Lidovky.cz

Překresluje se česká politická mapa levicovým štětcem?

  21:14

Dle průzkumu SANEP klesají volební preference ČSSD, ODS a TOP 09 a rostou KSČM a neparlamentních stran. Jiné agentury to zatím nepotvrzují.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

výsledků aktuálního průzkumu volebních preferencí společnosti SANEP vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Kdyby měly příští volby do Poslanecké sněmovny dopadnout, jak tento průzkum – provedený mezi 1. a 6. červnem 2012 a zveřejněný 13. června – ukázal, na české politické scéně by nezůstal kámen na kameni. Perspektiva, jež na nás mrká z čerstvých dat a vývodů SANEP, představuje skokovou změnu oproti snímkům politické situace, jež pořídily na českém trhu politických výzkumů léta působící společnosti CVVM, STEM, Factum invenio či Median.

Tito „staří kozáci“ pracují metodou „face to face“ – jejich tazatelé v terénu osobně hovoří s respondenty vybranými z takzvaného panelu, což by měla být statisticky a sociodemograficky věrná zmenšenina obyvatel České republiky. Navíc kvalitu svých panelů průběžně kontrolují a ověřují jejich funkčnost, což je kromě jiného finančně značně nákladné, ale v posledku se vyplatí. Některé nedostatky panelu lze sice matematicko-statistickým „vážením“ opravit, nicméně je-li jich více a hlubší povahy, mohou způsobit, že některé průzkumy „ujedou“. Je to něco podobného, jako když dům nemá pořádné základy.

Tajnůstkářská agentura

Na rozdíl od metody „face to face“ používané „starými kozáky“ jde v případě SANEP o „exkluzivní internetový on/off-line průzkum“ na vybrané skupině 10 558 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku od 18 do 69 let. V rámci respondentního panelu 200 tisíc registrovaných uživatelů (!?) bylo dotázáno 24 619 osob. Z tohoto počtu byl následně oddělen vzorek 10 558 rozhodnutých voličů (56,8 procenta v průzkumu dotázaných), což byl základ pro stanovení volebních preferencí. Ty se vypočítávají z takzvaných stranických preferencí (rozumí se z rozhodnutých, v tomto případě 10 558 respondentů) tak, že se tyto preference vynásobí určitým koeficientem, jenž je střeženým know-how každé agentury.

Předpokládejme, že SANEP dodržuje standardní postupy, byť je to agentura poněkud tajnůstkářská a do své „kuchyně“ si nenechá nahlédnout

„Staří kozáci“ obvykle pracují se souborem respondentů od 900 do 1200 osob a vypočítávají volební preference jen ze vzorku rozhodnutých voličů, nakonec s počtem 600 až 700 dotázaných. Pro validní průzkum volebních preferencí v celostátním měřítku je to ze statistického hlediska počet dostatečný, pokud příslušná agentura dodržuje standardní postupy při formulování a kladení otázek, jejich sběru a vyhodnocování odpovědí. Předpokládejme, že je dodržuje také SANEP, byť je to agentura poněkud tajnůstkářská a do své „kuchyně“ si nenechá nahlédnout.

V dobré víře to předpokládejme, přestože nic netušíme o tom, jak rekrutuje respondenty pro ten či onen výzkum z takového fantaskního zástupu 200 tisíc registrovaných uživatelů. Vše se děje pomocí internetu, uživatelského hesla a e-mailové adresy, ale jen SANEP ví, jak rozliší například 18letého syna, jeho 40letou maminku a 65letého dědečka, kliknou-li svoji preferenci s použitím téhož hesla, jež si navzájem sdělí, a téže e-mailové adresy. Pokud by se to rozlišit nedalo, zastoupení mužů, žen a různých věkových kategorií v souboru respondentů by nevyhovělo zásadě statistického kvótního výběru a výsledkem by byl „ujetý“ průzkum.

SANEP

Středisko analýz a empirických výzkumů (SANEP) je on-line výzkumným internetovým střediskem veřejného mínění v ČR. Informace získává od registrovaných uživatelů. Majitelem agentury je internetové vydavatelství Play Net, které je vydavatelem webu prvnízprávy.cz. Majitelem je Jan Fulín. SANEP je partnerem Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky. A členem mezinárodní aliance výzkumných agentur Alliance of International Market Research Institutes (AIMRI).

Dvě otázky

Škoda toho tajnůstkářství střediska SANEP! Jeho metoda bude totiž relativně levná, ale přitom rychlá, a mohla by poskytnout téměř bleskové odpovědi na aktuální otázky. Výsledky SANEP by měly postaráno o širokou publicitu, čemuž nyní tak není.

Co když se křivky volebních preferencí s určitým časovým posunem zalomí „starým kozákům“ podobně jako počátkem června výsledky SANEP?Vraťme se však k výsledkům průzkumu volebních preferencí zveřejněných SANEP. Ten totiž možná právě díky vysokému počtu dotázaných a internetové on/off-line metodě průzkumu jako první z agentur zachytil výraznou změnu, ba v mnohém zlom trendů vývoje volebních preferencí, jenž bude-li pokračovat, mohl by vyústit v opětovné, a na rozdíl od podzimních voleb 2010 příště už v zásadní překreslení politické mapy ČR.

Jiné agentury zatím žádný zvrat nesignalizovaly. Nicméně co když se, jak to u výzkumů tohoto typu bývá, dočkáme „fázového posunu“, tedy toho, že křivky volebních preferencí se s určitým časovým posunem zalomí „starým kozákům“ podobně jako počátkem června výsledky SANEP? A na co bychom se pak měli připravit, pokud by se česká politika měla ubírat koridorem naskicovaným agenturou SANEP? Čtenář nechť promine něco čísel, jež nelze vynechat, nemáme-li se vznášet v oblacích.

ČSSD a KSČM

Před vypuknutím kauzy Davida Ratha se podle SANEP volební preference ČSSD pohybovaly na 27 procentech, ale do 6. června spadly o 4,3 procentního bodu. Přitom průzkum agentury Factum Invenio ukončený 27. května konstatoval jen mírný úbytek příznivců ČSSD. STEM operující v terénu mezi 12. a 21. květnem však už zaznamenal k 15. květnu propad ČSSD z 28 na 25 a v následujících dnech až na 21 procent, čili o sedm procentních bodů!

Rathovo vystoupení v Poslanecké sněmovně a zveřejnění dalších odposlechů udržuje jeho kauzu v obrátkách a kompetentní státní zástupce začal navíc zkoumat její případnou souvislost s financováním volební kampaně ČSSD. To jedno s druhým znamená, že pokles preferencí sociální demokracie zaznamenaný počátkem června SANEP může ještě pokračovat. A pokud budou v souvislosti s rozdělováním evropských dotací také provedeny hloubkové audity nejen ve Středočeském, ale i ve všech krajích, v nichž vládnou sociálnědemokratičtí hejtmani, a zjistí-li se i v nich závažné nedostatky, mohou být podzimní volby do krajských zastupitelstev pro ČSSD jak obtížnou zatěžkávací zkouškou, tak v případě významné ztráty pozic v krajích i zlomovým okamžikem.

Pokles preferencí sociální demokracie zaznamenaný počátkem června SANEP může ještě pokračovat

Podle volebních preferencí SANEP vztahujících se k volbám do sněmovny je druhou stranou na pomyslném žebříčku KSČM s podporou 19,9 procenta příznivců. To znamená, že ji od ČSSD dělí necelé tři procentní body. SANEP tvrdí, že je to důkaz o přechodu části voličů ČSSD ke KSČM, což prý ukazuje na „jasnou voličskou poptávku po levicových stranách. Tento trend potvrzuje i stoupající voličský zájem o SPOZ (Stranu přátel občanů – Zemanovce – pozn. red.), která by s aktuálním ziskem 5,5 procenta hlasů získala 14 poslaneckých křesel. Mírný nárůst volebních preferencí je patrný i u další levicové strany bývalého premiéra Jiřího Paroubka LEV 21 (3,2 procenta). Levicové strany v čele s ČSSD a KSČM by tak v červnu jednoznačně opanovaly Poslaneckou sněmovnu.“

Mechanické představy

SANEP má i nemá pravdu! Nepochybně je tomu tak, že voličská poptávka po levicových stranách je nasnadě, je-li u moci pravicová vláda prosazující nepopulární reformy a obtěžkaná aférami včetně jejich tušeného korupčního pozadí. Část voličů ČSSD za této situace jistě přešla ke KSČM, leč – dodáváme my – nejspíš to nemá co dělat s mírou levicovosti obou stran, nýbrž s tím, že komunisté jsou radikální, protirežimní opozicí a vyhovují těm voličům, pro které je opozičně reformní ČSSD „slabý čajíček“.

Podobně diskutabilní je názor SANEP, že „jasnou voličskou poptávku po levicových stranách“ potvrzuje i nárůst preferencí SPOZ nad pětiprocentní hranici a Paroubkovy strany Národních socialistů – levice pro 21. století (LEV 21) nad tři procenta, z nichž by se případně mohla vyhoupnout do sněmovny. SPOZ je totiž „ode všeho něco“, ale rozhodně ne jednoznačně levicová strana! Sice by chtěla „nasávat“ hlasy někde mezi ČSSD a KSČM, leč kvůli svému čestnému předsedovi Miloši Zemanovi, který chce kandidovat na prezidenta s široce přijatelnou image, si levicovou jednoznačnost nebude moci dovolit.

Pokud by se volební preference měly dál ubírat tímto směrem, ODS by mohli i její skalní příznivci odepsat jako stranu nezpůsobilou být u moci a obhajovat jejich zájmyCo se týká Národních socialistů – levice pro 21. století, plný název strany říká vše. Jiří Paroubek je socialista, navíc národní. Za první republiky bývali členy a voliči národně socialistické strany příslušníci středního stavu a zejména státní zaměstnanci. Dnes bude Paroubek operovat kdesi na pravoboku sociální demokracie, ale že by „vyztužoval“ levici, to opravdu jen těžko! Shrnuto, představy SANEP o levici se jeví poněkud mechanické a jako by prozrazovaly malou znalost fenoménu levice a levicovosti naší doby.

Druhořadé postavení pravice

Se SANEP však lze souhlasit, že „celková atmosféra ve společnosti nepřeje pravicovým stranám“. Není to ovšem jen „vinou korupčních afér a negativně vnímanými reformními zákony a úspornými opatřeními“, proč pravice ztrácí i své voliče, ale také – troufáme si výzkumníky doplnit – letitou ideovou mělkostí těchto stran, zřetelnými rozpory mezi jejich slovy a skutky, opotřebovaností jejich elit a v některých případech slabým leadershipem.

SANEP naměřil 14,2 procenta volebních preferencí ODS a jen 8,7 procenta (!) TOP 09, což znamená, že kdyby takto dopadly příští volby do sněmovny, pravice by se v ní ocitla v druhořadém postavení. A jak uvádí SANEP, většinovou vládu by nedala ODS dohromady ani velkou koalicí s ČSSD, a to už je co říci! Pokud by se volební preference měly dál ubírat tímto směrem, ODS by mohli i její skalní příznivci odepsat jako stranu nezpůsobilou být u moci a obhajovat jejich zájmy. Otázkou ovšem je, kam by se zklamaní příznivci ODS vrtli.

TOP 09, která se v dosavadních průzkumech pohybovala nad deseti procenty volebních preferencí, se oproti květnovému šetření SANEP propadla o 2,3 procentního bodu na alarmujících 8,7 procenta potenciálních voličů. Když se něco podobného přihodilo na jaře 2006 KDU-ČSL, vyjádřila průzkumům nedůvěru a její tehdejší předseda Miroslav Kalousek prohlásil, že volební výsledek strany bude dvojciferný, tak plus minus dvanáct procent. Nejenže nebyl dvojciferný, nýbrž KDU-ČSL ve volbách naopak klesla na 7,22 procenta.

TOP 09 a KDU-ČSL

„Topce“ by se mohlo přihodit něco podobného, bude-li si hrát s ohněm. Už s tím začala tím, že se její ministři v čele s Kalouskem považují za největší „reformní bouráky“, čímž část veřejnosti provokují. Současně se však TOP 09 zavázala k reformám ve volebním programu, a proto si se sirkami v reformním seníku hrát musí, neboť od konzervativní strany se plnění daného slova očekává.

To ovšem platí, i pokud jde o „chrabrou“ obranu Vlasty Parkanové před zbavením poslanecké imunity. Konzervativní voličské jádro Schwarzenbergovy strany těžko pochopí, proč v jiných případech ve sněmovně hlasovala pro vydání poslanců k trestnímu stíhání se zdůvodněním, že o vině, či nevině může rozhodnout toliko soud a jen před ním se může ocejchovaný poslanec věrohodně očistit, a proč v případě Parkanové chce „topka“ její vydání znemožnit. Nemá-li to s TOP 09 dopadnout jako s ODA, jež se z osmi sedmi procent preferencí skulila až do mimoparlamentního suterénu, dalších hrubek se musí vyvarovat.

Teze SANEP, že pokles volebních preferencí TOP 09 lze dát do souvislostí s nárůstem preferencí KDU-ČSL, by si žádala doložit empiricky

Mimochodem, teze SANEP, že pokles volebních preferencí TOP 09 lze dát do souvislostí s nárůstem preferencí KDU-ČSL, pro kterou by nyní hlasovalo 8,1 procenta hypotetických voličů, by si žádala doložit empiricky. V prvé řadě výzkumem o intenzitě vztahu voličů k „jejich“ politické straně. Ty dlouhodobě a pravidelně provádí STEM, ale asi ne SANEP, poněvadž jinak by nemohl propojit tak suverénně voličské zázemí lidovců a „topky“.

Zatímco zázemím lidovců jsou zejména malá města a vesnice v cípu východních Čech a (zejména) na katolické západní, střední a jižní Moravě, voliči TOP 09 (v Praze a jiných větších městech) a STAN (na venkově) se rekrutovali ze zklamaných občanů, kteří toužili po očistě politiky a obvykle náleželi ke středním, slušně situovaným vrstvám. Možná, že se pro leckoho z nich stal Kalousek příliš tvrdým reformátorem, nicméně kvůli tomu houfně nepřeběhnou ke křesťansko-solidaristickým lidovcům. Chce to určitou zkušenost a intimnější znalost obou stran, nejen sčítat plusy a minusy volebních preferencí.

Suverénní vláda levice

Shrneme-li to, pak podle nejnovějšího šetření SANEP je na tom česká pravice špatně a dnešní opozice má před ní natolik velký náskok, že nenastane-li dramatická změna, po příštích volbách do sněmovny bude suverénně vládnout. V jakém složení, by však záleželo především na tom, jak silní budou komunisté, a získá-li sociální demokracie dost mandátů, aby se bez nich obešla a dokázala vládnout například s KDU-ČSL, se Stranou zelených, s SPOZ či s paroubkovci, kteréžto strany mají podle SANEP šanci pětiprocentní práh překročit a zasednout ve sněmovně.

Dodejme však, že je to pouze varianta teoretická, neboť si lze jen stěží představit hladkou koaliční spolupráci ČSSD se stranami Jiřího Paroubka a Miloše Zemana, s nimiž se sociální demokracie nerozešla právě v dobrém. Ostatně, kdo dnes ví, jak ve „velkých“ volbách dopadne samotná ČSSD! Pokud utone v aférách stejně jako ODS a zároveň nedokáže veřejnosti důrazně nabídnout důvěryhodné alternativy, efektivní vítězství v příštích volbách jí může opět uniknout. V Lidovém domě s takovou možností arciť nepočítají, ale ani Jiří Paroubek v květnu 2010 nepočítal s tím, že v posledním předvolebním týdnu volební preference ČSSD skokově poklesnou a jeho sen o Strakovce zůstane nevyplněn.

ODS ani TOP 09 nemají dnes na to, aby byly koncentračním bodem demokratické pravice, dost sil ani sexappealu

Navíc pokud pravicové reformy po 1. lednu 2013 jaksepatří zaberou, zesílí radikalismus všeho druhu včetně podpory protirežimně orientované KSČM. Filipova strana vydělá i na tom, pokud pravicová vládní koalice nedopřeje ve sněmovně sociální demokracii sem tam nějaký ten úspěch, a názorně ji tím učiní pro část veřejnosti opozicí neschopnou. Co když by pak ve volbách sice zvítězila levice, ale nejvíce křesel ve sněmovně měla KSČM? Kdo, s kým, jak a jakou vládu by pak sestavoval?

Svého druhu radikální síly existují, pravda, i mimo levici – výrazně vpravo Machovi Svobodní, ideologicky neukotvená, leč silně populistická Suverenita – Blok Jany Bobošíkové a další, prozatím málo významná uskupení. Schází jim však „mocné dubisko“, k němuž by se přimkli a ono by je zaštítilo. „Dubisko“, jaké mají levicoví radikálové v téměř už 20procentní komunistické straně. Pohříchu ODS ani TOP 09 na to, aby byly koncentračním bodem demokratické pravice, nemají dnes dost sil ani sexappealu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.