Pražští politici řeší akutní nedostatek bytů. Před volbami…

Sehnat bydlení v hlavním městě je čím dál větší problém. Důvodem je akutní nedostatek nových bytů. V metropoli jich každoročně přibude něco přes tři tisíce, ideálně by to však měl být zhruba dvojnásobek. Už s ohledem na to, že podle odhadů pražských radních bude mít metropole v roce 2030 o dalších sto tisíc obyvatel víc. Situace není jednoduchá ani v jiných částech republiky. Pro ně má ale stát řešení v podobě úvěrů na pořízení nového bytu či domku nebo alespoň modernizaci toho stávajícího.

Lidé, kteří chtějí bydlet v Praze, však mají smůlu. Dotační programy ministerstva pro místní rozvoj jim nepomohou. „Vzhledem k nastavení výše podpory cílí MMR zejména na podporu bydlení na venkově a v menších městech,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Volební rozbuška

Dlouhodobě neřešený problém žene ceny bytů strmě vzhůru. Dále tak znesnadňuje život těm, kdo přijdou do Prahy za studiem či prací a chtějí se v ní usadit. Na podzim budou komunální volby, a z bydlení se tím pádem stává téma, které může rozhodnout očekávanou bitvu o Prahu. Čím dál více stran, které baží po úspěchu, se k němu proto s předstihem hlásí.

„Rád bych, aby v hlavním městě vzrostl počet nově stavěných bytů různých velikostí. A to v objemu sedm až deset tisíc bytů ročně,“ prohlásil nedávno volební lídr pražských lidovců Jan Wolf.

„K čemu nám je, že Praha stoupá na žebříčku v ekonomické výkonnosti, když máme nejdražší byty v přepočtu na příjem v Evropě? Klíčem je kombinace ceny, prostředí a spolupráce lidí,“ tvrdí jednička pirátské kandidátky Zdeněk Hřib.

Už loni v říjnu se řešením otázky bydlení oháněla ODS. Slibovala zjednodušení stavebního zákona a zlepšení územního plánování, tak aby se výstavba bytů opět rozběhla. Strana s modrým ptákem ve znaku chce také bránit regulaci hypoték, aby se k nově postavenému bydlení nedostali jen ti nejbohatší nebo lidé, kteří ho kupují jako investici.

Podobně hovoří i komunisté, kteří ale v převážně pravicové metropoli nemají příliš početnou voličskou základnu. Chtějí se zaměřit na výstavbu nových bytů, které by byly dostupné i lidem s nižšími příjmy. Proto by rádi zavedli horní limit na částky, jež lidé platí za nájemné. „Naprostý nedostatek dostupného bydlení a útlum rozvoje města“ kritizuje také právnička Hana Marvanová. Někdejší místopředsedkyně Poslanecké sněmovny jde do podzimních voleb jako jednička Starostů a nezávislých.

Silným proklamacím zatím ale často chybí to nejdůležitější – konkrétní recept, jak s bytovou krizí pohnout. Praha přitom výrazně zaostává za dalšími evropskými metropolemi. Budapešť, Mnichov nebo Hamburk loni vydaly pětkrát víc stavebních povolení než české hlavní město. Vídeň a Varšava dokonce sedmkrát tolik.

Pomalá výstavba

Praha se přitom propadá i v rámci Česka. Zatímco před dvěma lety se v ní stavěly rovné dvě třetiny všech bytů v zemi, od počátku letošního roku to není ani desetina. Metropoli předstihly kraje Olomoucký, Středočeský, Jihomoravský i Zlínský.

„Bytová výstavba navzdory silné poptávce nedosahuje úrovně před první recesí. Nabídka nových bytů a domů proto i nadále nebude schopna vycházet vstříc zájmu domácností a investorů. Výsledkem tedy bude i v letošním roce růst cen nemovitostí určených na bydlení,“ varuje analytik ČSOB Petr Dufek.

Na problém hlavního města se zaměřil i nedávno zveřejněný průzkum nově vzniklého Sdružení pro architekturu a rozvoj, jehož zakládajícím členem je například architekt Josef Pleskot. Podle studie bude Praze v roce 2030 chybět až padesát tisíc bytů. Za největší problém sdružení považuje pomalé tempo povolování stavby nových bytů. To vede i k nárůstu jejich cen – za poslední dva roky zdražily o více než čtyřicet procent. Sdružení proto horuje za zjednodušení legislativy. „Není přitom nutné najednou měnit všechny právní předpisy. Měl by se však alespoň sjednotit jejich výklad,“ říká odbornice na stavební legislativu Renáta Pintová Králová.