Barokní zámek Štiřín se prodávat nebude, rozhodl krátce po začátku svého vládního angažmá ministr zahraničních věcí v demisi Jan Kohout (ČSSD). Nedávno byl do funkce ředitele příspěvkové organizace Zámek Štiřín, který má právo hospodařit se stejnojmennou nemovitostí, znovu uveden Václav Hrubý, jehož Kohoutův předchůdce Karel Schwarzenberg (TOP 09) odvolal (aktuální rozhovor s Václavem Hrubým naleznete na konci článku).
Jak ale zjistila ČESKÁ POZICE, „péče“ ministerstva zahraniční o Štiřín tím zdaleka nekončí. Co je v plánu? Změna zřizovací listiny příspěvkové organizace, aby zámek více využívaly další státní instituce. A také investice do rozvoje areálu – jejich objem ale závisí na tom, jakou podobu bude mít státní rozpočet a kolik peněz z něho získá ministerstvo zahraničních věcí (MZV).
Prodej jako úspora
Připomeňme, že o prodeji Štiřína se začalo hovořit v polovině ledna, v souvislosti s vládním návrhem úsporných opatření. V kolonce, která se týkala ministerstva zahraničí, bylo uvedeno šest kroků, díky nimž chtěl resort tehdy řízený Schwarzenbergem (TOP 09) ušetřit celkem přes 636 milionů korun. Více než polovina této částky však nebyla úspora, ale dodatečný příjem, který měl plynout právě z prodeje štiřínského zámku.
Obchodní transakce byla v materiálu vyčíslena na 329 milionů korun, skutečnou úsporu však představovalo pouze sedm milionů, což je roční příspěvek, který ministerstvo zahraničních věcí poskytuje své organizaci Zámek Štiřín na provozní náklady při údržbě kulturní památky. Bývalý generální sekretář MZV Jaromír Plíšek v polovině dubna pro ČESKOU POZICI uvedl, že ministerstvo Štiřín nepotřebuje, na pořádání různých společenských akcí prý stačí Černínský palác, a miliony, kterými na jeho provoz každoročně přispívá, mu nepřinášejí žádný užitek.
Změna ve vedení ministerstva znamenala i obrat v názoru na potřebnost Štiřína. „V Černínském paláci se pořádá spousta konferencí, které mají někdy těsnější a někdy volnější vztah k zahraniční politice České republiky. Stává se, s nadsázkou řečeno, že dvacet metrů od ministra se konají odborné konference, na nichž zaznívají i názory, které určitě nejsou kompatibilní se zahraniční politikou ČR. Tyto konference by patřily na Štiřín,“ uvedl pro ČESKOU POZICI generální sekretář MZV Vladimír Zavázal.
Od roku 1985 byla do výstavby a rekonstrukce vložena suma přesahující miliardu korun. V kompletně rekonstruovaném zámku je čtyřhvězdičkový hotel, konferenční sály, salonky a restaurace. Součástí areálu jsou další historické budovy, taktéž opravené, a v nich luxusní ubytovací kapacity a wellness centrum. K areálu náleží rovněž kaple. Nemovitosti obklopují pozemky o rozloze 35 hektarů s cennými staletými dřevinami, včetně golfového hřiště.
Služby nejen pro „zaminy“
Generální sekretář Vladimír Zavázal: „Zámek by měl sloužit k využití pro celou veřejnou správu“Ministerstvo zahraničí nyní plánuje změnu ve zřizovací listině příspěvkové organizace. V ní je dosud uvedeno, že zámek Štiřín zajišťuje konferenční, kongresové a stykové služby pro MZV. „Chceme doplnit, že tyto služby jsou poskytovány i vládě, Poslanecké sněmovně a dalším ústředním orgánům veřejné správy. Zámek by měl sloužit k využití pro celou veřejnou správu,“ říká Zavázal. K této změně není nutný souhlas vlády, jde pouze o interní rozhodnutí ministra zahraničních věcí.
Hlavní činností Zámku Štiřín je zajišťování, organizování a pořádání akcí souvisejících s plněním funkcí ministerstva zahraničních věcí, pro které lze využít majetek České republiky svěřený této organizaci, a všestranná péče o zachování a rozvoj národní kulturní památky zámek Štiřín a souvisejícího parku a zámeckého areálu.
Organizace má stanoven také předmět jiné činnosti. Vymezen je tak, že v době nevyužívání majetku k hlavní činnosti může poskytovat služby jiným osobám (například ubytovací, hostinské) nebo pronajímat nebytové prostory, provozovat sportovní zařízení a směnárenskou činnost. Státním institucím může příspěvková organizace Zámek Štiřín účtovat pouze vynaložené náklady, nikoliv částky za nájem prostor. Je pro ně tedy výhodnější organizovat školící, konferenční a společenské akce na Štiříně než v komerčních zařízeních.
Zlepšit hospodaření
Ministerstvo zahraničí si od zmíněné změny slibuje, že se podaří zlepšit hospodářský výsledek, kterého příspěvková organizace dosahovala ze své hlavní činnosti. Ta byla totiž ztrátová a celkový výsledek zlepšovaly výsledky z vedlejší činnosti.
V roce 2008 dosáhla příspěvková organizace před zdaněním výnosu přes pět milionů korun, o rok později 876 tisíc korun, v roce 2010 přebývalo 91 tisíc korun, v roce 2011 činil zisk více než 1,2 milionu korun a loni plus 22 tisíc.
Od roku 2010 ministerstvo zahraničí neinvestovalo na Štiříně ani korunuGenerální sekretář Zavázal přiznává, že ministerstvo v minulých letech nevyvíjelo vůči Štiřínu žádnou aktivitu, a dodává: „Myslím, že není nutná nějaká zásadní změna. Co se týká hlavní činnosti příspěvkové organizace, tak se musíme zaměřit na to, aby státní instituce zařízení využívaly.“
Zámek ale i nadále zůstane otevřen veřejnosti. Cílem MZV je, aby nemusel jeho provoz dotovat. To však do značné míry záleží na postoji „zaminy“ – opakované spekulace o prodeji zámku k lepším hospodářským výsledkům rozhodně nepomáhají. Kdo si nechá za půl roku připravit v areálu svatbu, když neví jistě, komu bude zámek patřit?
Bude na golfové hřiště?
Ministerstvo zahraničí přiznává, že od roku 2010 neinvestovalo na Štiříně ani korunu. Nyní je prvním plánovaným projektem dobudování golfového hřiště. Dnes je pouze devítijamkové, výhledově by mělo být osmnáctijamkové. Jenže to, kolik ministerstvo na Štiřín skutečně pošle peněz, bude záležet na schválení státního rozpočtu. A zahraničí rozhodně nepatří mezi resorty, které by byly při přidělování prostředků prioritními.
V roce 2001 mu bylo ze státního rozpočtu přiděleno asi 0,67 procenta, nyní je to 0,30 procenta. Navíc do budgetu MZV negativně zasáhla také nedávná devizová intervence ČNB, protože výdaje resortu jsou povětšinou v zahraničních měnách. „Máme vyčísleno, že pokud se koruna udrží na současné úrovni, bude nás to stát 150 milionů korun,“ upřesňuje Zavázal.
Na kauze Štiřín můžeme ilustrovat problém, který má daleko obecnější konotace – jak se hospodaří se státním majetkemZda se „zaminy“ podaří splnit plány a dostat hospodaření Štiřína do černých čísel, se teprve uvidí. Přesto můžeme již nyní na kauze Štiřín ilustrovat problém, který má daleko obecnější konotace – totiž jak se hospodaří se státním majetkem. Ve stručnosti: od roku 1985 byla na Štiříně proinvestována miliarda korun. Poté ministerstvo zahraničí vztah k baroknímu komplexu přehodnotilo a zamýšlelo ho kvůli nepotřebnosti prodat. V létě se vyměnilo vedení resortu, a vše je opět jinak – zámek si ponechá a aktivně ho hodlá nabízet dalším státním institucím. O tom, že Štiřín zůstane státu, tak vlastně rozhodl pád Nečasovy vlády. Pokud by k němu nedošlo, v areálu by se nyní střídali na prohlídkách potenciální kupci.
Václav Hrubý: Snaha o prodej Štiřína nás velmi poškodila
Staronový ředitel Štiřína v rozhovoru pro ČESKOU POZICI tvrdí, že základem pro zlepšení hospodářských výsledků je lepší marketing a kvalitní služby.
Jak jsme již zmínili, ministr v demisi Kohout jmenoval ředitelem příspěvkové organizace Zámek Štiřín Václava Hrubého. Toho přitom začátkem května odvolal Kohoutův předchůdce Karel Schwarzenberg. Jako důvod tehdy mluvčí ministerstva zahraničních věcí Johana Grohová uvedla „dlouhodobou nespokojenost s hospodářskými výsledky, které souvisí i se způsobem a efektivitou vedení příspěvkové organizace Zámku Štiřín“.
Kontrola bez zveřejněných výsledků
V příspěvkové organizaci Zámek Štiřín, která se zámeckým areálem hospodaří, probíhala několik měsíců generální inspekce. Výsledky kontroly však nebyly nikdy zveřejněny. Staronový ředitel je ale přesvědčen, že důvodem odvolání byl jeho nesouhlas se zamýšleným prodejem zámku.
Ministerstvo zahraničí nyní ke generální inspekci poznamenává, že kontrola byla nařízena kvůli dřívější výtce Nejvyššího kontrolního úřadu, že resort málo kontroluje své podřízené organizace. Generální inspekce prý byla poslána nejen na Štiřín, ale také do Diplomatického servisu a do Českých center.
„Kontrola nějak dopadla,“ uvedl pro ČESKOU POZICI k výsledkům auditu Zavázal a více k této věci dodávat nechtěl. Pouze podotkl: „Pan ministr Kohout vyjádřil jasnou vůli Štiřín neprodávat a celkem logicky byla nastolena otázka, jestli měl být Václav Hrubý odvolán. Pan ministr nenašel vážné důvody pro tento krok, proto se rozhodl provést satisfakci a pana Hrubého vrátil do funkce.“
ČESKÁ POZICE: Lze již nyní hovořit o tom, jak konkrétně se zamýšlený prodej zámku Štiřín odrazil na hospodářských výsledcích příspěvkové organizace?
HRUBÝ: Snaha o prodej Štiřína nás velmi poškodila. Několikaleté záměrné nevyužívání zámku státními institucemi se projevilo ve zhoršení hospodářského výsledku. Byl to nutný předpoklad, aby se mohl uskutečnit záměr privatizovat Zámek Štiřín. Nejistota, kterou způsobila atmosféra blížící se privatizace, zásadně ovlivnila poptávku po našich službách. To se týkalo jak firem, tak soukromých klientů, protože mnozí z nich plánují své akce v předstihu.
ČESKÁ POZICE: Nedávno jste se vrátil do ředitelské funkce. Co považujete za nutnou zásadní změnu, aby se zlepšily hospodářské výsledky organizace?
HRUBÝ: Podstatné bylo rozhodnutí našeho zřizovatele, ministerstva zahraničních věcí, že Štiřín je pro stát potřebný, že se prodávat nebude, ale naopak, že bude řádně využíván a dále zhodnocován. Naší úlohou nyní je výrazně zlepšit marketing a poskytovat kvalitní a bezchybné služby. To je základ pro zlepšení hospodářských výsledků.
ČESKÁ POZICE: Ministerstvo zahraničních věcí nyní dotuje Štiřín částkou zhruba sedm milionů korun. Plánem ministerstva ale je, aby se tato suma snížila časem na nulu. Je to reálný plán?
HRUBÝ: Abych byl přesný, ministerstvo nedotuje Štiřín zhruba sedmi miliony korunami. MZV jako zřizovatel příspěvkové organizace poskytuje tuto částku jako příspěvek na provoz, kterým se pokrývají náklady vzniklé odpisováním nemovitého majetku státu.
Účtování odpisů zvyšuje účetní, nikoliv skutečné náklady organizace. Poskytování příspěvku na provoz je standardním a zákonem předpokládaným postupem většiny zřizovatelů příspěvkových organizací. Ostatně, právě proto se tento typ organizací nazývá příspěvková.
Uvedený příspěvek na provoz byl minulým vedením ministerstva zahraničních věcí účelově prezentován jako ztráta Zámku Štiřín. Vzhledem ke zkušenostem z minulých let, kdy Štiřín využívaly státní instituce a kdy jsme dokázali z výnosů jiné činnosti hradit nejen odpisy, ale i náklady hlavní činnosti, tak očekávám, že se k tomuto stavu opět postupně vrátíme.
ČESKÁ POZICE: Jak často v současné době využívají zámek státní instituce? A kolika procenty se podílí na celkových tržbách?
HRUBÝ: Jak jsem již zmínil, za bývalého vedení ministerstva zahraničních věcí se využívání Štiřína státními institucemi razantně snížilo. Na našich tržbách se podílely zhruba z 25 procent. Tato uměle vyvolaná situace se však v poslední době podstatně zlepšuje.
ČESKÁ POZICE: Ministerstvo zahraničních věcí hovoří o tom, že pokud bude mít peníze, investuje do rozvoje golfového hřiště. Jaké další investiční projekty by dle vašeho názoru bylo optimální uskutečnit?
„Záměr dobudovat osmnáctijamkové golfové hřiště je racionální a velmi jej vítám“HRUBÝ: Záměr dobudovat osmnáctijamkové golfové hřiště je racionální a velmi jej vítám. Již v roce 2007 byl zpracován ekonomický projekt, který předpokládal návratnost této investice za dva až tři roky a predikoval významný ekonomický efekt pro Zámek Štiřín do budoucna. Další investiční akce nejsou na pořadu dne, protože nyní nás čeká postupná sanace škod, které vznikly kvůli praktickému zastavení nezbytné průběžné obnovy majetku v posledních několika letech.
- Tento článek vznikl ve spolupráci České pozice a deníku Lidové noviny.