Na trhu je přebytek českého mléka, másla i vepřového masa, ceny prudce padají, zemědělci prodělávají a hrozí demonstracemi. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto vyzývá lidi, aby kupovali potraviny domácích výrobců a pomohli tak trh stabilizovat. Jenže apel nefunguje, protože v mnohých obchodech jsou české potraviny dražší než identický produkt z dovozu. Podle producentských svazů i ministra Jurečky to některé obchodní řetězce dělají schválně, aby v době krize zvýhodnily potraviny ze svých mateřských zemí.
Přirážka za český původ
„Některé obchodní řetězce dávají na identické výrobky různé marže. Například máslo – obchodník nakoupí za stejnou cenu od českého a třeba německého dodavatele, ale na český výrobek dá výrazně vyšší marži,“ řekl LN ministr Jurečka. „V očích zákazníka je pak český výrobek tak drahý, že ho nekoupí. Pak se logicky víc prodávají výrobky, které jsou k nám dovezeny ze zahraničí, konkrétně dost často ze zemí, kde daný obchodní řetězec sídlí,“ popsal situaci ministr.
České pobočky řetězců se nařčení z úmyslného předražování tuzemských potravin brání. |
Konkrétního obchodníka se zahraniční matkou nechce nikdo jmenovat, aby se situace nevyhrotila. České pobočky řetězců se nařčení z úmyslného předražování tuzemských potravin brání.
„Naprosto nesouhlasíme a důrazně se ohrazujeme vůči tvrzení, že bychom znevýhodňovali prodej určitých komodit ve prospěch dovozových,“ sdělil LN Michael Šperl z českého zastoupení německého Kauflandu.
„Nikoho neznevýhodňujeme“
„Naopak, máme exkluzivní smlouvy s dodavateli, kteří pěstují či produkují své zboží v České republice s českými zaměstnanci podle českých receptur,“ dodal Šperl.
Stejně reaguje také další řetězec s německou matkou, Lidl. „Pro naši společnost to rozhodně neplatí. Nerozlišujeme mezi českými a zahraničními dodavateli,“ řekla LN mluvčí Zuzana Holá.
Nařčení z neférového protežování importovaných potravin odmítá i Billa, jež má rakouské kořeny. „Podobné praxe si v Bille nejsme vědomi. Cíleně podporujeme české dodavatele,“ uvedla Lucie Borovičková, PR manažerka české pobočky.
Ministr uvádí, že se opírá o informace a podklady od českých výrobců, kteří si ověřovali, za jakých cenových podmínek se konkrétní produkty dodávají ze zahraničí. Zaměřili se především na Německo a Polsko. |
„Připadá nám přirozené, aby zboží cestovalo na co nejkratší vzdálenosti a k zákazníkovi se dostalo co nejdříve od sklizně či zpracování,“ dodala Borovičková z českého zastoupení Billy. Dalším z velkých řetězců v České republice je nizozemský Ahold, který provozuje síť Albertů. Na dotaz LN nezareagoval.
Ministr uvádí, že se opírá o informace a podklady od českých výrobců, kteří si ověřovali, za jakých cenových podmínek se konkrétní produkty dodávají ze zahraničí. Zaměřili se především na Německo a Polsko, odkud se dováží nejvíc. Podle údajů celní správy import některých potravin za poslední rok prudce vzrostl, nejmarkantnější je to u másla, kde je nárůst o skoro pětadvacet procent.
Je to paradoxní situace, protože objem dovozu se zvyšuje spolu s objemem domácí nadvýroby. „Máslo, tvaroh a některé druhy sýrů dovážíme v řádu miliard korun,“ říká Jurečka. Podle ministerstva zemědělství zatím producenti mléka na příjmech přišli o sedm až devět miliard, producenti vepřového masa o 3,3 miliardy.
Kvóty a Rusové
Mléka, másla a vepřového je na celém evropském trhu obrovský přebytek. První příčinou je zrušení mléčných kvót loni v dubnu. Předtím, od roku 1984, platil maximální limit, kolik mléka může zemědělec vyprodukovat. Pokud objem přesáhl, došlo na sankci. Limit ale padl a s ním i ceny, konkrétně u mléka prodávají hospodáři litr za šest korun, případně o padesát haléřů dráž, což znamená, že na každém litru mají dvoukorunovou ztrátu. Podobná je ztráta i na kilogramu vepřového masa.
„Druhým významným faktorem je ruské embargo, které zakazuje dovážet na ruský trh mléčné výrobky, ovoce a zeleninu. V důsledku tu je výrazný přetlak zboží, pro které se zatím nedaří najít tak rychle odbytiště. V případě mléčného sektoru Evropské unie to má dopad na značný pokles cen,“ dodává Jurečka.
Máslo pro Koreu
Jedním z velkých úkolů je proto najít nová odbytiště, zvláště ve státech, kde vyprodukované mléko nezvládá pokrýt poptávku. Mezi cíli jsou třeba arabské státy, kde už jsou zákazníci zvyklí na české sýry, stejně jako například v Číně, Japonsku nebo Koreji. Ambasády a zahraniční kanceláře CzechTrade dostaly za úkol, aby ve „svých“ zemích prozkoumaly možnosti mléčného odbytu.
O tom, že situace je vážná, svědčí i nedávné vládní zmocnění pro ministra Jurečku, aby hledal další způsoby, jak agropodnikatelům pomoci, než krize pomine. |
O tom, že situace je vážná, svědčí i nedávné vládní zmocnění pro ministra Jurečku, aby hledal další způsoby, jak agropodnikatelům pomoci, než krize pomine. Mezi možnostmi je snížení daní nebo osvobození od plateb sociálního a zdravotního pojištění, vedle toho přebytek mléka řeší i rozšíření dotačních výzev. Přesto odboráři varují, že pokud nedojde ke zlepšení, vyjdou do ulic. „V ohrožení je až patnáct tisíc pracovních míst. Jsme připraveni o ně bojovat s nejvyšší razancí, a to i blokádami supermarketů a Prahy,“ řekl před několika dny předseda zemědělských odborů Bohumír Dufek.
Na nejvyšší razanci došlo už v roce 2009. Na konci října tehdy vylili farmáři tisíce litrů mléka do polí a překřtili ho na nejdražší hnojivo. Traktory s cisternami vyrazily po celé republice, v některých městech zablokovaly dopravu. I tehdy se výkupní ceny propadly pod úroveň nákladů, zemědělci se zbavovali dojnic nebo krachovali – za litr mléka se platilo kolem pěti korun.
