Čechům se zastesklo po „kouzelném“ období české politiky v druhé polovině devadesátých let a na přelomu tisíciletí. Proto už rok a čtvrt na Hradě sedí Miloš Zeman, historicky první přímo zvolený český prezident. A proto právě skončené sněmovní volby v květnu 2014 vyhrála formace Jednotné Česko exprezidenta Václava Klause; těsně před Stranou práv občanů – Zemanovci (SPOZ) čestného předsedy Miloše Zemana. Tak trochu podle očekávání ztroskotaly ODS a ČSSD.
- Sociální demokraty před volbami srazily průšvihy několika jejich hejtmanů, a opět tak skončili v opozici. Co je horší, již před volbami je opustila řada poslanců a senátorů, kteří přešli za svým duchovním guru Milošem Zemanem do nové sociální demokracie se značkou SPOZ.
- Podobný vývoj potkal občanské demokraty, které položily vládní kauzy a také odchod části straníků za Václavem Klausem do jeho nového národně-konzervativního subjektu – postaveného na půdorysu Starostů a nezávislých (STAN) a dotovaného nejbohatším Čechem.
- TOP 09 kvůli závažným kauzám svých čelních politiků skončila mimo sněmovní lavice, ti nezdiskreditovaní stihli ještě před volbami přejít ke Klausovi.
- Do sněmovny se už pak dostali jen komunisté a ještě jedna menší strana.
Napínavé povolební vyjednávání nakonec vyústilo ve vznik menšinové vlády Václava Klause podporované zemanovci (v součtu mají ve sněmovně ústavní většinu). Dle takzvané poziční smlouvy nemohou zemanovci v průběhu volebního období Poslanecké sněmovny vyvolat hlasování o nedůvěře vlády, ani využít ústavních možností vedoucích k rozpuštění sněmovny. Do roku 2018 tak bude mít Česká republika konečně stabilní a po letech opět neodvolatelnou vládu.
Sjednocení pravice
Zní to jako béčkové sci-fi? Ne tak docela. ČESKÁ POZICE již v únoru předpověděla Klausovu podporu Miloši Zemanovi v prezidentské kampani. A ejhle, koncem května se „sci-fi“ stalo skutečností. Od důvěryhodného zdroje z Klausova okolí jsme nyní získali informace, které zdánlivě ztřeštěný volební scénář roku 2014 v lecčems podporují.
Po sestoupení z Hradu by podle zdroje ČESKÉ POZICE Klaus coby „tatíček-zakladatel“ k sobě mohl strhnout své příznivce z ODS, která se řítí k nepěkným volebním výsledkům; k nim by se mohli přidat nezkompromitovaní politici vládní TOP 09, jež se kvůli kauze s armádními letadly Casa a zkratům Miroslava Kalouska rovněž potápí. Celý projekt by byl postavený na regionálním půdorysu Starostů a nezávislých (STAN) a politickým cílem by bylo sjednotit pravicovou scénu.
Dle informací ČESKÉ POZICE probíhají jednání na toto téma už nyní. Zejména mezi prezidentovým okolím a místopředsedou STAN Jiřím Besserem.Dle informací ČESKÉ POZICE probíhají jednání na toto téma už nyní – a to zejména mezi prezidentovým okolím (například kancléřem Jiřím Weiglem) a bývalým ministrem kultury a místopředsedou STAN Jiřím Besserem, který by se určitě rád ještě někdy vrátil do vysoké politiky. Na dotaz, zda s Besserem o něčem takovém v poslední době jednal, Weigl ČESKÉ POZICI odpověděl: „O ničem podobném jsem nikdy neslyšel.“
Podobně zareagoval i místopředseda starostů: „Vůbec jsem o takové informaci neslyšel ani šum. Možná proto, že jsem byl ze zdravotních důvodů od 14. června mimo.“ Později se Besser ČESKÉ POZICI ještě sám ozval a zopakoval, že v žádném případě k žádnému jednání mezi klausovci a STAN nedochází. S největší pravděpodobností podle něho bude po podzimních volbách prodloužena spolupráce starostů s TOP 09. Nicméně přiznal, že s Weiglem v nedávné době jednal, tématem prý ale bylo majetkové vyrovnání státu s církvemi.
Kdepak důchod, natož politický!
Otázce, co bude Václav Klaus dělat, až mu příští rok 7. března vyprší prezidentský mandát, se ČESKÁ POZICE věnuje průběžně. Například v rozhovoru Václav Klaus: Do důchodu v žádném případě nepůjdu nebo v článcích Klaus k návratu do vysoké politiky potřebuje mít ODS na kolenou či Nasáčkují se véčkaři do Klausova institutu?
Přednášky, psaní knih o ekonomii a politice Klausovo stále ohromné ego jistě neuspokojí. I když je prezidentovi už 71 let, fyzicky a mentálně je v dobré kondici. K tomu má v zádech silnou finanční podporu skupiny PPF a nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, který dnes už Klausovi chystá jeho budoucí sídlo v Hanspaulském zámečku v Praze. Tam by měl sídlit vznikající Institut Václava Klause. Což by byla dobrá základna pro případné Klausovo politické angažmá.
Klaus a la Zeman mstitel?
Na konci minulého týdne deník MF Dnes v článku Útok na ČSSD popsal Miloše Zemana jako hrozbu sociální demokracie, která by v následujících měsících mohla oranžové oslabit. „Ještě před půl rokem se mohl předseda sociální demokracie cítit jako vítěz. Jenže sladké časy jsou pryč. V ČSSD se objevuje stále více lidí, kteří buď podporují, nebo přímo odcházejí k Miloši Zemanovi (v uplynulých týdnech do SPOZ odešli senátoři Vladimír Dryml a Jiřina Rippelová – pozn. ČESKÉ POZICE),“ napsal redaktor MFD Jakub Pokorný.
Jak Klaus, tak Zeman se se stranami, které na začátku devadesátých let vydupali ze země, rozešli ve zlém. Zemana sociální demokraté potopili v roce 2003 v nepřímé prezidentské volbě, Klaus se v roce 2008 kvůli nesouhlasu se způsobem vedení strany Mirkem Topolánkem vzdal funkce čestného předsedy ODS. Zeman nyní ČSSD ukazuje záda a svým způsobem se nyní za někdejší podraz mstí. Čeká něco podobného i občanskou demokracii od Václava Klause?
O tom zatím můžeme jen spekulovat. Na rozdíl od Zemana, který se v roce 2009 rovnou postavil do čela nově vzniklé Strany práv občanů a dnes je jejím čestným předsedou, je dnes Klaus stále ještě prezidentem na „volné noze“. Můžeme jen těžko předjímat, zda by v případně jeho „projektu“ šlo o klasickou politickou stranu či nějaké hnutí. Také nevíme, zda by Klaus byl přímo frontmanem, nebo pouze architektem operujícím v podpalubí.
ČESKÁ POZICE se na názor zeptala rakouského velvyslance a bývalého pražského primátora Jana Koukala (s nímž jsme před rokem publikovali rozhovor Bude Jan Koukal příštím předsedou ODS?), který má k prezidentovi blízko. Koukal uvedl, že si nemyslí, že by se Klaus stal lídrem případné nové strany či hnutí, ale že by spíše fungoval jako ideologický „inspirátor“. A vyloučil, že by se on sám o nějakou stranickou funkci ucházel. Dodal však, že vystoupí na podzimním kongresu ODS s příspěvkem, protože není spokojený se situací uvnitř strany.
Grandfinále divné éry
Pokud by se snad přeci jen naplnil tak trochu fantasmagorický scénář z úvodu článku – Zeman v roce 2014 zabydlený na Hradě a Klausův úspěch v resuscitaci pravice a ve sněmovních volbách –, bylo by to stylové zakončení politických kariér dvou výrazných osobností polistopadového vývoje v Česku. A v neposlední řadě i jakési historické završení opozičně-smluvní éry, jejímiž architekty bylo na konci devadesátých let právě duo Klaus-Zeman.
Někdo by mohl namítnout, že Klaus je kvůli svým přehmatům v prezidentské funkci odepsaným politikem, pro kterého už v české politice není místo. Odpovíme otázkou: Jak je dnes populární Miloš Zeman, Klausovo politické dvojče z doby opoziční smlouvy? A kdo si dnes pamatuje na nepříjemný odér období, které sice aktéři oposmlouvy chápali jako odpovědný politický akt, ale kritici jako rozhodující katalyzátor klientelismu v České republice? Nashledanou v roce 2014.