Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Přepestrý životopis doktora Bátory. Od buldozeru k Dobešovi.

  11:49

Ekonomický poradce ministra školství prošel desítkami pracovních a statutárních postů. Jak se mu vedlo? A je to dostatečná kvalifikace?

Ladislav Bátora, kandidát Národní strany, se skutečně stal Dobešovým poradcem. foto: © ČESKÁ POZICEČeská pozice

Začlenění ekonomického poradce Ladislava Bátory (59)  do struktur ministerstva školství budí mračna otázek i poté, co ministra resortu Josefa Dobeše (VV) souží závažnější starosti. Proč zrovna Bátora? Co ve své profesní kariéře dokázal ekonomicky výjimečného? Jak vedl své firmy? Stačí formální – teoreticky výborné – vzdělání?

Nenápadný, vzdělaný a tak trochu ublížený, ostrakizovaný vlastenec ze staré školy...

Na úvod upozornění: Bátora není koktající hlupák ani komická šednoucí figura v obleku. Přesně takový, leč úplně falešný obraz se podařilo médiím za několik týdnů vytvořit. Především díky debatě na ČRo Radiožurnálu, kterou dále zesměšňoval týdeník Reflex. Naopak. Mgr. Ing. Ladislav Bátora, PhD., je extrémně chytrý muž (umí i čínsky), jehož mimikry jsou takové, jaké pro své vyznavače volí: nenápadný, vzdělaný a tak trochu ublížený, ostrakizovaný vlastenec ze staré školy sypající latinské citáty či Riegerova moudra. Dle informací ČESKÉ POZICE, která se pokusila zmapovat Bátorův životaběh, je precizním člověkem, neváhá se soudit (umělce Davida Černého žaloval za urážku češství kvůli jeho výrokům o „české zaprděnosti“) a disponuje pečlivě vedeným archivem, z nějž dle potřeb vytahuje dokumenty.

Filda s rudýma trenkama

Důkazem uvedeného je krok, jímž ctěnou Filozofickou fakultu UK ihned nachytal se spuštěnými trenýrkami. Vědecká rada FF UK vydala rozšafné stanovisko, v němž odmítla člověka s podobně „xenofobními“ názory. Co na tom, že neměla pro své tvrzení důkaz a že skoro polovina akademiků dle informací ČESKÉ POZICE před tímto krokem varovala. To slovo nepoužívejte, stačí jen Bátorovo odmítnutí coby „netransparentní“ osoby, říkali.

Byli přehlasováni. A několik dní na to Bátora udeřil. Na nejcitlivější místo FF UK, na její rudou minulost. „Nejsem xenofob, dokažte to, a zveřejněte, kdo byl členem KSČ,“ napsal děkanovi otevřený dopis a z archivu přiložil i svůj kárný zápis z roku 1972, kdy zde studoval anglistiku a kultury Dálného východu. Odpovědi se nedočkal a jeho obdivovatelé šíleli blahem nad „morálním políčkem“...

Chyba mudrců z Filozofické fakulty UK však nesmí zakrýt podstatnou věc. Bátora je skutečně nepřehlednou postavou, okolo níž se šíří řada zvěstí, kontroverzí a trestních oznámení, byť on hovoří o cizí zášti a konzistentnosti svých názorů. Stokrát to opakuje. A denně o tom přesvědčuje svých 1266 přátel na Facebooku, kde neváhá linkovat i sebenepatrnější zmínky o sobě, třebas z obskurních blogů Jiříka a Pepičky. Vždyť „velký vlastenec“ Bátora už byl členem nejméně čtyř stran; pravda, za téměř 30 let.

Bátora, homo politicus...

Do Československé strany socialistické (ČSS) vstoupil v červnu 1983, poněvadž usoudil, že „se ČSS v horizontu nějakých pěti let stane jedním z protagonistů protikomunistického převratu“, jak píše v internetovém životopise, o jehož pravosti nás ujistil. „Ano, je to moje dílo a stojím si za ním,“ říká dnes Bátora, který je v roce 2009 připravil pro volební kampaň do Parlamentu EU. V roce 1990 byl z ČSS vyloučen, údajně kvůli snaze o pravicové reformy, aby v září téhož roku založil Národně sociální stranu (NSS). Na podzim 1993 pak přešel do Občanské demokratické aliance (ODA), z níž odešel v roce 2001 (a začal psát čítanku českých dějin o dvanácti svazcích s názvem Česká revue: Můj národ a má vlast – jejíž ukázky o pěti částech byly k dosažení na „vlasteneckém“ serveru Národní myšlenka).

Do státní správy kandidáti Národní strany nepatří; totéž však má platit i pro členy KSČ.A konečně věc, kterou žurnalisté tolikrát citovali: v roce 2006 kandidoval jako nezávislý z prvního místa za Národní stranu do sněmovny. Protestoval prý tak proti dění v ODS. Už jen pro samotnou kandidaturu by však neměl být vhodným adeptem pro státní správu. Stejně jako jím nemají být členové KSČ. Následně vstoupil do Strany svobodných občanů, kde před dvěma roky čelil coby člen republikového výboru a „extremista“ podobnému tlaku jako dnes. Nedávno podpořil politické úsilí euroskeptické Jany Bobošíkové a její platformy Suverenita.

A také homo oeconomicus?

Tolik politická kariéra. Co však jeho nová role ekonomického poradce na ministerstvu? Má pro ni kvalifikaci? Teoreticky vynikající. „Jsem připraven, ekonomické vzdělání mám. Správě budov jsem se již věnoval,“ míní Bátora, „velkodoktor práv“, jak sám říkával. Jeho prvním úkolem měl být audit ministerských nemovitostí, pak asi personální úklid. Sám má pestrou kariéru. Snad až příliš. Začněme školami, jichž je požehnaně. Vskutku pozoruhodný je jeho rychlý úspěch v přijetí na zahraniční obchod při Vysoké škole ekonomické (VŠE) v Praze v září 1979, ač byl pouhé čtyři roky předtím vyloučen z FF UK kvůli protisocialistickému smýšlení!

Jak si vysvětluje své přijetí na extra prověřovanou fakultu? „Myslím, že názory zejména u dálkových studentů při přijímacím řízení na VŠE se v té době už nejspíš nijak do hloubky nezjišťovaly. Zkrátka měl jste doporučení zaměstnavatele. Pak to ještě chtělo umět něco málo anglicky, rusky, německy a trochu matematiky a bylo to v kapse,“ sdělil ČESKÉ POZICI Bátora.

Ono doporučení dostal ze Škodaexportu čili podniku zahraničního obchodu, takzvané „pézetky“, kde působil v letech 1978 až 1981 coby referent. „Do zahraničí jsem v době svého působení vycestoval jen jednou, do milované Budapešti,“ tvrdí. Od 29. června 1978 na něho byl u Státní bezpečnosti (StB) veden pod číslem 15 292 svazek „Láďa“, který byl 21. června 1979 zničen; nikoli archivován. Vysokou školu ekonomickou dostudoval v dubnu 1983. Po září 1987 byl ještě frekventantem tříletého dálkového studia politologie na Ústřední politické škole Československé strany socialistické, které kvůli převratu nedokončil.

Od buldozeru k řediteli za sedm let

Na přímý dotaz ČESKÉ POZICE, zda byl v kontaktu s StB nebo s rozvědkou, Bátora trochu mlživě odpovídá: „To nikdy s určitostí nevíte. Vyhledavatelé ani vyšetřovatelé při výslechu neuváděli svou ,příslušnost ke zbrani‘.Ostatně, i samotnou hodnost a funkci se člověk dozvěděl většinou až z protokolu. Taková byla doba. Ale dnes to vlastně taky kolikrát nevíte. Zda se o vás zajímá jen policie, nebo už rozvědka...“

Ředitelem závodu se stal Bátora už v 35 letech, v roce 1988.Při studiu pracoval jako strojník buldozeru – podezřívaví konspirátoři by asi navrhli teorii o „hloubkovém krytí ideálně jazykově vybaveného rozvědčíka“ – v Českých energetických závodech (předchůdce ČEZ), kde vystřídal posty směnového mistra zauhlování a vedoucího referenta. Dle svého životopisu se roku 1988 stal ředitelem v Teplárenských závodech Praha, v pouhých 35 letech, což pamětníky překvapuje. V čem mladý socialista vynikal?

„Asi to byla kombinace mých – ať už skutečných, nebo domnělých – řídících schopností a jejich neschopnosti najít nějakého komunistu, který by takovou každodenní rumařinu, jakou je správa podnikového bytového fondu, chtěl dělat,“ vypráví Bátora. Po revoluci byl náměstkem ve Středočeské energetice.

V Marouškově ČKD i Artěku

Zajímavá jsou další angažmá. V letech 1993 až 1994 byl ředitelem firmy Artia, která do ciziny vyvážela kulturní statky. V letech 1994 až 1995 pracoval jako zahraničně-obchodní náměstek ředitele úseku ČKD Holding Praha. Bylo to v době vládnutí „kapitána průmyslu“ Jiřího Marouška, jenž vyvedl z ČKD stamiliony korun. „Protože jsem na jednáních grémia otevřeně kritizoval koncepci představenstva holdingu ve věci zcizování majetku, byla mi brzy dána výpověď na základě fingované organizační změny,“ uvádí Bátora v životopise.

Inženýr ekonomie a doktor práv, která absolvoval na PF UK vynikající tisícistránkovou rigorózní prací o rwandském tribunále se jmenným rejstříkem a slovníčkem kinjarwandských termínů (2006), působil opět ve Škodaexportu, Synergonu a také jako generální ředitel Junior centra, jež pro ministerstvo financí spravovalo exsvazácký hotelový komplex – jakýsi český Artěk – u Sečské přehrady. Šéfoval mu v letech 2004 až 2006, ale tehdejší ministr Bohuslav Sobotka (ČSSD) poslal společnost do likvidace. „Likvidace firmu komerčně zničila. Byla to nejhorší varianta,“ tvrdil Bátora v roce 2007 časopisu Týden, který o areálu za čtvrt miliardy korun psal a uvedl, že se okolo něj motaly i tajné státní složky včetně Bezpečnostní informační služby (BIS).

Mezi sinology se povídá, že i Bátora byl v kontaktu s „Biskou“, pro kterou prý tlumočil z čínštiny. Je to jen drb, nebo pro BIS překládal? „No, rád bych. Eventuálně. Proč ne... Když by to bylo pro dobrou věc. Jenže moje bohužel VŽDY jen elementární – a dnes navíc i ty už léty zvetšelé – znalosti by na to určitě nestačily. Moderní čínštinu jsem totiž studoval pouze jako druhý povinný dálnovýchodní jazyk u profesora Jaromíra Vochaly a pak ještě něco přes rok u profesora Oldřicha Švarného po návratu z vojny,“ vysvětluje Bátora, aniž by řekl ano, nebo ne.

Kromě vedoucích postů v řadě firem působil i v bezpočtu dozorčích rad a představenstev. Ve stručném výčtu jen firmy, jež už skončily v likvidaci: GMA71 (působnost 1992 až 1994), Artia (1994 až 1995), DMA Hořovice (1994–1995), Lokomotivka (1995), Junior Centrum (2000–2005) a Stavocentral (2005–2006). S Vyšší odbornou školou publicistiky (VOŠP) se coby zástupce ředitele rozcházel v roce 2003 ve zlém; odehrála se i soudní řízení.

Které angažmá dnes Bátora hodnotí jako své manažersky nejúspěšnější? „Za svůj největší pracovní úspěch pořád považuji – a asi to už tak zůstane napořád – vybudování Závodu služeb v Teplárenských závodech Praha, kdy jsem během tří let připravil podmínky, aby se z oddělení o sotva deseti lidech stal k 1. lednu 1988 samostatný závod spravující posléze okolo dvou tisíc bytů, několik rekreačních středisek a bůhví co ještě,“ říká Dobešův poradce.

Haider a LePen jako vzory?

Na jednoho člověka poměrně pestrá minulost. K té se přidává i role přísedícího u obvodního soudu na Praze 7 z let 1995 až 2003, jež skončila kvůli dalšímu „lynči“. Časopis Respekt publikoval 29. října 2003 článek „Život a doba přísedícího Bátory“, v němž autor tvrdil, že o výši trestů u pachatelů romského původu rozhodoval Bátora jako nacionalista podjatě. Zazněl i údajný Bátorův výrok: „Pokud bych se měl s někým ztotožnit, byl by to určitě Jörg Haider nebo Jean-Marie Le Pen,“ jenž dotyčný popřel.

Citace s Haiderem a LePenem padla. Není to informace z druhé ruky.Novinář Jiří Sobota, autor článku, si za touto větou stále stojí: „Jde o přímou citaci, s panem Bátorou jsem absolvoval asi hodinový rozhovor. V žádném případě se nejedná o informaci z druhé ruky,“ sdělil ČESKÉ POZICI reportér Sobota. Bátora vzpomíná, že šlo pouze o popisek pod fotografií. „Bylo to trochu jinak. Řekl jsem tehdy (myslím, že na otázku, zda jsou to moje vzory), že kdybych byl rakouský nebo francouzský nacionalista, jistě bych volil Haidera, respektive Le Pena. Ale těžko se přece můžu ztotožňovat s Haiderem, který má naprosto odlišný pohled na odsun sudetských Němců, a o Le Penovi toho moc nevím, přinejmenším si nepamatuju, že bych od něho něco kdy četl,“ vysvětluje Bátora, který prý lituje toho, že se v této věci nesoudil. Na post přísedícího však rezignoval.

Už v roce 1996 se Bátorovo jméno objevilo v novinách. Dle deníku Právo podal trestní oznámení na tajemníka Romského demokratického kongresu Ivana Veselého. „Jedná se pravděpodobně o první případ, kdy byl z rasové nesnášenlivosti nařknut Rom,“ stálo v listě, protože Veselý prohlásil o gádžích, že jsou pitomci. Odtud zřejmě pramení trvalá nevraživost neziskových organizací k Bátorově osobě; aktivní bývá sdružení Romea.

Naopak stálé přilnutí k prezidentu Václavu Klausovi je zjevné i z dopisu v LN (1. prosinec 1997), kdy Bátora píše ve věci demonstrací na podporu expředsedy vlády Klause, jež se nelíbily Václavu Havlovi. Padla i slova o pravicové lůze. „Děkuji vám, pane Havle, že vaše konečně upřímné a jednoznačné vyjádření mi umožňuje, abych vám tlumočil, že nejsem sám, kdo je již delší dobu zhnusen naopak vaším pokryteckým jednáním.“ V roce 2007 pak v LN prezidenta Klause pochválil za statečný postoj proti Kaplického „blobu“ a dodal: „Proti ideji ideu, ale proti pěsti pěst!“ Karty sympatií byly tedy rozdány jednoznačně.

Přiznejme, že Bátora má blyštivé teoretické vzdělání a zkušenosti z řady firem. Kde však jsou úspěchy a zkušenosti, které by se reálně hodily na moderní ministerstvo 21. století? Co ví Bátora coby odpůrce Evropské unie o evropských fondech, které jsou nyní na ministerstvu školství reálným ekonomickým problémem? Nebylo by logičtější pořídit si respektovaného a chytrého ekonoma moderního střihu?

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...