Jak se pomalu, leč neúprosně blíží rok 2015, kdy armádě končí pronájem nadzvukových letounů JAS-39 Gripen, objevují se na nebi zvláštní otazníky.
- Tak například ministerstvo obrany připravuje materiál o ochraně vzdušného prostoru České republiky po zmíněném roce. O potřebě supersoniků ostatně hovoří Bílá kniha o obraně.
- Proti tomu probleskují opačené myšlenky: Vzhledem k rozpočtovým škrtům není vůbec jisté, jestli se vláda k myšlence, že bychom si vzdušný prostor měli střežit sami, nakonec přikloní, a budeme se muset obejít zcela bez stíhaček.
- A konečně je tady otázka: Jakých stíhaček? Jak zjistila ČESKÁ POZICE, premiér Petr Nečas údajně tíhne k „americkému“ řešení.
Strategické hrátky s Američany
Ke komplikovanosti rozhodování přispívá i nedořešená minulost. Do debaty o tom, jakými stíhačkami by měli Češi v budoucnu létat, se vedle odborných argumentů promítají korupční podezření z let 1999 až 2001. Britské úřady vyšetřovaly, zda obchodní praktiky britsko-švédského konsorcia BAE Systems/SAAB, jež chtělo české vládě prodat 24 stíhaček JAS-39 Gripen za 60 miliard korun, provázela korupce. Zakázku za desítky miliard, jíž prosazoval tehdejší premiér Miloš Zeman (Strana práv občanů Zemanovci, dříve ČSSD), však nepodpořila horní komora českého parlamentu a následně ji zastavil kabinet Vladimíra Špidly (ČSSD). Místo nákupu kabinet v roce 2003 se švédskou vládou dojednal pronájem čtrnácti gripenů, za něž Česko zaplatí necelých 20 miliard korun.
České úřady loni požádaly Britský úřad pro vyšetřování podvodů a korupce (SFO) o zaslání materiálů ke kauze BAE Systems, jež Britové nasbírali během vlastního zkoumání zbrojních kontraktů této firmy ve světě. Požadované podklady dorazily do Česka v srpnu.
Podle informací ČESKÉ POZICE souvisí tlak na obnovení vyšetřování korupce z přelomu tisíciletí se snahou znevýhodnit postavení gripenů v budoucím tendru
Podle informací ČESKÉ POZICE souvisí zjevný tlak ministerského předsedy na vyšetření korupčních podezření se snahou znevýhodnit postavení gripenů v budoucím tendru. Petr Nečas měl s gripeny problém již v minulosti. „Gripeny dosud nebyly vyzkoušeny v boji, nekomunikují s technikou států NATO, mají poloviční dolet než třeba stroje F-16, neumí tankovat za letu,“ prohlašoval Nečas. Letos v červnu pak naznačil, že nedořešené vyšetřování BAE Systems může zkomplikovat účast gripenů v zvažovaném tendru. „Velmi těžko si dovedu představit situaci, kdy vrcholný státní úřad spojenecké země konstatuje, že se domnívá, že došlo ke korupci při prodeji zbraňového systému, a my se zatváříme jakoby nic a ten zbrojní systém od týchž dodavatelů budeme po vypršení smlouvy provozovat znovu,“ prohlásil premiér. Kvůli vyšetřování BAE Systems dokonce kvůli poskytnutí poznatků britských vyšetřovatelů žádal o spolupráci britského ministerského předsedu Davida Camerona.
Je razantní snaha o důsledné prošetření korupce u tohoto vybraného armádního nákupu projevem transparentnosti české vlády? Vysoce postavení lidé z ministerstva obrany ČESKÉ POZICI řekli, že důvod může být jiný. Nečas by prý rád dostal do hry americkou konkurenci gripenů, a sice stroje F-16 od firmy Lockheed Martin nebo F-18 od Boeingu. A proto hledá způsob, jak tlačit BAE Systems do kouta. (Jiné zdroje vysvětlují Nečasovu preferenci snahou získat výhodnou vyjednávací pozici vůči výrobci gripenů. Je totiž téměř jisté, že rozhodnutí musí padnout ještě za vlády jeho kabinetu.)
„Američané vyřazují F-16, protože přecházejí na stíhačky F-35. Budou mít tisíce strojů, které chtějí ve světě udat. Budou je proto spojencům nabízet v úhledných balíčcích za výhodné ceny,“ prozradil ČESKÉ POZICI zdroj blízký ministerstvu obrany, který si však nepřál být jmenován.
Načasův mluvčí tuto možnost odmítl. „Pan premiér opakoval, že je nutné udělat důkladné analýzy, zda a jaké by mělo vzdušné letectvo být. A že není s rozhodnutím kam spěchat. O žádné preferenci nehovořil. Nechci jakkoli reagovat na ,proslýchá se‘, rozhodující jsou prohlášení premiéra Nečase,“ napsal ČESKÉ POZICI Jan Osúch.
Mezi stíhačky, o něž ministerstvo obrany v minulosti jevilo zájem, patří vedle gripenů a F-16 či F-18 rovněž letoun Rafale francouzského výrobce Dassault a supersonik Eurofighter Typhoon vyvinutý konsorciem firem EADS, Alenia Aeronautica a BAE Systems.
NATO nedopustí „díru“ nad Českem
Expremiér Vladimír Špidla, jehož kabinet rozhodl o pronájmu čtrnácti gripenů v roce 2003, ČESKÉ POZICI řekl, že nejrozumnější by bylo ponechat si švédské stroje. Mají relativně nízké provozní náklady a dobré technicko-taktické parametry. (Rozhovor s Vladimírem Špidlou je v plném znění připojen k tomuto článku.)
K myšlence, že Česká republika by se obešla bez vlastních supersoniků Špidla v rozhovoru poznamenal, že Severoatlantická aliance by nedopustila, aby nad Českem vznikla „díra“ o rozloze 80 tisíc kilometrů čtverečních. Špidla se domnívá, že bychom si museli pronajmout služby letectva cizí armády, přičemž nejpravděpodobněji by nad našimi hlavami létali Němci a Poláci.
Piloti by preferovali gripeny
„Díky gripenům a umu pilotů a také všech příslušníků letectva jsme se stali respektovanou součástí v rámci NATO. Spokojenost je tedy maximální,“ vychválil letadla pro ČESKOU POZICI brigádní generál a velitel vzdušných sil Jiří Verner.
Pokud by vojenští piloti měli po roce 2015 létat na odlišných strojích, museli by projít přeškolením, které trvá až dva roky
V argumentaci se Verner liší od Nečasova mluvčího v tom, že není kam spěchat. Podle šéfa armádních pilotů by případný přechod na jiný typ stíhačky vyžadoval minimálně dvouleté období pro výcvik a přípravu pozemního personálu. „To není odhad, to jsou zkušenosti získané od rakouských a německých kolegů letců,“ dodal Verner. Vedle výcviku by se musela přebudovat rovněž pozemní základna.
„Logistika je ušitá na míru a změna typu sebou přináší další náklady, které rozhodně nejsou zanedbatelné. Logistické zabezpečení desetiletého pronájmu gripenů navíc funguje téměř bezchybně, osobně neznám podobný kontrakt ze současnosti a ani minulosti, který by byl takto vyladěn,“ upozornil ČESKOU POZICI Verner. Kupříkladu letecká základna v Čáslavi musela kvůli gripenům projít modernizací, za niž ministerstvo obrany zaplatilo 1,7 miliardy korun.
Za pravdu dává veliteli vzdušných sil i vojenská literatura. Z ní vyplývá, že cena letecké techniky je rozdělena přibližně v poměru 60 ku 40 procentům. První část tvoří náklady na pozemní vybavení a zbytek – tedy menší část celkové ceny – výdaje na nákup letadel.
Skutečnost, že s gripeny panuje všeobecná spokojenost, potvrzuje i ministerstvo obrany. „Do současnosti české letouny gripen nalétaly více než 12 350 letových hodin, což plně odpovídá požadavkům české strany. Významnou výhodou smluvního vztahu je plné logistické zabezpečení švédským dodavatelem, které je v ceně pronájmu,“ sdělil ČESKÉ POZICI Jiří Caletka z tiskového odboru ministerstva obrany.
Vladimír Špidla: Pro gripeny hovoří technicko-taktické parametry
Na budoucnost nadzvukového letectva se ČESKÁ POZICE zeptala Vladimíra Špidly, bývalého sociálnědemokratického premiéra a evropského komisaře, který rozhodl o pronájmu čtrnácti strojů JAS-39 Gripen. Podle Špidly tehdy srovnání F-16 a gripenů mluvilo jednoznačně ve prospěch švédských strojů, což mimo jiné dokazuje i polská zkušenost.
ČESKÁ POZICE: Vaše vláda před osmi lety rozhodla o pronájmu gripenů od konsorcia BAE Systems/SAAB. Mohou podle vás informace z vyšetřovacího spisu Britského úřadu pro vyšetřování podvodů a korupce, který si úřad vedl na společnost BAE Systems, nějaký způsobem ovlivnit vyšetřování aktivit této firmy v Česku?
ŠPIDLA: Předpokládám, že to rozeberou orgány činné v trestním řízení, uvidí se, jestli z toho něco vytáhnou. Nemyslím si však, že by tyto informace přinesly něco zásadního a nového. Týkají se totiž návrhu, který odmítl parlament. Vyšetřování se nevztahovalo na pronájem gripenů. Ten se odehrál ve vztahu české vlády a vlády Švédského království. Se žádnou zbrojovkou se tehdy nejednalo.
ČESKÁ POZICE: Současná vládní koalice bude v září projednávat zprávu o protivzdušné ochraně státu a budoucnosti nadzvukového letectva. Měli bychom si vůbec ponechat supersoniky?
ŠPIDLA: Podle mě musí vláda říci, jestli máme mít stíhačky, nebo ne. Pokud kabinet řekne, že ano, po mém soudu by měla setrvat u gripenů. Podle zpráv, které se ke mně dostávají, se tyto stroje ukázaly jako dobrá letadla. Švédové dodrželi všechny smlouvy, které jsme měli domluveny. Podle mě jde o nejlevnější a nejlepší řešení. Pro nákup jiných typů se budou hledat argumenty těžko.
ČESKÁ POZICE: Jaké argumenty přesvědčily vás, abyste pro české vojenské piloty pronajal gripeny?
ŠPIDLA: Rozhodly technicko-taktické parametry. Jinými slovy – jak letadla létají. Dalším kritériem byla pořizovací cena a provozní náklady. Divil byste se, jak obrovské rozdíly jsou v nákladech na jednu letovou hodinu. Pamatuji si to přibližně a nemůžete mě brát za slovo, ale gripeny mají několikanásobně levnější letovou hodinu než například americké stíhačky F-16.
Svoji roli při rozhodování dále hrály také technická pomoc, výcvik pilotů a vztah mezi letovým časem a dobou nezbytnou pro přípravu letadel. U posledně jmenované kategorie si vzpomínám, že gripen měl nejkratší dobu údržby v porovnání s dobou operačního nasazení. Důležité jsou i další ujednání typu offsetů a politických dohod.
ČESKÁ POZICE: Jak by tedy měla vláda postupovat v případě, že se rozhodne zachovat nadzvukové letectvo?
ŠPIDLA: Především by měla udělat analýzu toho, jak efektivně používá gripeny. Když tuto mašinu naše armáda používá skoro deset let, bylo by na místě, aby se zpracoval dokonalý rozbor zkušeností. Výsledek by se měl porovnat s analýzou jiných armád, které používají odlišné typy letadel.
ČESKÁ POZICE: S kým by měli Češi nasazení gripenů porovnat?
ŠPIDLA: Například s Poláky, kteří si koupili stíhačky F-16. Nadzvuková letadla mě vždy zajímala. Čas od času jsem se proto ptal, jak si v jednotlivých zemích vedou. Podle mých informací mají Poláci s letouny F-16 problémy. Stručně řečeno, moc s nimi nelétají. Mají nevhodně dlouhou dobu mezi údržbou a letovým nasazením.
ČESKÁ POZICE: Proč se vůbec vaše vláda rozhodla pro zachování nadzvukového letectva?
ŠPIDLA: Chtěl jsem, abychom si udrželi určité postavení v rámci NATO a dokázali si ochránit vzdušný prostor sami. Kdybychom si totiž nehlídali vzdušný prostor sami, aliance by tu nenechala díru o rozměrech 80 tisíc kilometrů čtverečních. Museli bychom si pronajmout služby letectva jiné armády. Nejpravděpodobněji by přicházeli do úvahy Němci nebo Poláci. Samozřejmě, že by šlo také o cenu. Stát, který by letadla takto Česku pronajal, by si to nechal zaplatit, aby na tom netratil.
Specifickým důvodem byla rovněž bezpečnost letového provozu. Nešlo přitom o ochranu před nějakým terorem. V hustém civilním letovém provozu se obvykle dvakrát za rok přihodí situace, že nadzvuková stíhačka doprovází civilní letadlo v nouzi. A to dokáže právě jen stíhačka. Nikdo jiný nestihne nastoupat do jedenácti kilometrů a předhonit objekt, který letí rychlostí osm set kilometrů za hodinu.
