Předpověď zkázy anglosaského finančnictví je předčasná

Z indexu světových finančních center think tanku Z/Yen vyplývá, že v Top 20 jich je jedenáct z USA, Velké Británie, Kanady a Austrálie.

Zdá se, že zvěsti o úpadku anglosaského světa, a možná i Evropy, jsou poněkud předčasné. Vyplývá to přinejmenším z nejnovější, jedenácté studie Index světových finančních center (GFCI 11), kterou každého půl roku sestavuje londýnský think tank Z/Yen.

Čtyři z prvních deseti center jsou totiž v USA, Velké Británii a Kanadě – Londýn (1.), New York (2.), Chicago (7.) a Toronto (10.), a další dvě v Hongkongu (3.) a Singapuru (4.). Ty však byly v minulosti koloniemi Velké Británie, udržují s ní nadále těsné finanční vztahy a používají právní systémy, jež vycházejí z britského.

Externí faktory a on-line průzkum

Studie think tanku Z/Yen finacuje Katarské finanční centrum, které vláda tohoto státu založila v roce 2005. První index světových finančních center byl zveřejněn v březnu 2007 a od té doby každého půl roku. Nejnovější GFCI 11 sleduje změny konkurenceschopnosti 77 center na základě dvou oddělených zdrojů údajů – externích faktorů a on-line průzkumu názorů profesionálních finančních analytiků.

V GFCI 11 bylo využito 80 faktorů, které se dělí do pěti hlavních skupin:

  • Obecná konkurenceschopnost,
  • lidé,
  • podnikatelské prostředí,
  • infrastruktura,
  • přístup na trh.

Například konkurenceschopnost podnikatelského prostředí finančního centra se vypočítává z hodnot indexu vnímání korupce a indexu vlivu transparentnosti prostředí na cenu kapitálu. Do GFCI 11 byla zahrnuta hodnocení 1778 analytiků z různých finančních společností.

BRICS zatím zaostává

Ze studie GFCI 11 také vyplývá, že i mezi prvními 20 finančními centry mají převahu ta z anglosaského světa – je jich jedenáct. Kromě zmíněných čtyř k nim v USA ještě patří Boston (11.), San Francisco (12.) a Washington (15.), překvapivě v Kanadě další dvě – Vancouver (17.) a Montreal (18.) –, což vypovídá o velmi dobrém stavu finančnictví v této zemi, a v Austrálii také dvě, Sydney na 16. a Melbourne na 20. místě. V první dvacítce zastupují Evropu dvě finanční centra ve Švýcarsku – Curych (6.) a Ženeva (14.) – a stejný počet v Německu: Frankfurt nad Mohanem (13.) a Mnichov (20.).

Anglosaský systém měla přitlačit ke zdi nová finanční centra s chytřejšími pravidly a s užším propojením na vlády. Zdá se, že se tato ofenziva nekonala.

Zbylá tři světová finanční centra v první dvacítce jsou v Asii – v japonském Tokiu (5.), jihokorejském Soulu (9.) a v čínské Šanghaji (8.). Kromě ní se do hodnocených 77 center dostaly z Číny už jen Peking (26.) a Šen-čen (32.). Z ostatních zemí skupiny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika) pak brazilská centra Sao Paulo (50.) a Rio de Janeiro (53.), ruská Moskva (65.) a Petrohrad (73.), indická Bombaj (64.) a jihoafrický Johannesburg (55.). Celkově je tedy tato skupina mezi 77 hodnocenými světovými finančními centry zastoupena devětkrát, a to spíše v dolní části žebříčku.

Ze střední Evropy je uváděna Vídeň na 34., Varšava na 54., Praha na 56. a Budapešť na 74. místě. Zajímavá jsou dvě světová finanční centra vedená jako daňové ráje – Kajmanské ostrovy (40.) a Britské Panenské ostrovy (45.). A nemělo by překvapovat, že na posledních dvou místech je islandský Reykjavík a řecké Atény.

Finanční moc se mění pozvolna

Finanční krize tedy ani nevytvořila novou konkurenci, ani neodstranila stará světová finanční centra z jejich pozic na vrcholu žebříčku. V roce 2008, kdy krize udeřila v plné síle, se začaly množit komentáře, které oznamovaly smrt anglosaského kapitalismu i globální finanční kultury, jež z něj vznikla. Starý a unavený anglosaský systém měla přitlačit ke zdi nová finanční centra s chytřejšími pravidly a s užším propojením na vlády. Zdá se však, že se tato ofenziva neuskutečnila.

Předpovědi zkázy anglosaského finančního systému tedy byly předčasné. Finanční moc se totiž mění jen pozvolna. V době zlatého věku holandské republiky – v 16. a 17. století – byl hlavním světovým finančním centrem Amsterdam. A ten se i dnes dle GFCI 11 udržuje na 33. místě, tedy v první polovině žebříčku. Přesun moci světových finančních center se možná trochu urychlil, ale Londýnu může trvat dalších sto let, než klesne na stejné místo, jako je dnes Amsterdam.

Prvních 20 světových finančních center dle GFCI 11

1. Londýn, Velká Británie (1. i podle GFCI 10)
2. New York, USA (2.)
3. Hongkong (3.)
4. Singapur (4.)
5. Tokio, Japonsko (6.)
6. Curych, Švýcarsko (8.)
7. Chicago, USA (7.)
8. Šanghaj, Čína (5.)
9. Soul, Jižní Korea (11.)
10. Toronto, Kanada (10.)
11. Boston, USA (12.)
12. San Francisco, USA (9.)
13. Frankfurt nad Mohanem, Německo (16.)
14. Ženeva, Švýcarsko (13.)
15. Washington, USA (14.)
16. Sydney, Austrálie (15.)
17. Vancouver, Kanada (17.)
18. Montreal, Kanada (20.)
19. Mnichov, Německo (22.)
20. Melbourne, Austrálie (18.)