil do éteru nešikovné vyjádření, které v této konzervativní straně může vyvolat ožehavý konflikt.

Radikální proměna v názvu Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové (KDU-ČSL)? Otázka, nad kterou si média uplynulý víkend lámala hlavu, je sice vděčné téma pro okurkovou sezonu, nikoliv však už pro tradiční a konzervativní českou politickou stranu. Začalo to rozhovorem předsedy lidovců Pavlem Bělobrádkem pro sobotní vydání deníku Právo.

Šéf KDU-ČSL v něm potvrdil, že o případné změně názvu se uvnitř strany skutečně debatuje. Jde o vypuštění slova „křesťanská“ a změnu „československé“ na „českou“.

Československá strana lidová (ČSL) vznikla v roce 1919. V prvních svobodných parlamentních volbách po pádu komunismu pak v roce 1990 kandidovala ČSL (spolu s Křesťanskodemokratickou stranou a dalšími menšími subjekty) v rámci koalice nazvané Křesťanská a demokratická unie. V dubnu roku 1992 se ČSL přejmenovala na KDU-ČSL.

„Na tohle téma jsme vedli velice intenzivní debatu. Sám jsem vytvořil určitý argumentář o změně názvu strany. Za první republiky byla strana víceméně katolická, což dnes už není pravda, za těch osmdesát let jsme se výrazně posunuli. Československá strana lidová vůbec nepotřebovala mít v názvu to slovo, to se tam dostalo spíš reminiscencí na německou CDU,“ řekl Právu Bělobrádek a doplnil: „Diskutovali jsme o tom, názory jsou v podstatě dva. Možnost, že bychom se změnili na pouze lidovou stranu, tu zůstává, ale vedení strany tento krok nehodlalo učinit. Letos v prosinci bude však nevolební sjezd, který se bude zabývat změnou stanov. Ta bude velice razantní a změna názvu strany je i součástí stanov.“

Členka Žlutého týmu: „Jde o novinářskou kachnu. Ve straně jsme vedli pouze intenzivní debatu na tohle téma, k praxi jest však daleko.“Podle serveru Novinky.cz tuto debatu uvnitř strany vyvolal takzvaný Žlutý tým, jakási platforma mladších členů KDU-ČSL, kteří chtějí stranu modernizovat. Ve svých deseti programových bodech Žlutý tým například píše: „Všichni chceme KDU-ČSL otevřít celé současné české společnosti. Vadí nám, když si lidé myslí, že KDU-ČSL je pouze stranou katolíků, pouze stranou konzervativců, pouze stranou nemoderních a moralizujících zpátečníků.“ Členka Žlutého týmu Lucie Kmentová k možnému vyškrtnutí slova „křesťanská“ z názvu Právu řekla: „Vzhledem k tomu, že nás už nevolí jen křesťané, zamýšleli jsme se nad tím, jestli to není přežitek.“

Zeptali jsme se Kmentové, zda by nebyl tak trochu hazard vyškrtnout z názvu strany adjektivum „křesťanská“, které je pro voliče jasným poznávacím znamením. „Jde o novinářskou kachnu. Ve straně jsme vedli pouze intenzivní debatu na tohle téma, k praxi jest však daleko. Titulek je věta, která je vytržena z kontextu,“ vysvětlila Kmentová ČESKÉ POZICI (narážela na titulek KDU-ČSL zvažuje přejmenování jen na lidovou stranu na titulní stránce sobotního Práva).

Je patrné, že se změnou názvu z KDU-ČSL na něco ve stylu Lidové strany demokratické s atraktivní zkratkou LSD to asi nebude tak horké. Předseda strany by ale možná měl být opatrnější, podobných vyjádření se média ráda chytají a v konzervativní straně typu KDU-ČSL mohou poměrně snadno vyvolat konflikt. A to strana, která je v předvolebních preferencích na vzestupu (podle posledního měření agentury SANEP by lidovci získali skoro osm procent hlasů) a má namířeno opět do sněmovny, opravdu nepotřebuje.

Bojí se církevních restitucí?

Nabízí se rovněž otázka, zda Bělobrádek myšlenku na přejmenování strany nevypustil mimo jiné kvůli obavě, že by lidovci mohli být strčeni do jednoho pytle s církvemi, proti kterým nyní rozehrála v rámci předvolební kampaně tvrdou válku ČSSD (například proto, že lidovci v minulosti byli důležitými aktéry vyjednávání návrhu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi).

Těžko říci. Každopádně lidovci se do debaty nad takzvanými církevními restitucemi před podzimními krajskými volbami příliš hlasitě nezapojují. Přitom by bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem strana reprezentující katolický proud české politiky o současném vládním návrhu na majetkové vyrovnání přemýšlí. Slyšet je zatím hlavně lidovecký expředseda Cyril Svoboda